close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Krycí název: Láska 3.

1. prosince 2007 v 13:44 | Cecily/Pip |  Krycí název: Láska
Jako každé brzké ráno se táborem rozezněl budíček. Rozespalí vojáci se trousili z pokojů a za chůze si ještě oblékali mikiny nebo trička. Po okolí se rozléhal hlasitý hlas.

"Jedu, jedu! Čím dřív začneme, tím dřív skončíme! Takže pohyb, mládenci!" křičel Gerard a počítal, kolik jeho svěřenců ještě nepřišlo. Po deseti minutách zjistil, že chybí jen jeden… "Smith povede rozcvičku! Já dojdu pro Iera!" zavelel Gerard, Smith zasalutoval a začal rozcvičku. Gerard se rychlým krokem blížil ke kasárnám. "Iero!" zařval hned mezi dveřmi. Nikdo neodpověděl. Podíval se na rozpis, kde zjistil, na jakém pokoji Frank bydlí, a vydal se tam. "Rozcvička už začala, vojáku!" zabušil na dveře, ale nikdo neodpovídal. Zaklepal znovu a pak vstoupil. Frank stál u umyvadla, zády k němu a ošklivě kašlal. Zvracel. "Co se děje?" zeptal se Gerard a přišel blíž k němu. Frank se narovnal a zhluboka se nadechl. Po čele mu stékaly kapky potu a celý se třásl.
"Asi otrava jídlem, pane," řekl pracně a znovu se nadechl.
"Nejspíš. Podívejte se na mě," přikázal Gerard, aby se podíval, jestli Frank nejeví známky nějaké nemoci. Frank uposlechl a otočil se tváří k veliteli. Podíval se mu na oči, které teď bloudily po jeho vlastním obličeji a hledaly cokoliv, co by mohlo napovědět jeho stav. Frank si prohlížel Gerardovy rysy, jemné, ale zároveň ošlehané jeho životem. Prohlížel si jeho tenké rty, které se teď odlepily od sebe, aby něco řekly. Bylo ticho. Stáli proti sobě a hleděli si do očí. Nehybně, tiše. Snad ani nedýchali. Gerard natáhl ruku, směrem k Frankově tváři a lehce po ní přejel prsty. Frank neuhnul. Ne že by se bál, aby ho velitel nepotrestal. Chtěl, aby se ho dotkl, líbilo se mu to. "Týden na marodce by mohl stačit," řekl po chvilce Gerard. Stejně jako Frank věděl, že je to přehnané, ale už nechtěl své rozhodnutí měnit. Stejně jako Frank věděl, že to, co udělal, se nemělo nikdy stát, ale nechtěl to vracet. Možná, v hloubi duše, toužil po tom, aby se to ještě opakovalo.
"Ano… pane," řekl tiše Frank a postavil se do pozoru. Gerard se smutně podíval do Frankových očí, ze kterých teď svítila světýlka zklamání, smutku a očekávání. Zasalutoval a Frank odešel. Gerard sledoval, jak jeho záda mizí chodbou a doufal, že to nebylo naposled. Otočil se a zamířil ven, kde cvičili vojáci. Převzal velení a Smith se zařadil mezi běžící vojáky, kteří okamžitě přidali na výkonu, jakmile se objevil velitel. Ale Gerard si toho nevšímal. Rozcvičku ukončil o pět minut dřív a zavelel k odchodu.
Muži se rozešli a Gerard zamířil k zadní budově, kde těch pět minut využil na to, aby vykouřil jednu cigaretu. Zapálil si a sledoval úsvit. Jako včera, kdy k němu přišel Jones, aby mu oznámil předčasný příjezd nováčků. Jako včera, kdy se poprvé nějakému vojákovi přiznal, že se bojí. Přemýšlel o tom včerejším rozhovoru. Nebál se toho, že Jones prozradí, že porušuje své příkazy. Jones byl správný chlap. Znal Gerarda už dlouho a byl tak trochu jako jeho syn.
Gerard potáhl z cigarety a odvrátil pohled od slunce, které se objevovalo za obzorem a začínalo být nepříjemné pro oči, a zadíval se na vzdálený horský hřeben.
Tamtudy pojedou, až potáhnou na frontu. Přes hory, potom malou vesničkou, která vypadá spíše jako tábořiště, přes močálovité lesy a potom dál na západ. Nechtěl tam. Chtěl zůstat tady, na své malé základně, se svými vojáky, které cvičil, ale na co? Aby šli na smrt. Chtěl zůstat tady, kde vychází slunce a on ho může každé ráno sledovat.
Věděl, že všichni vojáci se bojí. On jim měl dodat odvahu. Ale jak mohl, když se sám bál? Když sám chtěl domů?
Gerard prudce vstal a odhodil nedopalek na zem, kde ho zašlápl botou. Naposledy se podíval dolů do údolí, sjel pohledem horské panoráma, než se vydal k hlavní budově.
A zase ten denní-noční stereotyp. Svačina, volno, oběd, volno, cvičení, svačina, úklid, cvičení, večeře, práce, spánek.
K večeru se Gerard rozhodl, že půjde navštívit vojáky na marodce, jak se jim daří. On je měl na starosti a kdyby nějaký voják musel být poslán domů kvůli nemoci, byla by to ztráta.
Bylo už šero a v pokoji se nesvítilo. Dveře od malé místnosti, kde přespával lékař, byly zavřené. Gerard přešel k jediné posteli, na které někdo ležel.
Sedl si na židli vedle něj a sledoval ho, jak spí. Neudělal chybu, když ho přinutil jíst maso? Říkal přece, že je vegetarián. Na maso není zvyklý. Možná právě z toho je teď nemocný. Gerard ho hypnotizoval pohledem, sledoval, jak se vrtí a krátké vlasy má zpocené. Asi má horečku. Z náhlého nutkání mu Gerard sáhl na čelo. Frank se přestal vrtět, jako kdyby ho ten dotyk uklidnil.
Gerard ruku odtáhl a chvíli ho ještě sledoval. Jeho rysy. Mladý, krásný kluk. Povzdechl si a opřel se o židli. Zabodl se pohledem do zdi naproti pokoje a začal dřímat.
S leknutím se probudil, když zaslechl téměř vyděšené zvolání: "Pane?!"
Gerard trhl hlavou a podíval se na Franka, který na něj nechápavě zíral.
"Jen spi," jemně mu přikázal Gerard. A bez dalšího vysvětlení odešel.
Frank zmateně sledoval jeho siluetu ve dveřích, až se dveře zavřely a pokoj se opět ponořil do tmy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elishka! Elishka! | 1. prosince 2007 v 15:47 | Reagovat

krásné:) povídku z vojenského prostředí jsem ještě nečetla ale je vážně super :)

2 5ka 5ka | 1. prosince 2007 v 17:09 | Reagovat

jj tato je fuck dobra! ce to rychlo pokracovanie!

3 Elizabeth Way Elizabeth Way | Web | 1. prosince 2007 v 18:11 | Reagovat

Tak to je moc povedený story! Už se těším na pokráčko x)

4 Piratka Piratka | Web | 1. prosince 2007 v 20:35 | Reagovat

ne...že to nedopadne, jak Ghost of you...mi tak napadlo....

no nic, je to super povídka..zase z toho sálá taková ta nostalgie a tohle právě na těch povídkách žeru a hrozně :) a vy to prostě dokážete a za to vám patří můj velký dík

5 Fee:P Fee:P | 1. prosince 2007 v 20:48 | Reagovat

bože! Toe taková nádhera x) já už se nemůžu dočkat dalšího dílu xDxDxD

6 Anett Anett | E-mail | Web | 2. prosince 2007 v 0:07 | Reagovat

Moc pěkné

7 sweetsky sweetsky | 2. prosince 2007 v 7:47 | Reagovat

Krása!!!Doufam že do tý fronty nepudou xD

8 Pip(Death-Incarnate) Pip(Death-Incarnate) | Web | 2. prosince 2007 v 9:24 | Reagovat

Piratka: Jako Ghost of you to dopadnout nemůže...Mikey už je mrtvej;););):D:D:D:D

sweestky:mami, učit bys měla spíš ty mě a ne já tebe:D Na frontu, ne do ní;)nekupujou pomeranče:D:D

Jinak, děkujeme moc za komentáře, motivuje nás to k dalšímu psaní. myslim, že dneska tady bude další díl a možná i Old House nebo první díl mých komedii(při velké troše štěstí všechno naráz)

9 FraGee FraGee | Web | 2. prosince 2007 v 11:33 | Reagovat

jéééééééé to je hezký

10 kočka kočka | 2. prosince 2007 v 18:39 | Reagovat

To je fakt ůžasný .tyhle 3 díly sem přečetla asi za  5 minut a my ted máme ve škole povinou četbu na západní frontě klid tam mi trvá přečíst 3 stránky 3 dny....ak si asi přeberte co mě baví víc...a jinak holky vy jste fakt skvělý a ¨strašně nadaný.....

11 DarkFire DarkFire | Web | 20. prosince 2007 v 16:27 | Reagovat

trochu depka...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama