Žánr: songfic
Postavy: Frank / Gerard (psané z pohledu Franka)
Přístupnost: všichni
I tear my heart open, I sew myself shut
My weakness is that I care too much
My scars remind me that the past is real
I tear my heart open just to feel
My weakness is that I care too much
My scars remind me that the past is real
I tear my heart open just to feel
Dešťové kapky zamlžují okno a zabraňují mi ve výhledu ven. Ale já ani vidět nepotřebuju. Nevím, kam se dívám, nevím, co sleduju. Nechávám se unášet intenzitou myšlenek, které mi víří v hlavě a stahují na sebe veškerou mojí pozornost. Tehdy jsem sledoval sněhové vločky, dopadající na okenní rám. Tak čistě bílé a křehké. Vzpomínám na tu dobu. Je tak neskutečně vzdálená, a přece to jsou jen čtyři měsíce.
"Gee, lásko, pojď. Musíš do postele."
"Ale já tu chci… ještě zůstat…" mávl jsi rukou, ve které jsi držel sklenici, kamsi do vzduchu.
"Gee, no tak…" Chytil jsem tě za paži a táhl pryč.
"Frankie… haha… copak jsi… moje máma…?!" Nesnažil ses odporovat. Možná jsi to celé bral jen jako srandu. Jen lehce ses snažil vykroutil svojí paži z mého stisku. Možná jsi neměl sílu. Možná jsi to tak chtěl.
Odvedl jsem tě nahoru do pokoje a uložil tě na postel. Za několik vteřin jsi usnul. Spal jsi hlubokým spánkem, zatímco já vedle tebe seděl a plakal. Tolik jsem si přál, aby to bylo jako dřív. Tolik jsem chtěl, abys přestal pít, aby všechno bylo v pořádku.
Přešel jsem k oknu a sledoval sněhové vločky. Drobounké, zmrzlé.
Protírám si oči, abych znovu viděl déšť. Kapky, které zkrápí sklo, pomalu, téměř laskavě po něm stékají, jako slzy po mých tvářích.
Drunk and I'm feeling down
And I just wanna be alone
I'm pissed cause you came around
Why don't you just go home
Cause you channel all your pain
And I can't help you fix yourself
You're making me insane
All I can say is
And I just wanna be alone
I'm pissed cause you came around
Why don't you just go home
Cause you channel all your pain
And I can't help you fix yourself
You're making me insane
All I can say is
Možná ti to, že jsi pil, poskytovalo jakousi útěchu, osvobození. Teď nacházím v pití to samé já. Naučil jsi mě to. Poloprázdná flaška stojí na stole vedle mě a stáčím na ní svůj pohled. Pryč od okna, od těch dešťových kapek. Pohled na tu láhev mi připomíná náš společný boj.
"Gee, lásko, pojď domů… už jsi toho vypil dost."
"Nech mě… nechci…"
Tentokrát ses bránil víc, ale já tě nepustil. Držel jsem tě pevně a čekal u tebe, dokud jsi neusnul. A já tenkrát plakal víc. Všechny lahve v domě jsem vylil, vyhodil.
Nebojím se, že skončím jako ty. Jen si od tebe potřebuju odpočinout. Natahuju se po flašce a do krku si nechávám stékat další lok té osvobozující tekutiny. Možná jsem si měl už dávno přiznat, že na to nestačím. Nedokázal jsem ti pomoct tenkrát, nedokážu to ani teď. Tak proč jsi pořád se mnou? Proč zůstáváš? Co chceš ještě slyšet?
Vztekle hážu flašku proti zdi. Místnost zaplňuje třeskot rozbíjeného skla a miliony malých střepů dopadají na zem. Zbytek alkoholu se rozlévá po podlaze.
I tear my heart open, I sew myself shut
My weakness is that I care too much
And our scars remind us that the past is real
I tear my heart open just to feel
My weakness is that I care too much
And our scars remind us that the past is real
I tear my heart open just to feel
Znovu pláču. Nedokážu nevzpomínat. Všechny dny, hodiny, minuty, které jsme spolu strávili, mi zůstávají v hlavě, zařezávají se mi do mozku jako střepy rozbité lahve na podlaze.
"Budu… zvracet…"
Odvedl jsem tě k umyvadlu a držel tvoje roztřesené tělo, které jsi sotva držel na nohou. Trpělivě jsem čekal, až se tvůj žaludek uklidní, a celou dobu tě utěšoval. "No tak… šššt… neboj. To bude dobré…"
Opíral ses o mě a já tě odvedl zpátky do postele. "Jen spi." Lehce jsem tě políbil na čelo a zůstal u tebe, dokud jsi neusnul. Jako obvykle.
Ani déšť, který vystřídal sníh, ani to, jak si zoufale schovávám hlavu do dlaní, mi neodstraní ty střepy zabodnuté do mých myšlenek, do mého srdce. Nic je neodstraní, nic. A jizvy se prohlubují…
I tried to help you once
Against my own advice
I saw you going down
But you never realized
That you're drowning in the water
So I offered you my hand
Compassions in my nature
Tonight is our last stand
Against my own advice
I saw you going down
But you never realized
That you're drowning in the water
So I offered you my hand
Compassions in my nature
Tonight is our last stand
"Franku?"
"Ano?"
"Co to má znamenat?" V rukou jsi držel prázdné flašky hozené do dřezu.
"Nechci, abys pil."
"Tys mi vyhodil všechny moje zásoby!" Třeskl jsi se dveřmi ledničky. Kopl jsi do kuchyňské linky, vztekle otevřel a zabouchl šuplík. Začal jsi křičet. Jen tak, do vzduchu. Aby sis ulevil. "Chci pít, kurva!"
Stál jsem proti tobě a snažil se vypadat klidně. "Nepij, Gerarde! Přestaň s tím! Ničí tě to!"
"Ty mě ničíš! Jestli mi to nedáš, jdu do baru!"
"Fajn, jdi si!"
"To si piš!" Popadl jsi bundu a zamířil ke dveřím.
"A nevracej se!" křikl jsem za tebou. Žádná odpověď. Jen chvilkový závan studeného venkovního vzduchu, sotva vteřinový pohled na noční tmu okrášlenou padajícími vločkami, a pak už jsem slyšel jen třesknutí domovních dveří a… ticho. Nic. Konec.
I'm drunk and I'm feeling down
And I just wanna be alone
You shouldn't ever came around
Why don't you just go home?
Cause you're drowning in the water
And I tried to grab your hand
And I left my heart open
But you didn't understand
But you didn't understand
Go fix yourself
And I just wanna be alone
You shouldn't ever came around
Why don't you just go home?
Cause you're drowning in the water
And I tried to grab your hand
And I left my heart open
But you didn't understand
But you didn't understand
Go fix yourself
Vzpomínky bolí. Jsou jako ty nejostřejší střepy, zařezávající se mi do kůže všude po těle i uvnitř. I když jsem se pokoušel, odejít nebyla tvoje volba. Ale co jsem mohl dělat?!
Vrátil ses. Opilý, zničený, ztrhaný. Zazvonil jsi, protože jsi ztratil klíče. Já ti otevřel a vpustil tě dovnitř.
"Frankie…"
Odešel jsem do obýváku a nechal tě stát u dveří. Chtěl jsem, aby sis uvědomil svojí chybu. Chtěl jsem, aby tě to bolelo přinejmenším tolik jako mě. Chtěl jsem, abys litoval.
Ale tys to nepochopil. Nikdy. Nikdy jsi mi nerozuměl. Já tobě ano. "Co chceš?" Nevím, kde se ve mně vzalo tolik vzteku. Ale choval jsem se k tobě chladně, když jsi za mnou přišel. Snad jsem byl tolik zničený tím bojem, do kterého jsi mě zatáhl. Nemohl jsem už pokračovat. Nemohl jsem ti dál dávat záchranu. Sám jsem se topil.
"Gerarde… říkám to naposledy. Odejdi. A nevracej se."
Hleděl jsi na mě tak nevěřícně. Byl jsi zvyklý, že ode mě dostaneš vždycky pomoc a útěchu. "Jdi… Až se uzdravíš, vrať se. Já už nemám sílu."
Vyčerpaně jsem se opřel o zeď a složil hlavu do dlaní. Sesunul jsem se na podlahu a zaslechl prásknutí domovních dveří. Odešel jsi beze slova, bez rozloučení. To na mě bylo moc. Plakal jsem dlouho, zoufale jsem kopal do všeho, co mi stálo v cestě, válel jsem se po podlaze a snažil se uklidnit. Marně.
I can't help you fix yourself
But at least I can say I tried
I'm sorry but I gotta move on with my own life
I can't help you fix yourself
But at least I can say I tried
I'm sorry but I gotta move on with my own life
But at least I can say I tried
I'm sorry but I gotta move on with my own life
I can't help you fix yourself
But at least I can say I tried
I'm sorry but I gotta move on with my own life
Možná jsem udělal chybu, když jsem tě vyhnal. Možná za to přece jen můžu já. Ale já se snažil. Držel jsem tě celou dobu. A byla dlouhá. Dlouho jsme spolu byli a prožili mnoho krásného, dokud jsi nezačal pít. Všechno jsi tím zničil, ale já se to stále snažil udržet. Nešlo to.
Sedím a pozoruju dešťové kapky. Vzpomínám na zimu. Bylo to před čtyřmi měsíci, co jsem tě viděl naposledy. Tenkrát sněžilo. Možná, kdyby ses jednoho dne vrátil, byl bych připravený otevřít ti dveře a zkusit to ještě jednou.
Byl to náš dlouhý, společný boj. Nevím, jak jsi z něj vyšel ty, ale já teď musím bojovat sám za sebe. Ale jizvy se prohlubují… a zůstanou.
I tear my heart open, I sew myself shut
My weakness is that I care too much
And our scars remind us that the past is real
I tear my heart open just to feel
My weakness is that I care too much
And our scars remind us that the past is real
I tear my heart open just to feel
(Papa Roach - Scars)








taková pocta komentovat prfní x) tkže... xD bylo to úpe nádherný, jko šecko co napíšeš x) přečetla jsem si to asi třikrát než jsem se zmohla napsat alespoň jedno z tědlech slov x)