I'll be there for you 2.

23. srpna 2007 v 12:41 | Petra |  I'll be there for you
Dny plynuly a mně se nikdy nepodařilo Franka Iera 'náhodně' potkat. Zajímalo mě, kam mizí. Zkoušel jsem všechno, i když mi v tom bránila skoro nepřetržitá přítomnost Kim. Musím to ještě vydržet. Vím, že čím déle budu čekat, tím víc jí to pak ublíží, ale já nemám zapotřebí, aby to věděla celá škola. Mohla by to někde vytrousit a já bych se zase stal tečem posměchu a nadávek. Ne. Třeba mě pochopí.

"Mikey, já ti musim něco říct."zaklepal jsem na dveře bratrova pokoje. Ozval se přidušený smích a on otevřel.
"Tak se svěřuj."posadil se na postel.
"Jseš tu sám?"zeptal jsem se a prohlédl si pokoj. Něco nebylo v pořádku.
"No...jistě..."řekl a otevřel skříň. Vyvalila se z ní nějaká holka. Bráška teda nezahálel.
"Tak já přijdu jindy..."smál jsem se.
"Ne...Já jsem stejně na odchodu. Ahoj Mikey..."mávla dívka a utíkala z pokoje.
"Tak co tě trápí?"zeptal se vážně Mikey. Chudák to pro něj bude asi šok.
"Víš...ono se to tak trochu týká holek."řekl jsem koberci.
"Já myslim, že ty rady nepotřebuješ."zasmál se mi bratr.
"Nepotřebuju...Rady ohledně holek ne."zahuhlal jsem.
"Tak ohledně čeho? Kluků??"řekl a začal se smát jako šílenec. Válel se po posleti jako magor a řehtal se na celé kolo.
"Mikey, tohle je vážný!"osopil jsem se na něj. V tu chvíli se přestal smát a zaraženě na mě zíral.
"Cože?"
"Mikey, já jsem na kluky."zahlaholil jsem si vlastně pro sebe.
"T-to je vtip, že jo?"vysoukal ze sebe po chvíli.
"Ne. To je pravda."ujistil jsem ho. Pevně zavřel oči a zhluboka se nadechnul. Něco si mumlal. Asi počítal...Bál jsem se, co bude dál. Mohl by vybouchnout a prohodit mě oknem, proto jsem radši vstal a šel ke dveřím.
"Potřebuju být sám."řekl nakonec. Chápal jsem to. Bylo mi ho líto, ale také se mi ulevilo. Něco ve mně se uvolnilo a proletělo to mou hlavou ven. Už mě to netížilo. Poletovalo to v Mikeyho pokoji a připomínalo mu, že jeho bratr je gay. Hlavní ale bylo, že je mi líp. S pocitem absolutní spokojenosti jsem se odebral k sobě do pokoje. K tužkám, papíru a představám.
"Brácho vstávej!!!"někdo mi klepal z hlavy krásný sen.
"Co je?"rozloupl jsem jedno oko
"Je OSM hodin!!"hulákal brácha z koupelny.
"Co?Jak k tomu došlo??"divil jsem se.
"Nevim, ale musíme pohnout!"strčil hlavu do dveří a oblékal si tričko naruby.
"Sakra!"zahuhlal jsem přes kartáček, když jsem si rozmázl oční linku. Vzteky jsem udělal krok dozadu a strčil do Mikeyho, balancujícího na jedné noze, protože si oblékal kalhoty. Ozvala se dutá rána a sprosté klení.
"O ne!"vyjekl Mikey, když se podíval do zrcadla. Z nosu mu crčela krev, protože se při pádu praštil o vanu.
"Promiň! Já nechtěl...bože."horlivě jsem se mu omlouval ve snaze trochu si učesat vlasy.
"Bo je topvý..."mlel a házel si na záda batoh. Obuli jsme si boty a běželi do školy. Mikey je přeci jen trochu zdatnější sportovec, než já, tak byl v budově dřív. Ale to by nebyla ta správná sranda kdybych před školou nesrazil...
"Co to vyvádíš ty magore??"hulákal onen někdo ze země.
"Promiň já tě přehlíd!"omluvil jsem se a podal chlapci ruku, abych mu pomohl na nohy.
"Jako všichni."zpražil mě nenávistným pohledem a zvedl se sám. Konečně jsem mu pořádně viděl do obličeje. Měl velké, zeleno-hnědé oči a perfektní rysy. Bledou pleť a tenké růžové rty, kde se blýskal piercing. Tmavé vlasy mu spadaly do obličeje a působily poněkud rozcuchaně. Vážně se mi líbil.
"Jsem Gerard."znovu jsem mu podal ruku. Znovu si mě změřil hnusným pohledem a znovu se ruky nechopil.
"Já Frank."odsekl mi nerudně. "Chceš ještě něco?"zeptal se znuděně. Zavrtěl jsem hlavou a on se vydal do školy. Párkrát se na mě při chůzi otočil, ve tváři zvědavý výraz. Chvilku jsem tam stál a přemýšlel nad Frankovou dokonalostí, ale přišel školník a zahnal mě do třídy.
"Hele, první člověk, se kterým se teploušek bavil!"zvolal Andy ze třídy a se smíchem mě poplácal po rameni.
"Co to meleš?"nechápal jsem jeho výstup.
"Viděl jsem vás před školou. Konečně si Iero našel nějakou holku!"řehtal se dál. Jen jsem protočil oči a sedl si vedle Kim. Takže Frank Iero. Konečně. Zaplavil mě pocit blažené radosti. Ale touha ho vidět znovu ve mně vzrostla o to víc.
"Teda...tobě se podařilo vidět Ierův obličej?"zeptala se Kim zvědavě.
"Tak trochu."usmál jsem se nad vzpomínkou na jeho nádherné oči.
"A jak vypadal?"
"Co já vím, neprohlížel jsem si ho."zalhal jsem, přitom se mi vybavoval každičký detail jeho dokonalého zjevu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cecily Cecily | E-mail | Web | 23. srpna 2007 v 14:52 | Reagovat

Pěkný...zajímavý..zvláštní že v každý povídce je gee stejnej.. má už zabudovanou takovou image introvertního kluka kterej pořád stojí stranou. připomíná mi to sebe...

2 Petra-autor Petra-autor | 23. srpna 2007 v 15:34 | Reagovat

protože se asi dá předpokládat, že takovej byl...ale kdož víXD

3 Adéla Adéla | Web | 23. srpna 2007 v 16:04 | Reagovat

hmmm...taky nemam moc kámošů i mamka mi řiká že jsem jiná než ostatní a řikala že ona byla taky taková...ale mně to nevadí stejně sem pořád sama a posloucham MCR...to mam nejradši...=))

4 Dee Dee | 24. srpna 2007 v 12:45 | Reagovat

-II-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama