Tak, podruhé napsáno, podruhé promyšleno, přemyšleno, ale neuznáno za nejlepší:D
Check it and vote...;)
"Jsem Gerard..."vydechl a podal mi roztřesenou rukou. Lehce jsem ji stiskla, ale i to mi stačilo na to, abych poznal, že nejspíš nedělá práci rukama. Měl ji tak jemnou, ale studenou jako smrt. Vlastně se mu ani nedivím, když mně umřela máma, nepromluvil jsem týden, klepal jsem se a pořád plakal. Teď jsem na tom podobně, jenže...já mám ještě naději. Naději, co se mi uhnízdila v srdci a jen tak se z ní nedostane. Dokud se nestane zázrak.
"Těší mě,"zamumlal jsem a společně jsme zamířili k východu. Mlčky jsme bloumali ulicí, protože jsme u nemocnice ani jeden nebyli autem. Zřejmě z důvodu, že nastane ta situace, ve které se zrovna nacházíme. Začalo slabě poprchávat a obloha zčernala. Nevnímali jsme to. Oba jsme se sklopenou hlavou bloudili ve svých myšlenkách a ani za mák je nechtěli opustit. O čem asi přemýšlel? Samozřejmě, o mamince. Vzpomínal na dětství, na radostné chvíle, co prožil po jejím boku a v duchu jí děkoval za to, že mu dala život. Déšť zesiloval a my přidali do kroku. Nezávisle na tempu toho druhého. Po chvíli jsem na svém rameni ucítil lehký stik. Otočil jsem se a Gerard stál u dveří nějakého baru, ze kterého se linula rocková hudba. Lehce jsem se usmál a on mi grimasu smutně oplatil Vešli jsme dovnitř a mě do nosu hned udeřil pach cigaret a alkoholu. Byl to menší, tmavý bar, kde nesvítily žádné lustry, jen červené neonové zářivky na stěnách a na baru. Jinak tam byla všude naprostá tma. Černé stoly a židle, doplňky a oděvy personálu, co čítal jediného barmana a unavenou servírku. Těch pár zákazaníků, co tam posedávalo, hulákalo na všechny strany v opilecké veselosti nebo nepříčetnosti. Nikomu to zřejmě nevadilo. S Gerardem jsme se usadili k baru.
"Flašku vodky,"zahučel Gerard.
"Dvě,"doplnil jsem ho. Barma kývl hlavou a otočil se. Během okamžiku přede mnou stála lahev křišťálové tekutiny a vyzívala k tomu, abych ji vypil. Otočil jsem se na Gerarda. Stejně jako já, zíral na vodku a na něco čekal. Strčil jsem do něj, aby se probral a vzal jsem svou flašku do ruky. "Na tvojí mámu," pozvedl jsem ji (tu flašku, ne mámu:D).
"Tu nejmilejší, nejkrásnější, nejobětaější a nejbáječnější ženskou na světě,"upřesnil mi její povahu Gerard a mocne se napil. Napodobil jsem ho, ale hned jsem toho zalitoval. Chutnalo to odporně, a tak jsem lahví rychle třísknul o bar a znachuceně jsem se podíval na svého spoluchlastala. Tvářil se stejně, ale evidentně mu ta odporná chuť nevadila. Pozvedl lahev znovu: "Na tebe, Franku!"zakřičel.
"Ne toho nejbáječnějšího chlapa pod slu ncem!"zasmál jsem se a on se ke mně přidal. Smáli jsme se hodně dlouho a svůj záchvat ukončili dalším mocným loknutím.
"Na Lucy,"zašeptal jsem a vzpomněl si na její bledou tvář, co skoro splývala s polštáři, na kterých ležela.
"Kdo je Lucy?"zeptal se Gee.
"Moje holka, co právě teď leží v nemocnici a nikdo neví, jetli bude žít nebo umře,"v očích mě začaly pálit slzy. Gerard mě poplácal po rameni .
