close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

My Salvation

24. října 2007 v 23:21 | Cecily |  Songfics
Žánr: songfic
Postavy: Mikey / Gerard
Přístupnost: všichni

I tried to kill the pain
But only brought more (so much more)
I lay dying
And I'm pouring crimson regret and betrayal
I'm dying, praying, bleeding and screaming
Am I too lost to be saved?
Am I too lost?
"Cos to řekl?" nebezpečně se ke mně přiblížil.
Ustupoval jsem od něj a narazil do zdi. Kolenem mě přirazil ke stěně a dlaně si opřel o zeď tak, že jsem byl mezi nimi. Nemohl jsem uniknout. Věděl jsem, že pokoušet se o cokoliv nemá smysl. Ale nemohl jsem zabránit slzám. Bál jsem se ho.
Užíval si mě. Užíval si, jak pláču, jak prosím. Věděl, že jsem slabší, že proti němu nic nezmůžu. Vždycky mě nejdřív týral slovy, než mě začal bít. Mlátil mě tak, že jsem za chvíli ležel na zemi a neměl jsem už ani sílu křičet. Ležel jsem v slzách a bolesti. Kopal do mě. Hrozně jsem se bál, že mě tentokrát zabije.
Když skončil, nechal mě tam ležet. Třásl jsem se. Obličej jsem měl plný krve a slz. Schoulil jsem se a zůstal ležet, než padla tma. Déšť zakryl moje vzlyky a tma zahalila moje tělo.
My God, my tourniquet
Return to me salvation
My God, my tourniquet
Return to me salvation
Gerard. Můj starší bratr. Vždycky jsem si přál mít bratra, který by mě chránil. Ale měl jsem toho, který mě bil a mučil. Rodičům jsem nemohl nic říct, zabil by mě. Staral se o to, abych neměl nikoho. Neměl jsem kamarády.
Měl jsem jen dotěrné vzpomínky na ty dny, kdy mě Gerard mlátil. Jakým způsobem mě týral.
Do you remember me
Lost for so long?
Will you be on the other side
Or will you forget me?
I'm dying, praying, bleeding and screaming
Am I too lost to be saved?
Am I too lost?
Nutil mě pít vodu ze záchodu a dělat kliky, dokud jsem se úplně nevyčerpal. To byl jen jeden z jeho oblíbených způsobů. Nikdy jsem se od něj nedočkal jediného milého slova a pohlazení. Snažil jsem se mu vyhýbat, jak jen to šlo, ale on si mě vždycky našel. Toužil jsem po někom, kdo by mě objal. Kdo by mě zachránil. Proč jsem já nemohl mít hodného bratra? Proč jsem nemohl mít ochránce?
My God, my tourniquet
Return to me salvation
My God, my tourniquet
Return to me salvation
I want to die!
Ležel jsem. Na tom samém místě. Slyšel jsem kroky a věděl jsem, že je to on. Zavřel jsem oči, ale on se ke mně sklonil s nožem v ruce.
Ne, on mě nezabije! Asi byl překvapený, když jsem před ním utekl. Běžel za mnou a křičel výhružky. Zamkl jsem se v koupelně a srdce mi divoce bušilo. Gerard už stál za dveřmi.
Pustil jsem vodu, abych nemohl nic slyšet. Celé tělo mě bolelo od jeho ran. Celou dobu jsem plakal. Slyšel jsem bušení na dveře a tekoucí vodu. Nechtěl jsem už nic cítit. Chtěl jsem zemřít.
My wounds cry for the grave
My soul cries for deliverance
Will I be denied? Christ
Tourniquet
My suicide
Vstal jsem a sledoval svůj obraz v zrcadle. Nenáviděl jsem ho. Sklonil jsem hlavu a opláchl si obličej. Otočil jsem se ke dveřím. Za nimi byl on. Ten, který mi zničil život. Čeká tam s nožem v ruce, připravený mě znovu mučit a týrat. Ale já se tentokrát nenechám. Nenechám se zabít od toho, kdo mi zničil celý život. Naposledy budu silný a dokážu mu, že jsem něčeho schopný. Doufal jsem, že až vstoupí do koupelny, najde tu moje tělo. Jinak to nešlo. Nedal mi jinou možnost. Doufal jsem, že na mě dosmrti nezapomene a bude se užírat výčitkami. On mi druhou šanci nedal, nedám mu jí ani já.
Otevřel jsem skříňku a chvíli jsem hledal, než jsem našel žiletku. Ta malá ostrá věc se stala mým vykoupením. Lehce jsem se třásl. V ruce jsem třel tu malou věc a sledoval jí. Naprázdno jsem polkl.
Je to pravda, neměl jsem jinou šanci. Roztřeseně jsem se nadechl a přiložil žiletku k zápěstí. Pevně jsem zavřel víčka a několikrát jsem se řízl do napnutých žil. Vykřikl jsem bolestí a zatočila se mi hlava. Upustil jsem žiletku. Bylo to nepříjemné, štípalo to. Překvapeně jsem zazíral na svojí ruku. Valila se z ní krev. Moje krev. Stříkala na zem, bylo jí spoustu. Všude plno. Klesl jsem na podlahu. Oči jsem měl rozšířené hrůzou a srdce mi divoce tlouklo. Moje tělo sebou cukalo. Zrychleně jsem dýchal a třásl se. Musel jsem něco dělat, nebo čekat, až vykrvácím. Nebyl to příjemný způsob umírání.
Doufal jsem, že se ještě naposledy otevřou dveře a bude tam stát on. I když mi tolik ublížil, pořád je to můj bratr. I když dovolil, abych se kvůli němu zabil. Abych kvůli němu umíral ve vlastní krvi a slzách na podlaze koupelny, sám, v bolestech, bezmocný a opuštěný.
( Evanescence - Tourniquet )

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fee:P Fee:P | 28. října 2007 v 21:55 | Reagovat

bože:) já fakt nemam slov:) zase:) zase krásně napsaný:)zase obdivuju:) zase smekám:)

2 Elishka! Elishka! | 18. listopadu 2007 v 17:32 | Reagovat

dokonaléé!!!!:) ♥♥♥♥♥♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama