close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

I can't say no to you 8.

27. února 2008 v 1:42 | Cecily |  I can't say no to you
Sometimes I'm a selfish fake
You're always a true friend
I don't deserve you cause I'm not there for you
Please forgive me again
I wanna be there for you
Someone you can come to
It runs deeper than my bones
I wanna be there for you

Vypráví třetí osoba:
Gerard se vracel domů, lhostejný k venkovnímu chladu. Snad za to mohla skutečnost, že byl příliš teple oblečený na to, aby mu vadilo, že jsou sotva čtyři stupně nad nulou, nebo jen měl v sobě příliš mnoho promile alkoholu.
Sněhové vločky unášené větrem zaplňovaly každý kousek vzduchu a sotva někdo prošel po chodníku, stopy způsobené botami téměř okamžitě zaplnil další sníh padající z nebe. Večerní Jersey zdobily stovky světélkujících ozdob; každý by si mohl myslet, že je předvánoční čas, jen šťastné tváře dětí bez očekávání, které už dostaly svoje dárky, svědčily o tom, že už je po Vánocích.
A v tuhle večerní hodinu se Gerard vracel domů, oblečený v šále, rukavicích a zimní bundě. Lehce se potácel, ale jeho orientace oslabená alkoholem mu ještě dovolovala držet správný směr.
Zabočil do úzké ulice a šplhal se nahoru po lehce nakloněném chodníku. U posledního domu v ulici zastavil a v kapsách hledal klíče. Odemkl si a vešel.
V domě se svítilo, což bylo jasným znamením, že jeho ostatní obyvatelé - nebo obyvatel - ještě nespí. Gerard pověsil kabát na věšák a zamířil do obývacího pokoje. Usmál se, když uviděl Franka sedět na gauči. Vypadal, že usnul při sledování filmu; televize byla zapnutá a Frank měl opřenou hlavu a zavřené oči.
Gerard se k němu zezadu přiblížil a objal ho rukama. Dal mu pusu do vlasů. "Ahoj, lásko."
"Gerarde!" lekl se Frank a otočil se k němu. "Ty už jsi tady?"
"Jak vidíš." Gerard přeskočil opěradlo, aby nemusel obcházet gauč, a sedl si k Frankovi. Objal ho kolem ramen. "Chyběl jsi mi," zašeptal vášnivě. Obličej měl teď těsně u toho jeho. Rukama mu přejížděl po zádech a přitáhl si ho blíž k sobě, aby ho mohl začít líbat na krku.
Frank se nebránil, ale Gerard nevěděl, jak se cítí uvnitř. Zavřel oči a snažil se namluvit si, že jsou mu Gerardovy dotyky příjemné. Nemohl ale přestat dýchat, ačkoliv nenáviděl ten pach alkoholu, který musel pokaždé cítit, když byl Gerard blízko něj.
Ale Frank se dokázal vždycky překonat a vyjít mu vstříc - stejně jako teď. Ruce mu položil na záda a když Gerard otřel svoje rty o ty jeho, poslušně pootevřel pusu a dal mu volný průchod. Gerard pozvání přijal; propletl svůj jazyk s tím Frankovým a rukama mu objal krk. Frank vpletl svoje prsty do jeho vlasů. Oči držel stále zavřené, snad proto, aby si na Gerardovém místě mohl představovat kohosi jiného… nebo jen proto, aby Gerard z jeho chování nevyčetl něco zvláštního.
Gerard vždycky líbal dlouho a vášnivě a Frank musel uznat, že v líbání je víc než dobrý. Ale ta chuť alkoholu…
Trvalo dlouho, než se od sebe odtáhli, aby se mohli nadechnout. Dvě ruce spojili v jednu a propocené prsty spolu pevně propletli.
Neskutečně vzrušující, známá romantika. Ale když musíte předstírat, jak toho druhého milujete, mění se to z romantiky na něco nepříjemného až bolestného. Jenže oni nepředstírali - ani jeden z nich. Příčinou utrpení bylo něco jiného…
Gerard položil Franka na gauč. Nebránil se, ale když mu Gerard sundával triko a obsypával ho polibky, musel se přemáhat. Stálo ho to velkou dávku sebezapření, i když to zní trochu paradoxně. Ale nic nedělal. Snažil se Gerardovi ukazovat, jak moc ho vzrušuje. Jenom ze strachu. Bál se Gerarda. Bál se ho, když byl opilý. Nebo i jindy? Gerard nebyl žádný opilec. Pil jenom občas, málokdy se opil. Ale teď… Frank se nebránil, i když měl hlavu plnou úplně jiných starostí.
Gerard ho šimral svými vlasy na hrudi a Frank ho k sobě pevně přitiskl. Bavilo ho si s Gerardem takhle hrát. Koneckonců, sex jako sex. Ten se hodí vždycky. Dokáže rozptýlit a vyhnat z hlavy nepatřičné myšlenky a starosti.
I kdyby Gerard hrál jen Frankovu kurvu, neuvědomoval by si to. On Franka miloval. Udělal by cokoliv, aby byl šťastný. Opravdu šťastný… Vytáhl se k němu nahoru, aby mu viděl do očí, ale on trpělivě uhýbal pohledem. Gerard mu zastrčil pramínek vlasů za ucho a bříšky prstů mu lehce přejížděl po obličeji. "Lásko?"
Frank netrpělivě zavrčel a přesunul Gerarda tak, že na něm ležel a spodní polovinou těla na něj tlačil. Přinutilo ho to zasténat. "Gerarde…"
Ale on zůstal u jeho hlavy. Ležel nehybně na Frankovi a ačkoliv cítil jeho vzrušení, ani se nepohnul. Jen ležel na jeho vrtícím se těle a hrál si na pasivního. Tuhle hru Frank nenáviděl.
"Gee…" zkusil to.
Gerard otočil hlavu a políbil ho na tvář.
"Níž…" povzdechl si tiše Frank.
"Nevím, co mám udělat, lásko," škádlil ho Gerard.
"Mě," řekl už trochu hlasitěji Frank.
Gerard se usmál. "Promiň, ale… nerozumím…"
"Kurva Gerarde! Udělej mi dobře!" zakřičel Frank.
Gerard chvíli zaraženě hleděl do jeho tváře a v očích se mu zablesklo. Olízl si rty a začal Franka hrubě líbat. Nevšímal si toho, že nemůže dýchat, že mu kňučí do pusy. Po chvíli se udýchaně odtáhl.
"Promiň, lásko, ale řekl sis o to."
Konečně se k němu sklonil a začal mu rozepínat kalhoty. Když ho vzal do pusy jak nejvíc mohl, Frank hlasitě zasténal. "Kurva… Gerarde… KURVA!"
Vytáhl se k němu nahoru a políbil ho. Bylo mu jedno, že sotva popadá dech. Chytil ho za boky a otočil zády k sobě. Chvíli ho hladil po lopatkách a páteři, než…
"AAAGH GERARDE! TO BOLÍ!" zakřičel Frank tak hlasitě, že to muselo probudit polovinu ulice.
Ale Gerard jenom rukou setřel jeho slzy a pokračoval, dokud nedosáhl úplného vrcholu. Potom padl na pohovku vedle Franka a ztěžka oddychoval.
"Ty… zkurvenej… ožralo," povzdechl si Frank.
"Cos řekl, lásko?" Gerard se rychle přetočil a zalehl Franka.
"N-nic."
"Opravdu?"
"Že tě strašně miluju."
"Jsi si jistý?"
"No dobře… řekl jsem, že to bolelo."
Gerard se pousmál. "Měl jsem za to, že drsný sex ti nevadí."
Frank na něj vyplázl jazyk.
Gerard vzal jeden z malých polštářů ležících na gauči a přitiskl ho Frankovi na obličej. Smál se mu, když sebou házel a bojoval o vzduch. Až když se začínal opravdu dusit, Gerard polštář zahodil.
Frank se několikrát zhluboka nadechl. "Jsi… normální…?!"
Gerard se znovu zasmál. Pak se vrhl na Franka a začal ho lechtat v podpaží.
"ÁÁÁ! MUČENÍ! POMOC!" křičel Frank tak hlasitě, že Gerard přestal a rukou mu ucpal pusu.
Frank využil příležitosti a kousl ho.
"AU! TY HAJZLE!" křikl Gerard a cucal si prokousnutou kůži.
Teď se smál Frank. "To máš za to, ty kazišuku!"
Gerard po něm šlehl zlostným pohledem. "Tak ty takhle, hm?"
"Hej. Nech toho." Frank se pootočil tak, aby ležel na boku a mohl Gerarda obejmout. "Miluju tě." Sám nevěděl, jestli je to pravda, nebo lež. Je to pravda. To mu povídal ten sebejistý hlásek v hlavě.
Ale Gerard věděl, co odpovídá. Věděl, že on sám mluví pravdu, když odpověděl "Já tebe taky".
A Frank věděl, že takhle je to správné. Že oni dva k sobě patří. Ale za několik hodin je možná něco rozdělí navždy…
Zavřel oči a užíval si Gerardovu přítomnost. Možná je to naposledy. Nechtěl o Geeho přijít. Ale nemohl nic dělat. Ta pitomá večeře… to, že pozval Mikeyho… Věděl, že Gerard i Mikey by se to dřív nebo později stejně dozvěděli. Ale stejně nebyl připravený na den, kdy je zřejmě oba ztratí..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jesska Jesska | 27. února 2008 v 17:27 | Reagovat

au...aaaa ja cem pokracko...aaach jo...ok som fakt zvedava co bude dal

2 CuCumber CuCumber | Web | 31. března 2008 v 11:06 | Reagovat

Aaaaw...!!! amamzing :)

3 ChemicalVampire ChemicalVampire | 11. června 2008 v 16:15 | Reagovat

fucking goood!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama