Frank
Když jsem se konečně oblíknul, začali jsme se s Geem hádat, kdo má větší pozadí. Když jsem to jeho stisknul, uvědomil jsem si, že lepší prdelku jsem ještě nedržel. Pak vzal on tu mojí, neovlád jsem se.
,,Oohh''hlasitě jsem vzdychnul. Překvapeně se na mě podíval, ale ten jeho pohled se změnil na nadrženeckej. Čapnul jsem ho za vlasy, sice na první pokus mi zůstaly v ruce, ale podruhý už to vyšlo. Přitiskl jsem si jeho obličej na ten můj a začli jsme se líbat.
Pootevřel pusu a můj jazyk vklouzl dovnitř. Když našel ten jeho tak se spolu honili tak dlouho, dokud jsme s Geem nebyli udejchaný jak psi, a můj jazyk ochrnul. Sedli jsme si někam do mechu, kde nebyl sníh a hladili se. Dokud ovšem Gee nezaječel, až mi zdřevěněla noha.
,,Co blbneš? Víš jak jsem se lek?" vyjel jsem na něj.
,,Frankůůůůůůůůů..mě ššššššššštíplo. Áu a zas."rychle jsem vstal, jednou nohou a koukl se pod sebe. My lamy si sednem do vosího hnízda. Gerard vstal a běžel pryč.
,,To mě tu necháš?" poptahoval jsem.
,,Tak pojď ne?" zavolal.
,,Já mam dřevěnou nohu."vrátil se pro mě a já mu natáhl ruku. On jí vzal a shodil mě na zem. Popadl mojí dřevěnou nohu, vláčel mě za sebou a máchal volnou rukou okolo sebe asi tak jako já. Když už jsem si myslel, že jsem popíchaném kompletně celej, uviděl jsem před námi chatu.
,,Hurá." Zmoženě zajásal zpoceném Gerard. Můj zachránce. Vlítli jsme do ní a strhli ze sebe oblečení. Všude jsme se škrabali a fňukali jsme.
,,Behéé zničili mi tetování. To nevypadá jako hrdlička. To je krocan!" postěžoval jsem si. ,,Bůůů, já nemůžu smrkat. Opuchl mi nos." Bulel Gee.
,,Co tu proboha robíte?" Bertovi málem upadli oči z důlků.
,,Tam…v lese…píchali nás!" pokoušel se vysvětlovat Gee.
,,Jo! A bolí to! Bylo jich snad milion!" pomohl jsem mu.
,,Coo? A od čeho máte ty pupence?" vyzvídal dál.
,,No od nich! Blbý vosy!" Bert na mě chvíli tupě zíral, ale pak se rozchechtal na celý kolo.
,,Jo vosy…to ste měli říct hned." Popadal se za břicho. Gee někam odešel, nejspíš utěšovat svůj frňáček a já si foukal všechny štípance, kam jsem dosáhl.
,,Počkej, to musíš naslinit."řekl odborník na hmyz a došel ke mně.
,,Kde to máš nejhorší?" ptal se.
,,Na břichu."zamračil jsem se. Klekl si přede mně a začal mi lízat břicho. Zachvěl jsem se a začal jsem se hihňat.
,,Netlem se, nebo ti nepomůžu."pohrozil Bertík, tak jsem radši zmlknul.
,,Proč sis nechal vytetovat dva krocany? Hehééé." Tak to přehnal. To mě teda urazil! Já mu dam krocany. Znova mi lízal břicho, ale copak může, když teď nařknul moje ptáčky z krocanů? Uskočil jsem dozadu a naštvaně jsem zkřížil ruce na prsou. Bert s jazykem vypláznutým, z toho jak mi pomáhal od těch kousanců, spadl na podlahu.
,,Haháá proč lížeš podlahu? Je to tu docela uklizený." Oplácel jsem mu to.
,, Eee..pomlouf Flanlu…da nemufu dua fen fafyk nafou." Zahuhlal. Nechápal jsem proč furt líže tu zem. ,,Promiň nerozuměl jsem ti."
,,Fe mi pfimvznul javyk." Co to mele?
,,Hele vstaň a pak mi to řekni." Poradil jsem mu. Jen nesouhlasně zamručel a myslim že se pokoušel dát jazyk od podlahy.
,,Počkej, on ti přimrznul?" zeptal jsem se a on jen souhlasně vztyčil palec.
,,No tak na to pomůže jenom voda, aby to odmrzlo." Vypálilo ze mě a já šel rychle nějakou tu vodu sehnat. Sakra tady neteče kohoutek? Ani nedorazili naše zásoby pití?
,,Berte, nemam žádnou vodu…nevim jak to s tebou udělam."oznámil jsem, nažeč on zakňučel.
,,Počkej…možná kdybych ten kousek okolo tvého jazyka pofoukal a pak to okolo olízal, třeba by ses z toho dostal." Navrhnul jsem a začal foukat do zmrzlý země okolo Bertovo jazyku. Pak jsem ty zamrzliny začal olizovat. Okolo už to bylo dobrý, ale ten jazyk nepovoloval. Začal jsem teda lízat pod ten jeho jazyk, čímž jsem se ho tak trochu dotýkal. ,,Ahh" vzdychnul Bert, který odlepil tu placatou věc od země a hupsnul mi na břicho. Teď jsem ležel a on na mě seděl.
,,Děkuju." Špitnul a začal mě líbat na krk. To je mi líbilo. Rukama jsem tlačil jeho hlavu ještě víc na můj krk. On mezitím nahmatal můj rozkrok a začal ho třít a dráždit. V kalhotách jsem měl brzy těsno. Vyměnili jsme si pozice a já mu už rozepínal pásek.
,,Já mam hlad kluci, máme něco k jídlu?" ozvalo se z pokoje z prvního patra a pak jsme uslyšeli kroky. Bleskově jsme se od sebe odtrhli, upravili a čekali až Gerard přijde. Kazišuk jeden. ,,Nemáme, ještě nic nepřivezli." Usmál se Bert.
,,Co je s váma?" bylo divný Gepardovi.
,,Vypadáte jak kašpaři." Začal se chechtat a my s ním, aby nepoznal, že se něco stalo.
Moment…ještě před chvíli jsem byl přicuclej na Geem, a teď na Bertovi. Svatá prostato…jsem teplá přísavka!








aaaa, poslední věta nahradila všecky předtím

no...akorát z toho mám novej výtelm.....no, je toto možný?....jako.....nemám slov.... 