"Na Lucy!"zakřičel znovu a oba jsme se zase napili. A tkhle to šlo dál a dál. Ano jsem si nevšiml, že má lahev už je prázdná a chtěl se znovu napít, Gerard mě zastavil: "Máš to prázdný, vole!"zaječel a začal se chlámat, až sletěl z barové stoličky.
"Vrchní,"zvednul jsem ruku a vyprskl smíchy. "Ještě jednu vodku,"dostal jsem ze sebe pracně. Barman vytasil další lahvinku a já jí láskyplně objal. "Na školu!"zahulákal jsem a napil se, Gerard mi lahev mi vytrhl a napil se taky.
"Na dálniční známky a jejich věčné lepidlo!"připili jsme si znovu.
"Na tebe!"křikl jsem a padl Gerardovi do náručí.
"Krásně voníš, bejbé,"zamlel Gee a zase jsme se tlemili.
"Víš, už dlouho jsem ti chtěl říct, že máš strašně krásný oči,"jazyk se mi sice motal, ale Gerard můj proslov asi rozluštil a začal se řehtat.
"Známe se sotva pár hodin!"
"A co na tom!"zasmál jsem se a znovu se posadil na svou stoličku. Najednou všichni ostatní ztichli. Jako když utne, všechny hlasy zmkly. Snad to byla jen náhoda. Barem se rozezněla nějaká píseň a mně chvilku trvalo zotientovat se v jejich slovech. Zřetelně jsem slyšel až:
"Těší mě,"zamumlal jsem a společně jsme zamířili k východu. Mlčky jsme bloumali ulicí, protože jsme u nemocnice ani jeden nebyli autem. Zřejmě z důvodu, že nastane ta situace, ve které se zrovna nacházíme. Začalo slabě poprchávat a obloha zčernala. Nevnímali jsme to. Oba jsme se sklopenou hlavou bloudili ve svých myšlenkách a ani za mák je nechtěli opustit. O čem asi přemýšlel? Samozřejmě, o mamince. Vzpomínal na dětství, na radostné chvíle, co prožil po jejím boku a v duchu jí děkoval za to, že mu dala život. Déšť zesiloval a my přidali do kroku. Nezávisle na tempu toho druhého. Po chvíli jsem na svém rameni ucítil lehký stik. Otočil jsem se a Gerard stál u dveří nějakého baru, ze kterého se linula rocková hudba. Lehce jsem se usmál a on mi grimasu smutně oplatil Vešli jsme dovnitř a mě do nosu hned udeřil pach cigaret a alkoholu. Byl to menší, tmavý bar, kde nesvítily žádné lustry, jen červené neonové zářivky na stěnách a na baru. Jinak tam byla všude naprostá tma. Černé stoly a židle, doplňky a oděvy personálu, co čítal jediného barmana a unavenou servírku. Těch pár zákazaníků, co tam posedávalo, hulákalo na všechny strany v opilecké veselosti nebo nepříčetnosti. Nikomu to zřejmě nevadilo. S Gerardem jsme se usadili k baru.
"Flašku vodky,"zahučel Gerard.
"Dvě,"doplnil jsem ho. Barma kývl hlavou a otočil se. Během okamžiku přede mnou stála lahev křišťálové tekutiny a vyzívala k tomu, abych ji vypil. Otočil jsem se na Gerarda. Stejně jako já, zíral na vodku a na něco čekal. Strčil jsem do něj, aby se probral a vzal jsem svou flašku do ruky. "Na tvojí mámu," pozvedl jsem ji (tu flašku, ne mámu:D).
"Tu nejmilejší, nejkrásnější, nejobětaější a nejbáječnější ženskou na světě,"upřesnil mi její povahu Gerard a mocne se napil. Napodobil jsem ho, ale hned jsem toho zalitoval. Chutnalo to odporně, a tak jsem lahví rychle třísknul o bar a znachuceně jsem se podíval na svého spoluchlastala. Tvářil se stejně, ale evidentně mu ta odporná chuť nevadila. Pozvedl lahev znovu: "Na tebe, Franku!"zakřičel.
"Ne toho nejbáječnějšího chlapa pod slu ncem!"zasmál jsem se a on se ke mně přidal. Smáli jsme se hodně dlouho a svůj záchvat ukončili dalším mocným loknutím.
"Na Lucy,"zašeptal jsem a vzpomněl si na její bledou tvář, co skoro splývala s polštáři, na kterých ležela.
"Kdo je Lucy?"zeptal se Gee.
"Moje holka, co právě teď leží v nemocnici a nikdo neví, jetli bude žít nebo umře,"v očích mě začaly pálit slzy. Gerard mě poplácal po rameni .
"Na Lucy!"zakřičel znovu a oba jsme se zase napili. A tkhle to šlo dál a dál. Ano jsem si nevšiml, že má lahev už je prázdná a chtěl se znovu napít, Gerard mě zastavil: "Máš to prázdný, vole!"zaječel a začal se chlámat, až sletěl z barové stoličky.
"Vrchní,"zvednul jsem ruku a vyprskl smíchy. "Ještě jednu vodku,"dostal jsem ze sebe pracně. Barman vytasil další lahvinku a já jí láskyplně objal. "Na školu!"zahulákal jsem a napil se, Gerard mi lahev mi vytrhl a napil se taky.
"Na dálniční známky a jejich věčné lepidlo!"připili jsme si znovu.
"Na tebe!"křikl jsem a padl Gerardovi do náručí.
"Krásně voníš, bejbé,"zamlel Gee a zase jsme se tlemili.
"Víš, už dlouho jsem ti chtěl říct, že máš strašně krásný oči,"jazyk se mi sice motal, ale Gerard můj proslov asi rozluštil a začal se řehtat.
"Známe se sotva pár hodin!"
"A co na tom!"zasmál jsem se a znovu se posadil na svou stoličku. Najednou všichni ostatní ztichli. Jako když utne, všechny hlasy zmkly. Snad to byla jen náhoda. Barem se rozezněla nějaká píseň a mně chvilku trvalo zotientovat se v jejich slovech. Zřetelně jsem slyšel až:
I would drive on to the end with you
A liquor store or two keeps the gas tank full
And I feel like there's nothing left to do
But prove myself to you and we'll keep it running
A liquor store or two keeps the gas tank full
And I feel like there's nothing left to do
But prove myself to you and we'll keep it running
"Hej, Gee, sly-slyšíš to?"chichotal jsem se tiše.
"A co?"zeptal se šeptem a naklonil se ke mně nebezpečně blízko.
"Tu písničku,"ukázal jsem na reproduktor. Gerard se na něj podíval.
"No jo,"uchechtl se a znovu mi hleděl do očí. Naše nosy se skoro dotýkaly.
"Je to krásná písnička,"zamumlal jsem potichu.
"Já znám taky jeden bezva song! Poslouchej,"narovnal záda a vystrčil bradu. "Rolničky, rolničky...-"začal řvát, ale někdo po něm hodil botu, či co to bylo. Začal jsem se mu smát a on mě za trest polil trochou vodky.
"Co blbneš? Vždyť jsi to všecko vylil! Koupíš novou!"rozčiloval jsem se a máchal rukama, erard chytil nemalou ránu do nosu.
"Dobře,"objednal další vodku a oba jsme se napili. Kolýbal jsem se na barové židli v rytmu té písničky.
"Hele, mám nápad,"seskočil jsem na zem a opřel se o pult, abych nesletěl na zem. "Pojď, zatancujem si,"huhlal jsem a táhl Gerarda za sebou, cestou doprostěd baru, kde bylo jakž, tykž míst na tanec. Teda, aspoň to tak vypadalo.
