Tak první díl: Abych vysvětlila: Chlapečci z MCR vyrážejí na evropské turné

RÁNO PŘED ODLETEM:
Frank:
"Ještě, že mám Jami, zabalila mi i ponožky. Sám bych to fakt nezvlád."obeznamoval jsem Gerarda.
"Bože Franku nemel a pojď nahoru, tohle je nadlouho."řval Gee do telefonu.
"No jo,už se řítim!"klusal jsem do schodů k Gerardovu bytu
"Jsem rád, že jsi tu,pomůžeš mi balit."vlez jsem do dveří
"No FUJ!!!Jak dlouho jsi neuklízel?A nepral?"pohled na hromady Gerardova prádla mě děsil,byly všude na gauči, na stole, v koutě a co mě překvapilo nejvíc i ve vaně.
"Meješ se ty vůbec?"
"Jo….."
"A jako kde?"nešlo mi na mozek
"Ve vaně!Kde jinde??"odpověděl dotčeně s výrazem "a kde sis jako myslel.."
"I když je tam to oblečení?Špinavý a smradlavý??"
"No to je čistě praktický.Koupu se a zároveň peru, vyplácí se to.."řekl zcela vážně.Ááách jo……..a s timhle mám strávit dva měsíce v jednom buse.Vlezli jsem do ložnice,na posteli ležel otevřený kufr a v něm ledabyle neházený hadry,považoval to(a já taky)za sbaleno.
"A co eště hledáš?"měl tam všechno-i plyšáky a Barbie
"Spodky…"
"Jaký????"měl tam fakt všechno
"Ty s Mickey-mousem,modrý.Dal jsi mi je k vánocům.."
"Ale před pěti lety!To je eště nosíš??"řehtal jsem se a celý kolo.Gerard na mě ale hodil pohled,který jasně řikal "Směj se eště chvíli mejm spodkům a kousnu tě do zadku!", a tak jsem šel hledat
"Mám je!!"našel jsem kýžené trencle na sporáku
"Co?Kde?"
"Ty tvoje spodky…"měl jsem je v ruce, ale byly takový…..no…použitý
"Á,díky…"vyrval mi je Gee
"Snad o nebereš s sebou?"
"S sebou ne,ale na sebe.."a svlíkal si kalhoty
"Si děláš srandu ne??"vzal jsem mu spoďáry
"Co ti vadí??"
"Už jsi je měl!Jsou špinavý!!!"
"No a??"vzal mi je a oblík se do nich.Bylo mi na zvracení,ale nechal jsem to bez komentáře a šel zavřít ten jeho kufr.Dole na nás čekalo taxi a já si musel sednout vedle toho starýho prasete.Pořád se mi z něj dělalo špatně.
Bob:
"Mikey?MIKEY!!!"jen co jsem otevřel oči, nad mým ksichtem se vznášel ten Mikeyho a culil se.
"Mikey?MIKEY!!!"jen co jsem otevřel oči, nad mým ksichtem se vznášel ten Mikeyho a culil se.
"Co to vyvádíš?Takhle mě děsit hned po ránu!"sjel jsem ho hned
"Zaspals"oznámil mi klidně
"Cože jsem?"
"Zaspal.Jedeme ne letiště a pak na turné…."
"ÚÚÚCH, eště, že mám sbaleno.Ale počkej……….něco mi……..NE!!!"vylítl jsem z postele
"Co-se-dě-je?"sípěl Mikey,zatímco ležen na svým kufru a snažil se ho tak zavřít
!Moje šťastná palička!Nevim kde je!Bez ní nikam nejedu!!!"jančil jsem a začal lítat po bytě jako magor.Všude se válely Mikeyho krámy,už ho u sebe nikdy nenechám spát.Ani jednu noc, natož pak tejden!NIKDY!!Nic se tu nedá najít.
Ray:
Brian mě pochválil, že jsem byl na letišti první.Kluci maji jako obvykle zpoždění, ale já tu byl dřív!HA!No není divu, když jsem tu strávil noc.Včera jsem sem přišel v domnění, že odlétáme,ale skutek utek.Odlítáme až dneska a ty lavička tady jsou tak nepohodlný.
Gerard:
Frankie na mě celou cestu taxíkem nepromluvil ani slovo.Nechápu proč.CO měl proti těm spodkům?Ten manželském život z něj udělal normálního člověka…..asi.Před letištěm něco kopali, tak jsme museli vystoupit asi 100 metrů před letištěm.Naštěstí,můj kufřík je lehoučkej,tak to nemám tak namáhavý, kdežto Frank…
"Pomoz mi prosim.."žadonil po půlce cesty
"Vyměníme si to, jen když už se na mě nebudeš zlobit."
"No jo……ale……no nic…..tak jo."zdráhal se,ale nakonec jsme si vyměnili kufry.Po pár metrech byla v zemi taková díra,ne hluboká, ale ohraničená páskou s nápisem"NEVSTUPOVAT, NEBEZPEČÍ ÚRAZU!"
"Frankie, bycha ať tam nespadneš.."zažertoval jsem
"Vždyť to vidim ne?Nejsem slepej!"odpálkoval mě, ale co se nestalo…
"DO PRDELE!KURVA!JÁ SEPOSERU!"nadával Frank.On totiž šel, a jakmile mi dořek, že vidí pásku s tim nápisem, suverénně jí obešel a zahučel do tý díry .Jen tak a ani se nerozloučil!Jenže navzdory jeho nezdvořilosti,jsem se musel smát,doslova jsem se válel smíchy po tý špinavý zemi.
"DEBILE!To mi ani nepomůžeš??"vztekal se
"J-jo u-už j-jdu.."sbíral jsem se.Když jsem ho vytáh na nohy,jen se na mne kouknul stylem "Už mi nelez na oči!"a odkráčel,jakoby mě neznal.
Mikey:
Už valíme na letiště…taxíkem samozřejmě.Bobova palička byla kde???No zabalená, pěkně ve futrálku v Bobově kufru.Mě už se podařilo bágl zavřít,usoudil jsem,že autíčko na dálkový ovládání bude dneska muset zůstat doma, ale neboj autíčko!Příště si koupim větší kufr a pojedeš taky!Slibuju!Bože před letištěm zase něco kopou, takže pěšky…..AlE NE!!Zmrzlina!miluju zmrzlinu!
"Bobééé??"
"No co je?"
"Vidíš ten stánek se zmrzlinou?"
"No jo.A co?"
"No jo.A co?"
"Víš jak mám rád zmrzku,že jo?"
"No vim, včera si mi pokecal polštář!"
"Nevádí,když si dojdu koupit?"
"Ne,pudu s tebou."a vyrazili jsme.Koupil jsem si vanilkovo-čokoládovou, ale Boban-ten neschopnej vůl-si zrovna, když jsem si chtěl líznout začal zavazovat tkaničku a jakmile jsem měl pochoutku u pusy, narovnal se.Ale tak prudce,že mi zmrzlinu vyrazil, a ta skončila na mojí nový černý bundě!
"CO SI JAKO MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ???"vřískal jsem na celý kolo
"Promiň Mikey!!!!Já nevěděl….já nechtěl…já….promiň!!"omlouval se Bobík
"Já se na to vybodnu vážně že jo!"odcházel jsem nasupeně a Bob spěchal za mnou.
Brian:
Kde ty lemry zase váznou?Už nikdy je nenechám jezdit na letiště samostatně,vždycky je budu vyzvedávat!Zaplaťpánbůh, že aspoň Ray nezklamal, i když, je divný, že na to nezapomněl……no ale nezakřikněme to.
"Hele, támhle jsou!!"zahlásil Ray.A opravdu, viděl jsem čtyři postavičky.Frank šel daleko od Gerarda a vypadal naštvaně.Gee šel prozměnu radostně s úsměvem od ucha k uchu, ale byl špinavej jako okna mýho auta-jéch!Mikey šel nějak nasupeně, a aby toho nebylo málo,měl špinavou mikinu, ty Wayové to maj snad v rodině!Musíme je naučit pečovat o svoje oblečení, jinka se zastřelim. za Mikem chvátal Bob, a vypadal, jako že se mu za něco omlouvá……To Byl pohled přímo pro bohy.
"Kde se sakra couráte?Letí to za dvacet minut!"
"Za to může Gerard!Kdyby nebyl takový prase, už bysme tu dávno byli!"hořekoval Frank
"Může za to Bob!Kdyby nehledal pitomou paličku,kterou mě stejně v kufru,dávno bysme tu seděli!"bránil se Mikey
"Ale nic takovýho!Kdyby mě Mikey probudil včas tak-"nedokončil Bob
"NECHTE TOHO SAKRA!!"přerušil jsem jejich spory
"Teď do letadla!A žádný kecy!Je vám to jasný??Nevim proč se spolu nebavíte, ale bavit se budete protože…..je mi líto, když se hádáte!"popotahoval jsem
"Ale Briane…my jsme ti nechtěli ublížit."utěšoval mě Mikey
"Jo promiň…máme tě rádi, nechceme, abys byl smutnej."přidal se jeho bratr….Tak jsme se nějak dostali do letadla…








Ahojky,na mém blogu je soutěž o napsání příběhu podle obrázků více info najdeš tady: http://blazniva-zaba.blog.cz/0712/soutez-vymysli-pribeh-1