Povím vám krátký příběh. To jsem jednou brouzdala na netu a náhodou jsem narazila na mp3 Babička. Poslechla jsem si ten příběh napadlo mě, že by bylo docela vtipný to napsat a převést na postavy MCR. A tak jsem to udělala. Tady je výsledek - za sprosté výrazy nemůžu, já to jen opisovala ;))
Na Gerardově zahradě bylo lautr hovno co dělat. Bylo parné nedělní odpoledne. Gerardovi psi, Fifinka a Olivia, leželi na zápraží a líně si lízali kulky, mlaskajíce při tom. Kohout jebal slepici, až z ní lítalo peří.
"Skoč pro to pírko, Frankie, víš, že dobrá hospodyně pro pírko i přes plot skočí," řekl Gerard a kopl Franka do prdele nohou starou, vetchou, bosou, až Frankovi chudákovi vyletěla nudle z nosu jako námořnické lano.
"Já se na to pírko vyseru," pravil Frank a poškrábal se na prdeli.
"To se nesluší," řekl Mikey a praštil Gerarda cihlou do hlavy.
Gerard vyskočil jako zajíc střelený brokovnicí.
Bob seděl v pokoji. Velkým horkem se mu pařily koule. Otevřel tedy okno, aby mu alespoň trochu vál vánek do prdele. Vtom u splavu začal ječet Ray.
"Co ta kurva dnes tolik ječí?" ptal se Bob.
"Inu, to víš," povídá moudře Gerard, "když mu svrbí, je to horší než podebraná pata."
Bob zahučel cosi o prdeli a zlostí přirazil okno, protože se mu na špičku ocasu posadila moucha.
Najednou zahučel motor auta. Do myslivny (Bobova domu) přijela Lyn-Z.
"Smím vám políbit ruku?" ptal se Bob.
"Polibte mě třeba prdel," s úsměvem odpověděla Lyn-Z.
"Nechtěla byste trochu medu?" staral se Gerard.
"Na to se vám vyseru, ale chtěla bych jak koroptev," odpověděla Lyn-Z a přívětivě se usmála.
Po svačině se na myslivně rozhodli, že půjdou do splavu navštívit Raye.
"Půjdeme do splavu!" těšili se děti.
"Do prdele půjdete, ne do splavu, jen byste se tam přežrali a posrali jako posledně," povídá Gerard.
Ale děti ještě chvíli Gerarda přemlouvali, aby je vzal s sebou, a za chvíli si to všichni srali ke splavu.
Gerard šel, co krok, to prd.
"Přišlo na mě kyselo," povzdechl si. "Ještě bych se tam posral."
Bob si myslel: Jaká by to bylo sranda, kdyby Lyn-Z šlápla do hovna.
Přisrali si to na splav, právě když Ray šukal holuba. "Člověk si nemůže ani pořádně zamrdat pro tu pakáž," řekl Ray a otevřel jim dvířka citadely. Uvnitř si to všechno pořádně prohlédli a Bob obdivoval sošku Amorka.
"Polož to," povídá Gerard, "víš, že máš olšové ruce." Ale sotva to dořekl, Amorek byl na sračku. Všichni se dali honem do slepování. Gerard chtěl právě přilepit čúráka, když vtom přišla Lyn-Z a povídá: "Ten kousíček přijde přilepit směrem dolů, a ne nahoru." Chvíli se o tom s Gerardem dohadovala, až to Gerarda nasralo a povídá: "Lyn, já viděl už něco čúráků, ale všechny byly nahoru!" Lyn smutně odstoupila k oknu a vzdychla si: Šťastný to muž.
Když se s Rayem rozloučili, srali si to domů. Jen Ray za nimi křičel: Ještě mě sem jednou přijďte a nakopu vám do prdele! A prásknul dveřmi. Gerard se lekl a…posral se. Bob měl radost, že to Gerardovi vyšlo. A nedělní odpoledne na staré zahradě bylo v prdeli.








Mrtě xD