"Cože? Já neumim tancovat!"snažil se mi vytrhnout, ale já byl (kupodivu) silnější (i přes dvě promile v krvi?:D:D)
"Ale houby!"přitáhl jsem ho k sobě a položil mu hlavu na rameno. Nakonec se přestal vzpouzet a odevzdal se kývavému tanečku. Ani jsme se nehli z místa. Prostě jsem jen stáli v objetí a vnímali jen jeden druhého a slova neznámé písně.
"A co?"zeptal se šeptem a naklonil se ke mně nebezpečně blízko.
"Tu písničku,"ukázal jsem na reproduktor. Gerard se na něj podíval.
"No jo,"uchechtl se a znovu mi hleděl do očí. Naše nosy se skoro dotýkaly.
"Je to krásná písnička,"zamumlal jsem potichu.
"Já znám taky jeden bezva song! Poslouchej,"narovnal záda a vystrčil bradu. "Rolničky, rolničky...-"začal řvát, ale někdo po něm hodil botu, či co to bylo. Začal jsem se mu smát a on mě za trest polil trochou vodky.
"Co blbneš? Vždyť jsi to všecko vylil! Koupíš novou!"rozčiloval jsem se a máchal rukama, erard chytil nemalou ránu do nosu.
"Dobře,"objednal další vodku a oba jsme se napili. Kolýbal jsem se na barové židli v rytmu té písničky.
"Hele, mám nápad,"seskočil jsem na zem a opřel se o pult, abych nesletěl na zem. "Pojď, zatancujem si,"huhlal jsem a táhl Gerarda za sebou, cestou doprostěd baru, kde bylo jakž, tykž míst na tanec. Teda, aspoň to tak vypadalo.
"Cože? Já neumim tancovat!"snažil se mi vytrhnout, ale já byl (kupodivu) silnější (i přes dvě promile v krvi?:D:D)
"Ale houby!"přitáhl jsem ho k sobě a položil mu hlavu na rameno. Nakonec se přestal vzpouzet a odevzdal se kývavému tanečku. Ani jsme se nehli z místa. Prostě jsem jen stáli v objetí a vnímali jen jeden druhého a slova neznámé písně.
I'm trying, I'm trying
To let you know how much you mean
As days fade, and nights grow
And we go cold
But this time, we'll show them
We'll show them all how much we mean
As snow falls on desert sky
Until the end of every...
To let you know how much you mean
As days fade, and nights grow
And we go cold
But this time, we'll show them
We'll show them all how much we mean
As snow falls on desert sky
Until the end of every...
"Kurva, kdo to vypnul?!"zaječel jsem a pustil Gerarda, co težce dopadl na zadek. Nejdřív na mě vyjeveně zíral a pak jsme se rozesmáli.
"Vypadnem odsud,"navrhl a já mu chtěl pomoct na nohy. Místo toho on pomohl mně na zem. Chvilku jsme tak seděli a čučeli na sebe, pak teprve jsme se pomalu a velmi záhadně dostali na nohy a odvrávorali zaplatit. Vylezli jsme z baru a já se snažil naspadnout do popelnice. Když už jsem byl promoklý na kůži, došlo mi, že asi prší.
"A kam teď?"padla otázka a Gerard se zamyslel.
"Vypadnem odsud,"navrhl a já mu chtěl pomoct na nohy. Místo toho on pomohl mně na zem. Chvilku jsme tak seděli a čučeli na sebe, pak teprve jsme se pomalu a velmi záhadně dostali na nohy a odvrávorali zaplatit. Vylezli jsme z baru a já se snažil naspadnout do popelnice. Když už jsem byl promoklý na kůži, došlo mi, že asi prší.
"A kam teď?"padla otázka a Gerard se zamyslel.
"No..."nadechl se a...








Krásný x) Peti promiň, ae já to tam prostě musela dát xD vono to tak láká na to kliknout xD