close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Old house VIII.

6. ledna 2008 v 17:05 | Pip(Death-Incarnate) |  Old house
Promiňte, že to přibývá tak pomalu.
A navíc, tohle je neuvěřitelně krátký a aneuveřitelně nic neříkající. Pardon

"Tak nashledanou zítra, pane Wayi,"zvedal se od stolu Frank, zaskočen tím, co se před chvílí stalo.
"Gerard,"vypálil Gerard "Pro vás, jsem Gerard,"upřesnil svou náhlou reakci. Frank se lehce usmál.
"Frank,"podali si ruce znovu a Frank konečně odešel.
"Nashle zítra, Franku,"řekl už sám pro sebe Gerard a věnoval se jídelnímu lístku, co ležel na stole. Věnoval se mu, jak si mohli myslet ostatní, a jak chtěl on. Ve skutečnosti před sebou viděl jeho tvář. Ty oříškové oči, co se usmívaly i přes to, že jeho duši svíral oheň. Každou dokonalou křivku jeho obličeje, pohyby úst, jakýkoliv pohyb. Všechno, co Frank před chvílí udělal, si Gerard zapamatoval, jenže nevěděl, proč. Proč se mu všechno vybavovalo znovu a dokola. Pár chvil poseděl nad kávou a vzpomínkou na tvář, co ho dokonale uchvátila a nedala mu na ni zapomenout, se zvedl a pomalu se rozešel domů. Potom si vzpomněl, že vlastně ke kavárně přijel autem a vrátil se zpátky. Nasedl dovnitř a motor tiše naskočil. Gerard ale nejel domů. Vydal se opačnou stranou tam, kde jsou lesy. Tam, kde je jezero a tam, kde to má nejraději. Jak dlouho už se tady neukázal? Kdy naposledy seděl na molu, které vedlo téměř doprostřed vodní hladiny a rukama projížděl vodu? Kdy naposledy se zhlédl v zrcadle, co nikdo neleští? Zamkl auto a pomalu prošel mezi stromy. Lehkým krokem přešel po molu a posadil se na jeho konec do tureckého sedu. Rukama se opřel o dřevěná prkna a zadíval se na modravou oblohu, po které plulo jen pár malých obláčků. Kam asi míří? Gerard se chtěl zabývat myšlenkou o mracích, ale mysl mu stále bloudila kolem dnešního dopoledne. Kolem Franka Iera a jeho podivném příběhu, co nezná, ale znát musí. Kolem Franka, jemuž naprosto neuváženě nabídl pomoc, s vědomím, že i jemu to bude ku prospěchu. Jako vždycky někoho využije a sám bude mít to, co chtěl. Zase někomu ublíží. Ale proč si to vyčítá zrovna teď? S tím nevinným, nic netušícím, obličejem před očima. Frank je přeci jako každý jiný…co vlastně je? Rozčílený, vystrašený kluk, toužící po pomstě svého otce? Zničený ztrátou milované osoby, domova, zázemí a on mu má vzít ještě něco jiného? Třeba je v tom něco jiného. Něco víc, co nikdo ani netuší. Že by osud? Sám sobě se zasmál a promnul si oči. Lehnul si na břicho a ponořil ruce do studené vody. Potlačil zachvění se a dál vířil vodní hladinu. Chtěl aspoň na chvíli zapomenout na to, kdo je, co se od něj očekává a chce. Chtěl zapomenout na svět a na podsvětí, na nebe a na peklo, ne světlo a tmu. Oprostit se od všeho. Být jen malou kapkou vody v tomhle jezeře a ztratit se mezi ostatními. Nemít žádné starosti. A na malou chvíli se to povedlo. Jenže ho vyrušilo zašustění listí. Rychle trhl hlavou a spatřil dívku, co ho z dálky pozoruje. Z nepochopitelných důvodů se rozhlédl kolem a pak se zvedl, ruce utírajíc do tmavých džínů, co si může vzít jen velmi zřídka na sebe. Nervózně, aniž by tušil, proč, si skousl ret a podíval se na děvče, co se ani nehnulo. Pomalu se rozešel po mole a ona mu vyšla naproti. Šla vlastně k němu? Ne, minuli se. Gerard jen ucítil příjemnou vůni, co za sebou zanechaly kaštanově hnědé vlasy. Ani se neotočila. Jen si sedla přesně tam, kde před chvilkou seděl Gerard. Ten si ale uvědomil, že vlastně nemusí odejít a posadil se vedle ní. Seděli mlčky. Jen si zpočátku vyměnili nesmělý úsměv a pak se dál věnovali každý sám sobě. Svým problémům. Ale ani jeden netušil, že všechny jejich problémy mají stejný původ, stejnou podobu, stejné jméno. Frank Iero.
Už se stmívalo a dívka se zvedla k odchodu. Gerard jí následoval, ale jen tam, kde se les stýkal s loukou. Pak se bez jediného slova rozešli. Každý svou vlastní cestou, která končila na stejném místě. Na mostě, na druhé straně města. Přesně tam, kde na zábradlí sedí skrčená postava a shlíží do řeky pod ní. Ale nechce skočit. Ne, když se má stát něco nového. Ví to. Všichni to vědí, ale ani jeden si to nepřipustí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 FeeHell(Fee:P) FeeHell(Fee:P) | 6. ledna 2008 v 17:47 | Reagovat

to je fakt tak strašně krásný, že to snad ani neni možný x)

2 5ka 5ka | E-mail | 6. ledna 2008 v 18:00 | Reagovat

veriiim v skore pokracovanie  :)

3 sweetsky sweetsky | Web | 6. ledna 2008 v 18:10 | Reagovat

sakryš to je hezký až je to nehezký xD samozřejmě že se ti zas povedlo:))jak to děláš..

4 Elishka! Elishka! | 6. ledna 2008 v 19:04 | Reagovat

bože to je nádherný!!!nwm co dál napsat :)

5 pájina pájina | Web | 6. ledna 2008 v 19:32 | Reagovat

nádherný<3

6 lusyi lusyi | 22. ledna 2008 v 20:14 | Reagovat

jak můžeš tak dokonale psát.......taky bych to chtěla umět-jinka fakt krásný ale doufám že pokračování nebudeme muset čekat zase 34dní.to bych nedala

7 lusyi lusyi | 22. ledna 2008 v 20:14 | Reagovat

jak můžeš tak dokonale psát.......taky bych to chtěla umět-jinka fakt krásný ale doufám že pokračování nebudeme muset čekat zase 34dní.to bych nedala

8 lusyi lusyi | 22. ledna 2008 v 20:14 | Reagovat

jak můžeš tak dokonale psát.......taky bych to chtěla umět-jinka fakt krásný ale doufám že pokračování nebudeme muset čekat zase 34dní.to bych nedala

9 Pip (Death Incarnate) Pip (Death Incarnate) | Web | 22. ledna 2008 v 20:25 | Reagovat

34?ono jich bylo tolik?:D:D:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama