Tohle neberte vážně, je to čistě taková malá, ubohá, nevinná sranda.
Takže teď vám budu vyprávět příběh, ve kterým sem samozřejmě hlavním hrdinou. Seděl sem normálka v parku na lavičce a odložil si vedle sebe langoše. Otočil sem se, abych si odplivl, a pak sem se zas obrátil zpátky a málem mi utekly oči, skoro sem je vysral ven. Teď se určitě chcete zeptat, z čeho sem se takto nesmírně zjevil, a já vám to taky povim: Když sem se otočil, zmerčil sem, že langoš zmizel, a místo něj sedí na lavičce vedle mě obrovský černý krkavec a z huby - pardon, ze zobáku - mu visí kus sýra z langoše. Nejdřív sem si myslel, že je to žížala, ale na to to bylo nějaký moc žlutý. To byl důkaz, mohl sem provinilce obžalovat a poslat k soudu. Napřáhl sem ruce a chystal se zlodějského nevychovaného ptáka chytit, v tomtéž okamžiku však krkavec - promluvil! Málem mě trefil šlak a neměl sem daleko k infarktu či mrtvici. Srdce mi vypouštělo do éteru tak dunivé salvy, že by se za ně nemuselo stydět ani lodní dělo. Krkavec promluvil! Nejvíc mě však udivilo a ohromilo, že to bylo - anglicky! Řekl prostě: "Nazdar kámo!" a uletěl, stačil mě však ještě otevřeným křídlem praštit přes hlavu, čímž mi vyrval zbývající vlasy. Byl sem z této příhody natolik ohromený a rozrušený, že sem se o ní musel podělit, což sem udělal na jedné veřejné akci, na níž sem byl pozván. Nevím však, jestli to byl rozumný nápad, poněvadž sem se dodnes nevrátil z blázince…








ježiši
to je srandovní