close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

For all the ghosts that are never gonna...

15. listopadu 2007 v 17:24 | Pip (Death Incarnate) |  Songfics
Žánr: Songfic
Postavy: Nejsou, vypráví Gerard (střídavě Mikeymu a všem ostatním.)
Přístupnost: Všichni
Poznámka: Tentokrát je:D Přijde mi to trochu zmatený, ale nevim, nečetla jsem to po sobě. Zajímá mě váš názor:)



I never said I'd lie in wait forever
If I died, we'd be together now
I can't always just forget her
But she could try

Nezapomenu. Nikdy. Nikdy se mi z hlavy nevytratí vzpomínka na ten den. I kdyby chtěla. A ona chce. Nezmizí.
Byl to obyčejný den na tour. Zrovna jsme jeli přes hranice nějakého státu, když autobus píchl. Řidič hodně nadával, protože mu nešla odmontovat pneumatika. Bylo to na dlouho, tak jsme se všichni vydali do lesa, který se rozprostíral kolem odpočívadla. Nevěděli jsme, co budeme dělat, když Frank řekl, že bychom si mohli zahrát na schovávanou. Nebyli jsme proti. Proč se nevrátit do dětských let. Krásné období, které jsem zažil se svým bráškou. Podobnými hrami jsme strávili někdy i hodiny denně. Všichni jsme si vybrali úkryt a Frank, ke své smůle a naštvanosti, musel hledat. Byla to neuvěřitelná legrace. I když jsem prohrál, bylo to, to nejlepší, co jsem zažil. Napořád. Snad i proto na ten den nezapomenu. Druhá část toho dne ve mně zůstane také. Ale jiným způsobem.

At the end of the world
Or the last thing I see
You are never coming home
Never coming home

Jeli jsme podle předpisů. Rodič byl opatrný, tak proč? On měl umřít, ne vy! Ten,c o řídil ten kamion. Vy jste za to nemohli. Franku, Rayi, Bobe, Charlie, Briane a ty, Mikey. Bráško. Měli jsme společný byt. I když jsem já bydlel s Lyn a ty se svojí Aliciou, měli jsme ten byt. Byla to taková naše skrýš. Občas jsme si zavolali a jen tak se tam sešli. Vzpomínali na dětství, řešili kapelu a společně přemýšleli o budoucnosti. V tom bytě jsme se společně koukali na filmy, ve dvou jsme oslavili tvou, a potom i mou, svatbu. Řešili jsme naše trápení, smutky a problémy. Jen my dva. Když jsme byli v tom malém bytečku, celý svět pro nás přestal existovat. Vrátili jsme čas.
To nejhorší na tom je, že už tě nikdy neuvidím sedět na pohovce a v klidu spát. Už nikdy po tobě nebudu muset uklízet rozteklou čokoládovou zmrzlinu, která stekla na koberec. Už nikdy tě neuvidím ve dveřích. Nikdy se spolu nevrátíme v čase. Už ne.

Could I, should I
And all the things that you never ever told me
And all the smiles that are ever, ever, ever

Kdybych jen tolik nepospíchal. To já uspěchal odjezd. Těšil jsem se, až se uvidím s Lyn, která tam měla se svou kapelou koncert. Ještě ten den. Slíbil jsem jí, že tam budu. Nevěděl jsem, že nedojedu ani do toho města. Nevěděl jsem, že ten koncert, který jsme měli společně hrát, bude za pár hodin zrušen, stejně jako všechny ostatní. Navždy.
Nevěděl jsem, že se s vámi nestihnu rozloučit. Že vám nikdy neřeknu to, jak vás všechny miluju, to, že jste mi zachránili život. Že jste mi pomohli. Nevěděl jsem, že jste mi možná něco chtěli říct. Netušil jsem, že už mi nikdy nic neřeknete. Nikdy. Nedokázal jsem si ani představit, že už nikdy neuvidím vaše tváře, unavené po koncertu, ale přesto spokojené. Vaše obličeje hned po tom, co jste se probudili. Vaše úsměvy, co mě nikdy nepřestanou pronásledovat. Jako vy. Jste teď všude. Úplně.

Get the feeling that you're never
All alone and I remember now
At the top of my lungs, in my arms she dies
She dies


Ale jedno se ta vzpomínka ztratí. I když nechci. Budu jí chránit. Budí s ní utíkat někam, kde bude nedotknutelná, kde ji nikdo nebude moct najít. Kde budeme jen my. Já, Frank, Bob, Ray, Brian a Mikey. Zase to budeme my. Ne jenom já a vy, ale my. Jako dřív. Ta vzpomínka se mnou bude. Poběžím někam hodně daleko. Jenže ona zmizí, až nebudu moct dýchat. Když nebudu dýchat já, nebude ani ona. A zemře. V mé dlani. A budu zase jenom já.

At the end of the world
Or the last thing I see
You are never coming home
Never coming home
Could I, should I
And all the things that you never ever told me
And all the smiles that are ever gonna haunt me

Vy jste ale pořád se mnou. A usmíváte se. Proč? Víte, že mě to bolí. Já vím, že ty úsměvy nejsou skutečné. Takhle se mi mstíte za to, že jsem si jich nedokázal vážit, když jste byli naživu. Jenže já toho lituju. Já vám chci strašně moc říct, že mi chybíte, že vás mám rád a že bez vás nedokážu žít. Ale teď je pozdě. Moc pozdě.
Vždycky poznáme cennost toho, co jsme měli, až když to ztratíme. Pokaždé.

Never coming home
Never coming home
Could I, should I
And all the wounds that are ever gonna scar me
For all the ghosts that are never gonna catch me

Pronásledujete mě na každém, byť sebemenším, kroku. Jste neustále se mnou a pořád se usmíváte. Ničí mě to. Utíkám vám. Nesu svou nádhernou vzpomínku s sebou a snažím se jí před vámi schovat. To vy mi ji chcete vzít. Vy jste to, co mě zabíjí, co mě ničí. Ale já se nevzdám. Nikdy, nikdy mě nechytíte! Nikdy mi nevezmete to jediné, co mi po vás zbylo. Tu vzpomínku.

If I fall
If I fall (down)

Jednou ale dostanete to, po čem toužíte. Jednou mě chytíte. Až se mi podlomí kolena a já spadnu. Dolů, do propasti. Dolů, až na dno.

At the end of the world
Or the last thing I see
You are never coming home
Never coming home
Never coming home
Never coming home

A to poslední, co uvidím před očima budete vy. Jak tam společně stojíte a usmíváte se. Budete mou vzpomínku držet tak dlouho, než úplně zanikne a s ní i já. Potom spadnu, dopadnu a zemřu. A pak konečně budeme my. Zase. Bojím se toho. Hrozně. Nedokážu si představit, jaké to bude. Nebudeme přeci hrát na koncertech, psát písničky a sedávat v autobuse. Co budeme dělat? Hrát na schovávanou. Ano. Až zemřu, budeme spolu prožívat to, na co jsme nikdy nechtěl zapomenout. Znovu. Budeme se schovávat sami před sebou, ale už to nebude legrace. Tentokrát ne.

And all the things that you never ever told me
And all the smiles that are ever gonna haunt me
Never coming home
Never coming home
Could I, should I

Měl bych se vám vzdát? Vím, že kdybych to udělal, odešli byste. Nikdy byste se nevrátili. Ani ty, Mikey. Chodím do toho bytu, který mi neustále připomíná, že už se nikdy neobjevíš ve dveřích. Že už nikdy nebudeme volat Bobovi, aby řekl Frankovi, že Ray říkal, ať se u něj zastaví, protože si u něj nechal mobil. Už nikdy neuslyšíme jejich naštvané hlasy, protože jsme je všechny vzbudili ve dvě ráno. Už se s nimi nikdy nebudeme smát. Společně. Teď jsi to ty, kdo se s směje s nimi. Mně.
A tak vám posílám mou vzpomínku. Vám, duchům, co mě nikdy nedostanou. Vám, přízrakům těch, které jsem miloval a navždycky ztratil. Vám, náznakům toho, co jsme nestihl udělat. Vám všem.

And all the wounds that are ever gonna scar me
For all the ghosts that are never gonna

(My Chemical Romance - The Ghost Of You)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fee:P Fee:P | 15. listopadu 2007 v 17:40 | Reagovat

Dios, dios, dios... Es muy primoroso! muyyyy, muyyy, muyyy!!! atuendo! No sé qué más.... no tengo palabras...:)

a překlad:D

Bože, bože, bože... Toe mooc kráásný! moooc, moooc, moooc!!! Nádhera! nevim co dál... nemam slov...:)

2 tereska tereska | 16. listopadu 2007 v 16:52 | Reagovat

krásný měla sem co dělat abych se nerozbrečela....

3 Elishka! Elishka! | 17. listopadu 2007 v 21:19 | Reagovat

kráásny...mám slzy v očích...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama