Chemical Heroes

9. září 2007 v 14:19 | Petra / Cecily |  Comedy
S otevřenou pusou koukali na novou jachtu, kterou vyfasoval Gerard. Vypadali jako parta omámených opic. Stáli na molu a nemohli spustit oči z té nepochybně miliony drahé nádhery. Všichni čtyři si kladli otázku, jak to Gerard sehnal. Jeho obchody pro ně byly velkou záhadou.

Pak se Mikey zeptal a nepochybně uhodil hřebíček na hlavičku: "Umíš to řídit?"
Gerard protočil oči a bratrovi odpověděl: "Já umím řídit i raketu, co je pro mě nějaká malá jachta!" a vydal se po molu a šplhal na palubu. Po pěti minutách snahy se tam konečně dostal a shodil žebříček, aby jeho kamarádi měli lehčí vstup než on.
Bob byl v obličeji celý zelený. Ray se na něj podíval tázavým pohledem a Bob otevřel pusu. "Jenže já..."
"Co? Bojíš se výšek?" snažil se mu pomoct Ray.
"Ne," odsekl Bob. "Mám mořskou nemoc."
Ray si povzdechl. "Gerarde!" zakřičel na něj nahoru. "Máme problém."
Gerard protočil oči. "Co zas?"
"Bob má mořskou nemoc."
Gerard: "Prosím tě, to máš jedno, Bobe, polez nahoru. Mám s sebou lékarničku s lékem na mořskou nemoc."
Ray se otočil k Bobovi: "Jo, Gerard je prostě kapitán se vším všudy..."
Mikey vykřikl: "Ano, se vším všudy, má i čepici!"
Gerard: "Posádko, nastupovat!" A Piráti se vrhli na palubu.
Frankie se praštil do čela a pomalu se došoural do kajuty, kde se zabarikádoval a pustil si nahlas rádio.
Bob šel zkontrolovat lékarničku, jestli je tam opravdu lék na mořskou nemoc a Gerard nekecal. Samozřejmě se v těch hromadách krabiček nevyznal, tak mu nezbývalo než věřit Gerardovým farmaceutickým znalostem a doufat, že jedna z těch lahviček je lék na mořskou nemoc. A Gerard se činil u kormidla...
Činil se tak, že se zapomněl koukat na kompas, ale všichni mu věřili, tak v klídku dělali, co je zrovna napadlo. Ray vzadu na sedačce štikoval dupačky, Mikey se už počtvrté matlal opalovacím krémem a Bob stále hledal lék.
Když si Mikey důkladně protřel každý milimetr kůže, šel k Gerardovi a napadla ho základní otázka: "Hele, brácho, kam vlastně jedeme?"
Gerard protočil oči. "Mikey, my nejedeme. Má to snad kola? Tohle je loď, ta se plaví."
"Promiň mi můj nedostatek citu pro bezchybné vyjadřování. Chtěl jsem samozřejmě říct, kam se plavíme?"
"Plavíme se rovnou za nosem!" zvolal Gerard a ukázal vpřed. Mikeymu se rozšířily zorničky a zaječel: "GERARD NEVÍ, KAM JEDEME!!!"
A na lodi zavládla nepopsatelná panika. Bob vysypal lékárničku a lahvičky se rozkutálely po celé palubě. Frank vyběhl z kajuty, s hrncem na hlavě, s vařečkou v ruce a pištěl: "Do krytůůůůůů!!!" Ray leknutím vyhodil své pletení, které spadlo do vody a Ray vzlykavě zařval: "Dupačky přes palubu!!!". Mikey bušil pěstičkami do zad svého bratra a ten se pokoušel utřít si slzy.
Gerard neztratil hlavu a jako správný kapitán se snažil zjednat pořádek. "Na místa! Mikey, převezmi kormidlo. Nic to není, stačí s tím jenom točit, je to jako volant. Bobe, ukliď to, nebo nedostaneš najíst. Franku, vem ten hrnec a vařečku a běž do kuchyně něco uvařit." Podíval se přes palubu. "Záchranný kruh nemáme, proto ta loď byla o pět tisíc levnější. Dupačky jsou v prdeli..."
Všichni chlapci uposlechli Geeho rozkazy a Ray ze hlasitě rozeštkal: "Zrovna jsem se naučil novej vzor! Byla to řada hladce, pak obrace a pak seštnáct oček hladce, čtyři obrace a zase seštnáct hladce! A kvůli tobě je všechna moje snaha v loji! A navíc, nezval jsem si náhradní jehlice!!!"
Gerard ignoroval nářky posádky a vrátil se ke kormidlu. "Mikey, vypadni, tohle je moje místo. Sakra!!! Blíží se bouřka!!! Všichni na palubu!!! Skasat plachty!" Mikey s Frankem tahali za jednu a Bob a Ray za druhou. Ozval se strašný hrom a kluci se rozeřvali. "Ticho! Držte huby!" zařval Gerard a snažil se ovládat kormidlo, loď se kymácela na vlnách, Ray křičel a Bob se pozvracel. "Kurva neumíš to házet přes palubu?" zaječel Gerard, ale vtom ho jedna vlna odhodila a on narazil na zeď a zůstal bezvládně ležet. Kluci se rozeřvali ještě víc. "Kapitán odpadl!" ječel Frank. "Kapitán odpadl!"
Mikey se chopil smetáku a zaklínil jím kormidlo, aby loď udržovala jakž takž směr. Frank se plácl do čela a zaječel: "Moje panzani!!!" a rozeběhl se do kajuty. Ray se chopil kýble a haru a se sprostými nadávkami šel uklidit svinčík po Bobovi, který se válel vzadu na palubě lodi. Mikey to celé pozoroval a ruply mu nervy: "MY JSME NA LODI, V BOUŘCE A VY SE STARÁTE O VEČEŘI A ČISTOTU LODI?!?!?!"
Vtom se skutečný kapitán probudil a vycítil vážnost situace. "Kurva!" zaječel a vstal. "Všichni do záchranného člunu!" uvolnil lano. "Skákejte!" všichni poslechli, i když Bob s tím měl jisté potíže. Gerard do něj ale strčil a Bob už letěl do člunu. Gerard jako správný kapitán šel poslední. Ukázalo se, že to bylo na poslední chvíli. Když odpluli kus od lodi, ozvala se ohromná rána a blesk rozpůlil loď na dvě půlky. Ale vtom si Gerard uvědomil, že do člunu teče...
"Franku!!! Ucpi tu díru!!!" zakřičel na Franka.
"A čím??" nechápal Frankouš.
"Těma těstovinama!!" ukázal Gerard na hrnec, který si Franki vzal s sebou na člun.
"To nepůjde!" zavratěl halvou Frank.
"A to jako proč?" vyjekl Mikey a vyhazoval dlaněmi vodu z člunu.
"Panzanni přece nelepí!" nafoukl se Frank a dál se o tom odmítal bavit.
Gerard se tedy chopil krajních prostředků a díru ucal zadkem.
Bohužel objem jeho zadku nestačil na velikost díry a do člunu se i tak dostávala voda. "Mamíííííííííí!" hystericky křičel Ray. "Neumím plavat!"
"A co teprv já!" křičel Bob. Když už byl člun napůl pod vodou, museli kluci vyskákat. Ti, co plavat neuměli, se drželi těch, co plavat uměli. Takže šli všichni ke dnu... Naštěstí stihli doplavat na jakýsi malý ostrůvek.
Frankie se jako první vyškrábal na mělčinu a položil otázku, která byla na místě. "Kde to vlastně jsme?"
Mikey vyplivl vodu a jásavě zvolal: "Na Kanárech! Tam jsem se chtěl vždycky podívat!"
"Ty debile, vidíš tu snad někde nějakýho kanára?" vyškrábal se na nohy Ray a rozhlédl se. "Kanáry se nejmenujou podle kanára!"
"A podle čeho teda?"
Gerard rázně zastavil jejich hádku. "Stále jsem kapitán!"
"Vážně? A kde máš loď?" ušklíbl se pohrdavě Frank.
"Drž hubu. Jsme trosečníci." Bob se rozkřičel a Ray ho musel vzít do náruče.
"Buďte zticha!" zakřičel Gerard, "abych se mohl zamyslet, co je potřeba."
"Ty a zamyslet? Nad čim? Není to jasný? Jsme tady jen my a je tu spousta...spousta...spousta písku!" vykřikl Frankie, nabral hrst písku a rozhodil ho do vzduchu. Chladný mořský vítr roznesl zrnka písku ostatním do očí.
"Pitomče!" zařval na Franka Mikey a protíral si oči.
"Ale co teď?Jsme tu sami, nemám co jíst a kde být? UMŘEME!!!" zakřičel Bob a sesunul se do písku.
Gerard neztrácel hrdost. "Neumřete, máte přece svého kapitána." V tu chvíli na něj všichni s obdivem pohlédli. "Co tak čumíte? To znamená, že neumřete tak rychle..."
"Tos mě teda uklidnil," odsekl Frank.
Gerard začal vydávat rozkazy. "Takže, ze všeho nejdříve musíme najít vodu. To obstará Ray a Bob. A my," pohlédl na Franka a Mikeyho, "my zatím obhlédneme celý ostrov."
"Ale co oheň?" zeptal se Bob.
Gerard protočil oči: "Vy běžte pro vodu a my cestou po ostrově najdeme oheň a přineseme ho sem."
Mikeymu spadla brada: "Jak chceš oheň najít a nosit? Myslíš že jsme Harry Potter a jeho přátelé?" zeptal se.
Frank se při narážce na Harryho Pottera smrtelně urazil, protože nesnesl pomyšlení přirovnávat Gerarda k jeho hrdinovi, a vydal se na cestu.
"Vidíš, cos proved? Ještě se ztratí!" halekal na Mikeyho Gerard a utíkal za Frankem.
Mikey se k nim připojil a Gerardovi se svým neodolatelným šarmem podařilo zajistit konverzaci mezi Mikeym a Frankem.
"Co vlastně děláme?" zeptal se Mikey.
"Musíme obhlédnout celý ostrov," odpověděl akčně Gee.
"Aha, a cestou přineseme oheň," dodal Frank. "Myslíš, že Bob a Ray si s tou vodou poradí?"
Gerard se zasmál. "Ti dva si poradí se vším."
Bob a Ray se potáceli opřený jeden o druhého. "Co vlastně máme dělat?"
"Najít vodu."
"A proč?!"
"Rozkaz kapitána."
"Fajn. Ale já mám žízeň."
"No proto jdeme hledat tu vodu..."
A takhle se potáceli, až se setkali na druhé straně ostrova: "POMOC! KDO TO JE??" vykřikl Frank a ukázal na Boba.
"To jsem já Bob!" zvedl Boban ruce a připlazil se k Frankovi.
"Co tady děláte?" zeptal se Gerard Raye.
"Hledáme vodu, a co vy?" zeptal se na oplátku Ray.
"Hledáme oheň," odpověděl Gerard.
"A co jste našli?"
"Nic," pokrčil rameny Mikey.
"HA! Já věděl, že oheń nenajdeme!" štěkl Gerard.
"Cože? To ty jsi nás sem poslal s nápadem, že přineseme oheň!! To já jsem řikal, že je to debilita!" vyjel na něj hned Mikey.
"Drž hubu," zavrčel Gerard. "Došel jsem k důležitému zjištění."
"Vážně?" se zájmem se zeptal Frank. "A sice?"
"Že jsme na pustém ostrově," odpověděl Gerard. "A že ten ostrov je malý."
"Nekecej!" ohromeně zvolal Frank.
Gerard vycítil sarkazmus a honem změnil téma. "Prozkoumáme vnitrozemí."
"NE! S tebou do vnitrozemí nejdu! Ty jseš tak tlustej, že kdyby tam byli lidožrouti, přilákáš je a oni nás budou chtí sežrat! Nikam!" dupnul si Mikey.
Gerard odsekl: "Tak tu zůstaň." A v čele vyrazil s Bobem, Rayem a Frankem v patách...
Mikeymu se však nechtělo zůstat na ostrově samotnému, tak se rozběhl za nimi.
Gerard se pro sebe ušklíbl. Když se chvíli prodírali houštím, narazili na něco, co vypadalo jako menší vesnička. "Rychle schovat!" zašeptal naléhavě Gerard a všichni se skrčili za houští.
Z vesničky se ozývaly zvuky jako: "Huku, huku, huku, hoooo..." a Mikey žalostně zasténal. "Já to řikal! Lidožrouti!" A omdlel. Frankie se ho jal křísti, ale to už pohyb v roští zpozoroval nějaký človíček z oné vesničky a blížil se k nim. Gerard nelenil, akčně vyskočil a hrdinsky zvolal: "Nech je být! Vezmi si mě!"
Ten černoch vycenil zuby a začal hulákat: "Hukaka koko jovo bomalaum!! BA Í Á!!!" Nebo tak nějak to alespoň znělo. A kolem nich se začali sbíhat černoši z vesnice, skákali jako antilopy a vydávali skřeky jako opice.
Z Gerardových kalhot se začal linout takový zvláštní pach, Mikey omdlel znovu, Raye chytla neovladatelná třesavka, Bob se rozbrečel a Frank kvičel jako mořče s přišlápnutým uchem. "BA Í Á!!! BA Í Á!!! BA Í Á!!! " křičeli černoši všude kolem a mávali kopími, co drželi v rukou.
Gerard nelenil, hodil si Mikeyho okolo ramen a začal hrdinsky zdrhat, jako by mu za patama hořelo. "Zdrhejte!" zaječel. Ray a Bob se drželi za ruce a utíkali za ním, ale Frank vyrazil jiným směrem. Frankie vzal nohy na ramena a a utíkal jak nejrychleji mohl, každou chvíli se otáčel, jastli mu nějaký kanibal není v patách a když si byl jist že jim utekl a chtěl zpomalit, zastavil ho... strom...
