I'll always love you 3

4. září 2007 v 16:59 | Cecily |  I'll always love you
Lacey vystoupila z auta a poslala Gerardovi vzdušnou pusu za odvoz. Usmál se a nastartoval. Sledovala odjíždějící auto a šťastně si povzdechla.
V domě na ní čekala přítelkyně Jane. Lacey nadšeně zavýskla. "Víš, kdo to byl?"
Jane se na ní nechápavě podívala.
"Gerard Way!"

"Cože?" Její přítelkyně na ní vyvalila oči. "Děláš si legraci?"
"Ne… seznámili jsme se v nemocnici, přes mého tátu. A on je opravdu tak úžasný, jak jsem si myslela. Jane, já ho asi miluju… jako člověka, ne jako zpěváka."
"Lacey, ale to je úžasné! Ty máš takové štěstí!"
"Ale prosím tě, Jane… jak bych se mu mohla líbit? Bere mě nejvýš jako kamarádku. Takový člověk jako on může mít, koho chce."
"Jenže ty jsi úžasná! Líbíš se mu, věř mi, já se v chlapech vyznám… Lacey - povídej mi o něm!"
"Co bys chtěla slyšet? Já ho miluju…"
Gerard přijel domů. Neudělal jsem něco špatně? uvažoval. Ona je tak dokonalá… Ale je to správné, chodit s fanynkou? Ano, je to vlastně naše fanynka… A je o sedm let mladší než já, skoro o osm… Jak by mohla chtít někoho takového, jako jsem já? Je docela hezká, a když se usmívá… může mít, na koho si ukáže. Má i vkus. A nádherné oči. Nádherně kreslí, píše úžasné texty… co na mě vidí? Nechodí se mnou jen proto, že ve mně vidí toho slavného zpěváka? Určitě ne… je jiná. Má bezvadný charakter…
Z jeho myšlenek ho probudil Mikey. "Gerarde, já tě zabiju! Užili jste si to?! Dávali úchylnou pohádku o třech žížalkách!"
"Mikey… já jí miluju."
Protože Gerard měl volno a Lacey prázdniny, mohli trávit každý den spolu. Drželi se za ruce, povídali si, smáli se, pusinkovali se… dál to zatím nedošlo, ale chodili spolu. Byl to krásný, téměř bezproblémový vztah. Navzájem si nic netajili, respektovali se, milovali se. Celý jeden měsíc spolu trávili každý den. Procházeli se večerní Jersey, obcházeli bary i restaurace, a když vybírala místo, kam půjdou, Lacey, chodili na ta nejvýstřednější místa, například na pouť.
"Bábovko!" smála se Lacey, když Gerard celý zelený vystoupil z vozíku horské dráhy.
"Nebyl jsem na pouti deset let," bránil se Gerard. Lacey mu ucpala pusu cukrovou vatou.
Pravda, tyhle jejich výlety většinou platil Gerard. Lacey byla přece jen chudá studentka, ale nikdy po něm nechtěla, aby jí něco koupil. A když to chtěla, pak to bylo vždycky něco, z čeho měl prospěch i Gerard. Nevadilo mu to a když na něj hodila psí oči, jen se zasmál a udělal všechno, co chtěla.
Pro Lacey nebylo lehké chodit s jedním z nejslavnějších mužů světa. Byla terčem posměchů, kritik, byla předmětem zájmu a rozhovorů, musela snášet šílené fanynky a různé útoky, nejen novinářské.
Na tiskovce, když jí Gerard představoval jako svojí přítelkyni, působila sice nervózně, ale podle Gerarda byla skvělá. Svojí slávu snášela dobře. Za to, že se dostala za oponu, do Gerardova soukromého života, sice tvrdě platila, ale mělo to i výhody. Kapela jí přijala skvěle.
Jednoho večera seděli na pohovce v Gerardově bytě a objímali se.
"Tak už jen dva týdny spolu, a pak budu muset jít do školy."
"Já budu muset taky víc pracovat, lásko. Ale slibuju ti, že se budeme vídat co nejvíc."
"Gee? Co kdybychom si těch posledních čtrnáct dní nějak pořádně užili?"
"Někam si vyjet?"
"Navrhni něco…"
"Co ke mně na chatu?"
"Gee, to je bezva! Kdy vyrazíme?"
"Zítra." Políbil jí.
Usnula mu v náručí se šťastným úsměvem na tváři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama