No další výtvor z dílnynašich hlaviček, doufám, že se bude líbit:D
"Pojedeme na výlet!" zařval Gerard na celý dům, kde kluci společně bydleli, a vyskočil metr dvacet. Ray zblednul a chytil se za vlasy, které už mu skoro dorostly, Frank se chytil za břicho a vzpomněl si na vesmírný sýr, Mikey se zasnil a Bob pozvracel. Všichni měli ještě v živé paměti to, co se stalo pokaždé, když Gerard zorganizoval výlet.
"A kam jako myslíš?" zeptal se lehce zastřeným hláskem Mikey a stále upíral oči ke stropu.
"Do lesa!" zvolal vítězně Gerard a pěstičkami prorazil vzduch před sebou. Ray zapištěl a utekl nahoru.
"Tak jo," souhlasil Frank v domnění, že to bude sranda.
"Nastupovat!" zakřičel Gerard asi tak, jako křičel Hitler při svých projevech. Armáda se vrhla do auta, Frank s nafukovací žabkou v rukou a akvalungem na sobě. Gerard protočil oči. "Frankie," řekl jemně a chytl ho za rameno. "Jedeme do lesa, ne se koupat."
Frank se se sklopenou hlavou šel převlíct a celou cestu proplakal na Bobové hrudi.
"A jedém!" zařval Gerard a pustil radio, volume hodně doprava. Za nimi zůstala díra v garážových vratech, poražená popelnice a před nimi nová dobrodružství.
"Gerarde, POZOR!" zakřičel Mikey na předním sedadle a ukazoval před sebe, kde stál velký a mohutný strom, který nevypadal na to, že by jim chtěl uknout z cesty. Gerard prudce strhnul volant doprava, aby se tomu stromu vyhnul a... narazil. Do stromu. Mnohem většího a evidentně staršího.
"Doprdele!" zakřičel Ray a kopnul do pneumatiky a následně zaúpěl a poskakoval na jedné noze s divokými nadávkami, které by ani cenzura na MT nestihla vychytat.
"Třeba to půjde spravit..." kousnul se do rtu Gerard a prohlížel si strom, který si udělal cestu doprostřed kapoty auta.
"CO? SPRAVIT?" hulákal Frank a prskal na všechny strany.
"Tak ne, no..." pokrčil rameny Gerard a sednul si na kámen, který se tam zčista jasna objevil jen proto, aby si Gerardek mohl sednout.
"Tak, a co teď? Jsme poraženi," zanaříkal Mikey. Ale Gerard si jako vždy věděl rady, vytáhl mobil a zavolal Brianovi, který během pěti minut přijel s naleštěnou černou limuzínou.
"Na palubu," pozval je Gerard a všichni nastoupili.
"Kam to bude?" zeptal se šofér a přilepil žvejkačku za volant.
"Do lesa... na výlet," přikázal vítězoslavně Gerard. "A šlápni na to."
Brian sešlápl plyn a auto vyrazilo kupředu. Po chvilce cesty Frankie šíleně vyjeknul.
"My nemáme věci!" Toto zjištění všechny šokovalo a Brian strhl volat a vydal se směrem k autu.
"Spokojen, pane Iero?" zeptal se Gerard a tvrdě hodil Frankovi jeho batoh. Frankie si nemohl nevšimnout sarkasmu v jeho hlase a hnusného pohledu v očích. Když na něj vyplázl jazyk, všichni se se svými bytůžky odebrali zpět do limuzíny a Brian je odvezl k lesu.
"Dál už musíte sami... Šťastnou cestu, a kdyby přišel vlk, tak ho sežerte!" zavtipkoval Brian a všichni se rozesmáli. Tedy, kromě Franka, ten se zatvářil uraženě a pověděl: "Jsem vegetarián, vlky nejim," což všechny ostatní dodělalo a ti se váleli po zemi, kdežto Frank se vydal... do lesa.Když se přestali válet a vstali, zjistil Bob, že se vyválel v něčem... velmi nevábně vonícím. Gerard vzal klacek (dřevěnej :D) a utřel mu to. Rukama přece nebude sahat na takovou sračku jako Bob, že.
"Musíme za Frankiem," ozval se Mikes, když se přestal smát. A tak vyrazili.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!" ozvalo se kdesi za keři.
"Zůstaňte tu!" přikázal akčně Gerard zbytku výpravy a rozběhl se tam, kde slyšel původ hluku. Vstříc mu vyběhl Frankie, celý bílý ve tváři. "Je - je tam! ON JE TAM!"
Gerard se ho snažil uklidnit. Frank si kousal nehty a rozšířenýma očima sledoval, jak Gerard mizí za keři. Po chvíli se Gerard vrátil a šíleně se smál. "Frankie," vyrážel ze sebe. "Tam byl jenom chlap, kterej sral. Zezadu měl na budně obrázek vlka." Znovu se rozesmál.
Frank vypadal trochu zahanbeně. Vrátili se na cestu a připojili se ke zbytku. Po chvíli přišli na plac a nestačili čučet. Stálo tam asi čtyřicet takových chlápků, jakej byl v tom lese, s motorkami, helmami a koženými bundami.
"Jééé! Ahoj!" zvolal Gee, nasadil hollywoodský usměv, rozpřáhl ruce k fiktivnímu objetí a vyběhl z křoví. Ray se ho ještě snažil zachytil, ale marně. Gerard už se hnal k hloučku chlapů o hlavu vyšších než on a taky o něco svalnatějších. Frankieho obličej nabral barvu nakládané okurky, Mikey zaběhl za keř, aby se mohl vymočit tam a ne do kalhot, Ray se chytil za hlavu a Bob... se poblil.
"Co je to za mameluka?" slyšeli hluboký hlas fousatého muže, který se otáčel na Gerarda, běžícího k němu. Gerard se těšil, až toho chlápka pevně obejme, a zrychlil. Kluci se v křoví pokřižovali, zamumlali tichou motlidbičku, schovali si hlavy do dlaní a čekali, co se stane. Gerard ani nevěděl, jak se to stalo, a už ležel na zemi. Asi se odrazil od břicha toho chlapa. Když se vyškrábal na nohy, věnoval všem okolo sebe zářivý úsměv, ale nikdo mu ho neopětoval.
"Ehm... co se tu děje?" prolomil Gerard to trapné ticho.
Vtom si jeden z těch chlapů prdl. Všichni se začali příšerně smát. Gerard se začal smát taky. Tak se všichni smáli.
"To nedopadne dobře..." sejčkoval Mikey v křoví... A stalo se. Jeden smějící se chlápek 'prátelsky' praštil Gerarda do zad a ten se nohama zabořil deset centimetrů do měkkého lesního porostu. Gerard si uvědomil, že tady to pro něj není bezpečné, a tak raději rychle zamumlal nějakou omluvu a vypařil se za keře, kde narazil na močícího Mikeyho a při pohledu na jeho *** ho chytl nový záchvat smíchu..
"To je tak... malý!" zahulákal a ukazoval na Mikeyho ptáčka. Frank nakouknul Gerardovi přes rameno a poznamenal: "Máš menšího." Mikey na Gerarda vypláznul jazyk a nasadil si kalhoty, Gerard strčil do Franka a ten zahučel ze srázu dolů, kde byl... potok. Frank začal chlastat vodu a když k němu všichni přiběhli a čuměli na něj, zvedl hlavu. "No co je?" řekl a pil dál. Bob chvíli váhal, než si klekl a začal pít taky. Ray to zopakoval po něm. Frank se rozhlédl po ostatních a taky začal pít. Všichni se otočili na Gerarda. "Nikdy!" založil si ruce na prsou a postavil si hlavu.. Když všichni dobumbali, Gerard zavelel k pochodu a tak se vydali...
"Kam máš namířeno?" zeptal se Mikey a rozhlížel se kolem.
"Já ani nevim," zasmál se Gerard a ostatní zastavili. On si toho všimlu teprve asi po dvaceti metrech a zahulákal na ně: "Co je? Kde to vázne?" Rozhodil ruce, když na něj z lesa vyskočil... králík. Dopadl mu na hlavu a začal tahat za vlasy, za uši, škrábal ho na tvářích a vůbec, dělal tam neplechu. Mikey čučel jak půl prdele z roští, Frank sebou mrsknul na zem a řehtal se jako kobyla, Ray se pohihňával a Bob si šel ulevit za křoví. Gerard vzal zajíce za uši, zatočil s ním nad hlavou a odhodil ho od sebe. Nebohé zvíře dopadlo na ostrý dřevěný kůl a zůstalo bezvládně ležet. Gerard k němu přišel a zvedl ho. "Večeře," usmál se na ostatní. Všichni zatleskali, jen Frank podupal nožkou: "Já jsem vegetarián, zajíce nejim!"
"Ale uvaříš nám ho! Jinak si můžeš jít vyhrabat nějaký kořínky!" zavrčel Gerard a Frank v tu ránu přestal odporovat. Jak Gerard přikázal, tak se stalo. Jelikož už se skoro stmívalo, rozkázal Bobovi a Rayovi, aby rozdělali oheň a dal jim k tomu dva křemeny. Ray si vytrhl pár vlasů a položil je do provizorního ohniště. Pak šel do sedu a začal škrtat kameny o sebe. Bob si k němu sedl a sledoval jeho počínání kritickým pohledem. "Moc ti to nejde, co?" zamumlal znuděně. Ray se naštval a vrazil Bobovi do rukou křemeny: "Prosím, zkus si to." Bob škrtal, vyplazoval jazyk, nadával, zvracel, potil se, až se mu konečně podařilo vyplodit malou jiskřičku, a protože Rayovy vlasy byly extrémně hořlavé, oheň se rozhořel a bob foukal, dokud se neobjevil plamen. "Výborně," pochválil ho Gerard a Ray se naštval. Mikey mezitím došel pro vodu, ve které měl Frank uvařit králíka. Musel se několikrát vracet, protože to pokaždé vylil, ale když mu Gerard ochotně pomohl nadávkami a nakopáním do zadku, už se konečně dostal k ohništi a pověsil kotlík na držák. Frank vykuchal králíka a hodil ho do vody.
"Ty pako! Vždyť to má pořád srst!" zaječel Gerard, vyndal králíka a hodil ho po Frankovi. On ho stáhnul z kůže a začal zuřivě vařit. I když ví, že vařenej králík je hnus nadruhou, neřešil to, protože on sám si nasbírá nějaké lupení v lese.
"Jídlo!" zvolal Frank a nechal kluky, ať si nandají rozvařenou blitku do hrnečků, protože zapomněl sbalit talíře, a odešel do lesa pro nějakou vegetariánskou stravu. Plazil se po zemi, vytahoval kytky a orvával jim kořeny. Šplhal po stromech a cucal jejich větvičky (větvičky STROMŮ), nakonec se s plným žalůdkem odebral k tábořišti, kde na něj čekali ostatní.
"A sakra," ulevil si, když spatřil výjev na pláni. Gerard plácal Boba po zádech a ten se snažil vykašlat kost z králíka.
"Vykostil jsi ho? TY DEMENTE, VYKOSTIL SI HO?!" řval Gerard na Franka a držel mu zbytek králíka půl centimetru před obličejem.
Frank zbytek odstrčil a tváří v tvář Gerardovi na něj plivnul.
"TY VOLE, TOS POSRAL!" zaječel Gerard a kopl ho do rozkroku. Frankie zasípal a složil se na zem. Mikeyho to nenechalo chladným a běžel se ho zastat.
"Gerarde, ty demente!" dal mu pěstí do nosu a Gerard začal couvat, jak ho ta rána odmrštila. Cestou narazil do kotlíku, jehož obsah se vylil na ohniště.
"Gerarde, ty demente!" dal mu pěstí do nosu a Gerard začal couvat, jak ho ta rána odmrštila. Cestou narazil do kotlíku, jehož obsah se vylil na ohniště.
"Zničil oheň!" zakvičel Bob a vyplivl kopičku kostí. Ray zbrunátněl a hnal se proti Gerardovi a začal ho mlátit lžící po hlavě. Bob mu přišel na pomoc, a po chvíli se přidal i Ray a Mikey a Frank. Kamenovali nebohého Gerarda a ten začal kvičet a řvát a plakat. "Moje vypocené dílo!" sténal Bob a kopal Geeho do nohy. "Můj rozkrok! To máš za to!" zařval Frank a kopl ho tamtéž kam nedávno dostal herdu od Gerarda.
"Nechte toho!" zapištěl Gee, než se složil na zem. Kluci ho uposlechli a rozeběhli do lesů nasbírat klacky na nový a lepší oheň, jak pravil Bob. Poté vykřesali nový zdroj světla a tepla a dokonce dovolili Geemu, aby si k němu přisedl. Nakonec usnuli na holé zemi a nechali se ožírat různými lesními tvory a breberkami. Podle toho to také vypadalo ráno. Všechny probudil Geeho hlasitý křik.
"Co, co, co, co, co?" vyskočil Frank, nasadil si na hlavu - už vyschlý - kotlík, do ruky vzal vařečku a byl ve střehu. Mikey uhnul Bobovým zvratkům a pohlédl na Gerarda, jenž ukazoval na svůj rozkrok.
"Bože!" rozesmál se Mikes a prohlížel si megadíru v bratrových kalhotech.
"Za to můžete vy!" rozbrečel se Gerard. Ale jako obvykle si věděl rady, vzal zbytek zaječí srsti a vycpal si díru v kalhotách. Vtom přiletěly na koštěti dvě emo fanynky celé v černém, zasmáli se Gerardovi, vyfotili je a požádali o autogram, který dostali, a zase odletěli. A kluci šli dál. Ray nesl Boba, kterého bolely nohy. Frank cestou lovil motýly a Mikey podrážel Gerardovi nohy a ten mu tleskal před obličejem. A tak šli, jako spolek dementů, několik hodin, až došli k plácku, kde se zdálo být nějaké podezřelé ticho. A najednou: "PŘEKVAPENÍ!" Z keřů kolem vyběhli lidé, reportéři a fotografové, v čele s Brianem. Ray pustil Boba, Frank zmáčknul motýla a Gerard spadl a přicvakl přitom Mikeymu nos do dlaní.
"To jste nečekali, co?" zeptal se Brian a podal Mikeymu kapesník, aby si utřel nos od krve.
"Co to má bejt, jako?" vypískl Frank a snažil se dostat zbytky motýla z dlaně otíráním o Gerardovu mikinu.
"Všechno jsme to natáčeli a teď je to ve střižně a poputuje to na dývka s názvem: Výlet do přírody - necenzurováno. To je, co?" uculil se Brian, a v zápětí s křikem utekl do lesa a za ním se hnalo pět rozzuřených divochů z lesa.
THE END







