A je to tu, drazí zesnulí:D:D:DKonečně!(mimochodem, nebudou spolu provádět sexuální hrátky v každym díle...Jen v tomhle a pak v tom dalším:D)
A tohle bych chtěla věnovat všem svým sestrám!!
Myslim i ty pravé!:D:D:D
A opravdu to v pořádku bylo.
"Gerard, Franku a…?"přivítal nás se značnou úlevou Bert, když jsme těsně před svítáním proběhli bránou hradu a narazili na něj.
"Sue…"doplnila ho nová příchozí a svůdně se usmála.
"Gee, ty ses nějak rozjel,"konstatoval posměšně Bert a se zájmem si dívku prohlížel.
"To jsem byl já,"řekl jsem majetnicky a zuřivě na něj pohlédl. Začínal mi být nepříjemný.
"Ah…"nadechl se Bert, ale pak svou poznámku raději spolkl. Otočil se na Gerarda. "Potřebuju s tebou mluvit o našem plánu,"řekl a dal se do kroku.
"Až večer, Berte, jsem unavený,"odbyl ho Gerard, popadl mě za paži a táhl mě po schodech nahoru. Sue zůstala stát pod schody a překvapeně se rozhlížela. Slyšel jsem jen Bertovo svůdnické: "Pojď se mnou, bude svítat," a pak kroky.
"Gerarde, co-?"nestihl jsem doříct, protože nezastavil pod jedním z oken.
"Bude svítat, neslyšel jsi? A Bert chce ten náš plán o svrhnutí lidí zrušit. Nevím, proč, ale bojí se toho. To nesmíme dopustit, Franku, musíme to udělat. A ty musíš Berta přesvědčit, aby od toho neodcházel,"podíval se mi do očí. Nechápal jsem, co myslí tím, že já-
"Počkej, co mám udělat?"zeptal jsem se ho poněkud ustrašeně.
"Musíš ho přesvědčit,"
"Ale jak?"vyjekl jsem netrpělivě. Místo odpovědi mě Gerard krátce políbil. V zápětí na to se rozehnal chodbou pryč. Běžel jsem za ním. Pochopil jsem. "To po mně nemůžeš chtít!"zaječel jsem na něj vztekle.
"Musím!"
"A proč já? Viděl jsi, jak se hnal na Sue? Proč by to nemohla být ona?"
"Protože chce tebe!"otočil se ke mně čelem a prosebně se mi zahleděl do očí.
"A jak to víš?"zašeptal jsem.
"Já…umím číst myšlenky…"sklonil hlavu.
"Cože?"to znamená, že ví, co si o něm myslím. Ví, jak po něm toužím. Proto to, co se stalo ve sklepě. Ví, jak moc ho chci. Ale chce i on mě? Co v tom vlastně bylo? Já dokonce můžu říct, že jsem do toho dal cit, lásku. Lásku…
"Frankie, já…"zarazil jsem ho.
"Co v tom je? Chtěl jsi mi jen udělat dobře nebo je v tom i víc?"zeptal jsem se prostě. Neodpověděl. Otočil se a zaběhl do naší ložnice. Jak s ním mám vydržet? "Gee-"
"Teď ne, Frankie. Teď ne,"říkal tiše a zavíral všechny těžké okenice. Mlčky jsem si lehl na postel a poddal se únavě, co na mě znenadání padla.
Byla to má první noc, kdy svítilo slunce.
Probudil jsem se a venku už byla skoro tma. Viděl jsem ven, Gee otevřel okna. Sedl jsem si na posteli a zahleděl se do zdi. Jakoby na ni někdo promítal myšlenky přímo z mé hlavy. Jak postupně tmavla, jakoby ji někdo přikrýval těžkou dekou. Moje mysl těžkla a bylo mi strašně. Pomalu jsem si začal uvědomovat, co po mě vlastně Gee chtěl. Co po mě žádal. Chtěl, abych se…prodal? Obětoval se pro jeho věc, která mě ani v nejmenším nezajímala. Nebyl jsem upírem tak dlouho, abych si mohl udělat obrázek o tom, jak strašné je žít na ústranní, daleko od lidí. Netušil jsem ještě, jaké to je. A on po mě chtěl takovou oběť. Zahleděl jsem se z okna a na louce už nebylo vidět žádného paprsku slunce. Obloha tmavla a brala s sebou i všechno, co už nikdy neuvidím. Přitáhl jsem kolena k bradě a opřel si o ně hlavu. Chvíli jsem seděl a snažil se na nic nemyslet.
"Frankie?"ozvalo se ode dveří. Nevzhlédl jsem, byl to Gee…jen Gee. "Mě-měl bys jít něco sníst… Nebo půjdeš na lov?"ptal se tiše. Pokrčil jsem rameny. "Víš, já-"začal po chvilce ticha. Konečně jsem se na něj otočil. Stál přede dveřmi, co už zavřel, měl trochu skloněnou hlavu a prsty žmoulal lem svého trička. Byl roztomilý…až moc. Usmál jsem se a znovu odvrátil hlavu. "-jsem včera ještě přemýšlel o tom, co se včera stalo a-"pomalu přešel k mé posteli a sedl si na ni "-chtěl jsem se ti omluvit. Jen…já nevím, co se se mnou v tu chvíli dělo. Neměl jsem to po tobě chtít, omlouvám se."cítil jsem zvláštní smutek v jeho hlase. "Odpustíš mi?"zeptal se, když jsem neodpověděl. Otočil jsem se k němu čelem a podíval se mu do očí. Nad ničím jsem nemyslel. Snad jsem věděl, že tak nebude vědět, co chci udělat. Jen jsem se usmál a něžně ho políbil. Odpovědí mi byl i jeho úlevný, spokojený výraz a pevné objetí, ve kterém mě sevřel, než se naše rty setkaly podruhé. Tentokrát se střetly naše jazyky a rozpoutaly divokou, vášnivou hru. Tiskl jsem se k Gepardovi, jako bych se bál, že mi někam zmizí. Lehce mě položil na záda a pomalu se dostal nade mě, přitom mě ani na chvilku nepřestal líbat. Mé ruce bloudily pod jeho tričkem a Gee mi prsty cuchal vlasy. Rychle jsem ho svlékl z trička a přerušil polibek. Začal jsem ho líbat na hrudi a on pak svlékl i mě. Lehce mě kousal na krku, ale jen jemně…opravdu jemně.
Opravdu láskyplně








hehe
první koment
a peťo... potvrzuju to zuzčino tvrzení...
protože.. je to pstě tak...
a jinak je to krásný:) ae ten konec....