Masíroval si bouli na hlavě a zaostřoval zrak. Teprve, když se rozhlédl zjistil, že nevidí nikoho jiného, než strom, do kterého narazil a holou pláň. Okolo toho stromu byl kruh s poloměrem asi 5 metrů, z písku a celou tuhle scenérii lemoval hustý deštný prales. Frankie se vyděsil.
Začal křičet o pomoc a utíkat dál, až se náhodou připojil k Gerardovi, Mikeymu, Bobovi a Rayovi. (Sakra, to není dobrý, být na tak malém ostrově s tlupou lidojedů.)
"Utekli jsme jim?"
Mikey se vzbudil a začal křičet: "Mamííí!", ale Gerard mu pohotově ucpal pusu. "A co teď?" zeptal se.
"Ty jsi kapitán," pokrčil rameny Frank. Gerard chvíli přemýšlel, než z něj vypadlo: "Vyrobíme si vor."
"A čim ho asi tak svážeme?" zeptal se Bob a Gerard se podíval na Rayovo afro s krutým úšklebkem na tváři.
Ray si rukama zakryl hlavu. "NE!!!" Ale Gerard se k němu nebezpečně přiblížil. "Jako kapitán ti nařizuju, aby jsi byl prospěšný posádce." Ray couval, ale to už se na něj všichni čtyři vrhli a kdo neměl nůž, ten trhal. Zatímco Ray plakal, ostatní si prohlíželi kupku vlasů. "To je málo," konstatoval Gerard.
"Tak je svážeme..." pokrčil rameny Mikey. Ostatní kývli a dali se do svazování Rayových kadeří. Ten se na ně jen nenávistně koukal a utíral si slzičky. Po chvíli se Gerard postavil a zvolal: "Heuréka!!" a nastavil packy, kde se skvěl několikametrový provaz z Rayových vlasů a nějakých rostlin.
"A kde je vor?" kápl na to Bob.
"Počkej, ten teprve bude," odbyl ho netrpělivě Gerard. Přešel k nejbližší palmě. "Ehm... nemáte někdo sekeru?"
"No obvykle nosim tak dvě, tři u sebe ale dneska jsem je všechny NECHAL DOMA!" zařval sarkasticky poslední dvě slova Frank.
Gerard zrudl. "Tak hoši, myslim, že jsme dojeli." Podrbal se na hlavě a podíval se na tustý kmen palmy.
"Kdybysme ten vor měli, tak bysme stejně nikam nejeli, neměl by kola!" zopakoval Gerardovu vlastní poučku Mikey a vyplázl na něj jazyk.
"Mohli bysme to vykousat," poznamenal jen tak do větru Bob.
Zavládlo poražené mlčení. Po chvíli se Gerardovi nad hlavou přece jen rozsvítila žárovička. "Mám to!" vykřikl vítězně a dramaticky se odmlčel. "Ukradneme tu sekeru lidojedům."
"Cože? Tam zpátky nikdy nejdu!!!" vyskočil Mikey. Ostatní se přidali. A tak Gerard řekl: "Já tam půjdu sám. Kdybych se do hodiny nevrátil, tak... jsem mrtvej..."
Zmizel v houští a všichni čtyři ho s obavami sledovali.
Po hodině čekání to už Mikey nevydržel a zařval: "Kde ta lemra vázne?" a Frank ukázal do lesa: "Támhle!!" Ano. Gerard se blížil a v podpaří nesl nafukovací člun a vesla. Ostatním spadla ústa na zem. "Kdes to vzal" vyplivl písek Bob.
"To jsem s nima usmlouval," řekl vítězně Gee.
"A za co?" zeptal se Mikey.
"Za Rayovy vlasy..." řekl jen tak mimochodem Gee.
Všichni se vítězoslavně vrhli do člunu a plavili se domů, Gerard u vesel.
"Koupím si nový šitíčko!" zajásal Ray.
"A paruku..." dodal Frankie a z moře vylovil hrnec s těstovinami, který tam zůstal ještě z předchozího člunu.
Mikey řekl: "A odteďka už budu jenom jezdit po kolech, žádné plavení."
"A já si koupim letadlo..." dodal Gee a všichni vyjekli.
"Všechny nás to poznamenalo," zafilozofoval si Bob.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 majenka majenka | 9. září 2007 v 14:35 | Reagovat

XD Fakt povedeny :D

2 SnOwy SnOwy | Web | 9. září 2007 v 15:24 | Reagovat

já asik umřu smíchy..Frank a panzanni...XDDD

3 Dee Dee | 9. září 2007 v 17:39 | Reagovat

Ten tvůj humor je skvělý! todle si jdu vytisknout....

4 Fee:P Fee:P | 14. října 2007 v 18:55 | Reagovat

muhehehe:-D

5 ChemicalVampire ChemicalVampire | Web | 20. srpna 2008 v 14:59 | Reagovat

OMG...xDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama