I'll be there for you 3.

25. srpna 2007 v 20:39 | Petra |  I'll be there for you
Tak jsem z5 z chaty a tady je další díl:D:D

Minuty se vlekly. Neskutečně se vlekly. První hodina a zrovna matematika a k tomu, skoro nesnesitelná, touha po přestávce. Musím zmizet Kim z očí najít Franka. Nebo ho alespoň vidět. Spatřit jen na okamžik, na malou chvilku se pokochat jeho krásou. Nedočkavost a chtíč ve mně bušili jako milion kladiv. Svírali mi vnitřnosti a otupovaly mozek. Proto jsem asi chytil pětku ze zkoušení. Jenže když zazvonilo, ani jsem si na to nevzpomněl, protože...
"Co to vyvádíš ty magore??"klel jsem, když mě při výstupu někdo srazil. Někdo? Frank Iero. Stál nade mnou s vyděšeným výrazem.
"P-promiň..."vydechl a rozhlížel se, jestli za mnou někdo nejde. Jeho krásná nervózní očka mě sjížděla od hlavy k patě. Nakonec kývnul hlavou na znamení, abych šel s ním. Neskutečně mě to potěšilo.
"Co se děje?"zeptal jsem se naoko ledabyle. Nemohl jsem se na něj vrhnout a vylíčit mu, že se mi strašně líbí. Bohužel.
"Spíš co se děje tobě?!"vyjel. Dost jsem nachápal.
"Prosím? Já nevim, kdo mě srazil před třídou!"vyvalil jsem oči.
"A kdo mě srazil před školou?"opětoval palbu.
"Pospíchal jsem na hodinu!"bránil jsem se mu.
"A já pospíchal ven!"
"Tak, co máš za problém?"
"Nic!"štěkl.
"Tak vidíš!"
"Tak mi polib prdel!"hodil hlavou a rozeběhl se k rohu školního dvora. Takhle jsem si tedy nepředstavoval náš první rozhovor. Vlastně jsem si ho představoval úplně jinak. Naštvaně jsem kopl do kamínku na zemi a ten odlétl. Přímo do okna kanceláře. Do otevřeného okna.
"WAYI!!!"ozval se hluboký hlas učitele matematiky. Vyplašeně jsem se rozhlédl po dvoře. Frank seděl na zídce a sledoval, odkud se ten hluk ozývá. Zmateně jsem se pokoušel někam schovat, ale moc platné mi to nebylo. Frank celou záležitost pobaveně sledoval. "OKAMŽITĚ POJĎTE ZA MNOU!!"hulákal profesor, už ze dveří školy. "A IERO ZAPADNE DO TŘÍDY, NEBO HO TAKÉ POTRESTÁM!!!"ječel na Franka. Iero se ale ani nehnul. Učitel výhružku ještě zopakoval a když se Frank neměl k pohybu, došel si pro něj a táhnul hoza mikinu s sebou. Do druhé ruky popadl mě a takhle jsme vrazili do chodby.
"Co provedli?"ozýval se šepot přihlížejících, mezi nimiž byl i můj bratr. A Kim. Stáli asi metr od sebe a vyjeveně na mě zírali. Hodil jsem po nich zoufalý pohled a byl vtáhnut do kanceláře pana Gibsona.
"Co to mělo znamenat??"zařval.
"Nemám tušení."řekl mu Frank.
"To nebylo na Vás! S Vámi si to vyříkám pak. Teď VY pane Wayi!"otočil se na mě.
"To byl omyl!"bránil jsem se pravdou.
"Omyl, trefit učitele, který vám dal před pár minutami nedostatečnou z matematiky??"hřímal.
"A-ano!"koktal jsem. Jeho vysoké, momentálně rudé, čelo, plné vrásek, mi nahánělo docela srach.
"Tak to vyprávějte jiným!!"vykřikl. Frank to celé pozoroval a dusil smích. Navzdory všem sympatiím, které k němů cítím, jsem měl chuť nacpat mu vycpanou žábu, ležící na učitelově stole, do p...nosu a strčit ho do umyvadla zadkem napřed! "A Vy pane Iero...Vy byste mi také mohl vysvětlit, proč přestávku trávíte venku, i když je to zakázané!"Frank zrudnul a podíval se na zem. Nevydal ani hlásku. "No tak!!"zařval profesor. Měl jsem nezkrotnou touhu po něm skočit a uškrtit ho. Nikdo mi na Franka nebude řvát.
"Pane, to já..."ozval jsem se. Oba na mě překvapeně pohlédli
"Prosím??"zvednul obočí Gibson.
"Ano...Já-"Já co? Já byl naprosto v koncích. Nevěděl jsem, co bych měl říct. Prosebně jsem pohlédl na Franka, který zamračeně hleděl na skříň. Patrně přemýšlel. "J-já...Tady Frank...On..."soukal jsem ze sebe pomalu.
"Udělalo se mi špatně."vzhlédl Frank.
"A-no...Šel jsem na chodbu a on tam seděl. Špatně se mu d-dýchalo, tak jsem ho odvedl na v-zduch."nidky mi lhaní moc nešlo, ale tohle byl dobrý výkon.
"Přesně..."zazubil se Frank a konečně mi ukázal svůj úsměv. Krásně se usmíval a to bylo nakžlivé. Usmál jsem se na něj, on jen odvrátil pohled.
"A proč jste tedy seděl na druhém konci dvora?"zeptal se vychytrale učitel.
"Tam....tam je totiž stín. Na schody svítilo slunce."poznamenal jsem vítězně. Gibsonovi povadl úsměv, ale v zápětí se opět objevil.
"A ten kámen v mé kávě s tím nějak souvisí?"ötázal se profesor. Mě se zastavil dech. I kdybych řekl cokoliv, tak to bude hovadina. Jak může nějaká šutr souviset se španým dýcháním?
"No, když se Gerard vracel,-"On si pamatuje moje jméno? B duchu jsem jásal jako malé holka, které si v davu všiml její vysněný kluk."-tak prostě zakopl. O ten kámen...zakopl."vyřešil to Frank. Profesor už zjevně neměl žádné argumenty, proto jen zachmuřeně hleděl na protější stěnu. Nejspíš si přebíral, jestli je naše vysvětlení věrohodné. Uznal, že bylo a oba nás propustil.
"Hele...díky."otočil se ke mně Frank přede dveřmi kanclu. Byl tak roztomilý, když se červenal. A ještě, když je mešní.
"To je v pohodě. Já taky."usmál jsem se na něj. Znovu sklopil hlavu.
"Gerarde!!"volal dívčí hlas za mnou. Poznal jsem Kim.
"Tvoje holka tě hledá."řekl smutně Frank a otáčel se k odchodu.
"Já nemám holky rád."řekl jsem potichu. Prudce se otočil a s nadějí mi pohlédl do očí. Nikdy se mi nedíval přímo do očí a vím, že to neměl dělat ani teď. Okamžitě se mi začala klepat kolena a vyschlo mi v krku. Cítil jsem jak mi horko stoupá po obličeji. Sklonil jsem a hlavu, ale když jsem ji zase zvedl, Frank tam nebyl. Nebyl ani nikde v dohledu. Škoda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adéla Adéla | Web | 25. srpna 2007 v 20:52 | Reagovat

to je dobrý tak honem pokráčkooooo!!

2 Dee Dee | 25. srpna 2007 v 21:34 | Reagovat

vfuobwbfiwefbvula&bwdkvgiwbhz♥♥♥♥♥

3 Adéla Adéla | 26. srpna 2007 v 14:27 | Reagovat

pls kdy tu bude další pokráčko Dream??? dik..=))

4 Mrkev-autor Dream Mrkev-autor Dream | Web | 26. srpna 2007 v 18:07 | Reagovat

ježín!já ted na to nemám čas už je to napsaný ,ale ne v počítači,takže budu přepisovat....maximálně do zejtřka to tam bude

5 Adéla Adéla | 26. srpna 2007 v 22:22 | Reagovat

jj diky

6 sweetsky sweetsky | 20. listopadu 2007 v 19:01 | Reagovat

hej!!!SUPER

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama