Žérárd
Ještě než jsem baterku namířil ven, pomalu jsem vystrčil hlavu abych se ujistil, že venku nikdo není. Pořádně jsem před sebou nic neviděl, tak jsem hlavu otočil nahoru nad naší schovku.
,,Ááá!"něco mi káplo do oka a šíleně to pálilo. Pak mi něco steklo po obličeji. Oslepený jsem si mnul jedno oko a vtáhnul jsem hlavu zpět do nory. Dal jsem ruku z obličeje pryč a posvítil jsem na ní. Byla celá od krve. ,,Proboha máte zkrvavený obličej!"vyděšeně křikla mladá holka. Nejspíš ta dcera. Znovu jsem vykoukl ven s baterkou v ruce. Pomyslel jsem si, že snad hodím šavli. Naskytl se mi pohled na….co to vlastně bylo? Slezina, žaludek, játra, ledviny, brzlík? Tak nějak to vypadalo. Snad mezi tím byla i střeva.
S povzdechem jsem vyšel ven a posvítil si i na místo, odkud na mě kapala krev.
,,Kurva!"odběhl jsem kus dál a ohodil jsem nějakej keř. Asi nikomu by neudělal dobře pohled na tělo bez hlavy s komplet rozpáraným břichem, ze kterého se valily potůčky krve a barvili celou stráňku. Rodinka už taky vyšla ze skrýše. Když to uviděli, tak dcera omdlela, matka začla naříkat a otec řekl, že tu nebudou už ani minutu. Odešli a já se vydal najít Berta.
Bert
Sakra kde je ten Gerard? Jsou mi v patách tři bestie a on někde vězí. Á támhle něco svítí. Rychle jsem tam běžel.. Byla to nějaká chaloupka. Začal jsem zuřivě bušit na dveře, ale nikdo neotvíral, tak jsem zkusil kliku. Povolila. Vklouzl jsem dovnitř, rychle za sebou zavřel a opřel jsem se o dveře. Zhasnul jsem světlo, aby mě nenašli. Byla tam postel, tak jsem do ní šupnul a spal.
Skříííp! Zavrzali dveře, v nichž se objevila černá silueta postavy. Udělala krok ke mně. Sáhl jsem po vypínači. Mezitím ke mně byla o krok blíž. Konečně. Cvak, budiž světlo. Chvíli jsem se tozkoukával. Pomalu se mi začínali před očima zostřovat předměty v místnosti, i ten neznámej. Ano byl to neznámej.
Ráfd bych řekl, že jsem ho pozdravil, pozval ho na kafe a příjemně jsme si spolu popovídali. Místo toho jsem skočil po kůlu s křížem v ruce. On po pohledu na to trošku prsknul…fuj…zablýsklo se mu v očích a vyšel ke mně s vražedným pohledem. Napřáhl jsem ruku s křížem. Dal si před obličej ruce a kopnul mě do ruky. Kříž vyletěl praštil sebou o strop a dopadl kamsi pod postel. Zdvihl jsem ruku s kůlem a pokusil jsem se ho bodnout. Uskočil a chytl mě za ruku. Začal s ní kroutit. Zavyl jsem bolestí a kolenem jsem ho kopl do rozkroku.
,,Áááu!" moment…to byl můj hlas. Spadl jsem na zadek a rukama jsem si hladil koleno, protože to bolelo jako čert. Má ho snad z kamene nebo co?
Upírák se posměšně zašklebil, přišel ke mně, vzal mě za ruku a jedním pohybem mě zvedl na nohy. Kůl mi někam odkutálel. Svoje hnáty mi položil na ramena a přitáhl si mě k sobě. Jen tak sám pro sebe se usmál a pomalu otvíral pusu. Ze všech sil jsem ho bodnul do břicha.
,,Úúú!" zavyl a šmátnul po mě. Sehl jsem se a on chytil leda tak vzduch. Zaťal jsem ruku v pěst a vyrazil s ní vstříc jeho hnusnýmu ksichtu. Jenže on mě hravě chňapnul a zkřížil mi jí za zády, stejně jako tu druhou.
Obě mi obmotal svým dlouhým chapadlem a druhým mě vzal za hlavu, jako by to bylo jablko. Pootočil jí na levou stranu a naklonil se na můj nebohej neposkvrněnej krk. Fňuknul jsem. Ještě jsem chtěl do mojí smrti stihnou fůru věcí. Ochutnat slimáky namočené v medu, špenátovou zmrzlinu, saranče v čokoládě a sádlový džus. Chtěl jsem jet opilý na horský dráze a vyhrát pohár za největšího blitkaře. A to všechno díky tomuhle prašivounovi nestihnu. Tak to teda ne!
,,Hej počkej!" zakřičel jsem na něj. Odtrhl se od mýho krku, který stačil jenom olíznout, prase. ,
,Mám AIDS." Oznámil jsem mu. Vykulil na mě oči a zkrabatil čelo.
,,Nevadí." Řekl pak klidně a znova mě olíznul. Snažil jsem se vymanit z jeho sevření. Nebo alespoň mojí ruku. Vycenil zuby. Moje snada o uvolnění byla zatím marná. Jeho ústa byla kousíček ode mě. Jeho chapadlo malinko povolilo. Ucítil jsem na krku jeho slabý dech a můj nos zaplavila nechutná vůně železné a dost staré krve. Kdybych nebyl zakloněném asi bych na něj hodil šavli. Ještě kousíček a moje tuky byla volná.
,,Oh." Jeho špičáky mi hravě protrhli kůži na krku. Moje ruka využila jeho chvilkové slabosti a byla venku. Není pozdě? On si toho nejspíš nevšiml. Hmátl jsem do kalhot a pod páskem jsem vytáhl můj rezervní kůl. Skoro už mě začínal sát, ale ještě jsem měl čas. Rukou s kůlem jsem se dostal mezi jeho a moje tělo a…..jedním silným pohybem jsem mu probodl srdce.
Děsivě zařval. Z očí, uší, nosu a pusy se mu začla valit krev. Pak se skřekem shořel a jeho popel se rozlétl na tisíce malých kousíčků. To je výhoda upírů. Aspon nedělaj na světě bordel.
Tak to mam z krku. Zasloužil bych si ničim nerušený spánek. Vklouznul jsem do postele. Snad se mi bude zdát o Frankiem, jak plete ponožky. Je to tak rajcovní představa. Vždycky u toho tak špulí rty a hraje si se svým jazykem. Usnul jsem celej uslintanej.