close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Padritos (3)

22. března 2008 v 11:37 | Pip |  Padritos
Táta v sukních?:D

Začal zvonit telefon, domovní zvonek rozdrnčel a bytem se ozval rozrušený dětský pláč.
"Berty!!"vykřikl Gerard a utíkal do předsíně.
"Jo, Bože, hledám ten telefon!"oznámil Bert a prohrabával se dva dny starými krabicemi od pizzy a čínského jídla a jinými odpadky, co neměli možnost uklidit kvůli péči o dítě, jež byla těžší, než předpokládali. "Mám ho!"zvedl telefon do výše a vítězně se usmál.
"Kdo volá?"ptal se Gerard a uklidňoval Helenku, která pořád vřískala, protože jí vadil i ten zvonek, na který její opatrovatelé zapomněli. Bert se podíval na telefon a úsměv se mu změnil na grimasu hodnou masového vraha. "Frank!"řekli oba a škodolibě se usmáli. Gerard položil dítě do postele, Bert zavěsil telefon a oba se nahnali do chodby, kde se s úsměvem postavili před dveře. Bert natáhl ruku po klice a lehce ji zmáčkl. Dveře se rozletěly a na prahu stál menší člověk, s rozzářeným obličejem, potěšeným úsměvem a rozpřaženýma rukama.
"Tak jsem doma!"zvolal a čekal růže.
"Ahoj, Frankie! Tak jak bylo?"řekl strojeně Bert, ale ironie a sarkasmus z něj přímo čišeli.
"Strašně jsi nám tady chyběl, Frankie!"vtáhl ho Gerard do bytu a mrsknul s ním o stěnu. Bert se k nim postavil a propaloval Franka pohledem.
"Hej, kluci, co je to s váma?!"ptal se vystrašeně Frank a snažil se od sebe Gerarda odstrčit.
"Někdo tu byl…"začal Bert.
"…a něco tu pro tebe nechal."doplnil ho Gerard a Frank se přestal vzpírat. Ze zděšení z počínání kamarádů se jeho tvář změnila do vystrašení k smrti. Úplně ztratil barvu a maličko se zatřásl.
"Máš u toho i vzkaz, doufám, že budeš vědět, co s tim a okamžitě se toho zbavíš!"křičel na něj Bert a ukazováčkem mu bodal do hrudi. Gerard Franka pustil a postrčil ho směrem k jeho pokoji. Frank pomalu otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Gerard a Bert čekali v chodbě a mstivě se uculovali. Chvíli čekali, než Frank vyleze. Za pár oka mrknutí byl venku s trochu zmatený a trochu pobaveným úsměvem.
"Hele, čí je to dítě, co mám na posteli?"smál se a odešel do obýváku. Gerard s Bertem se na sebe podívali a následovali ho tam.
"No-moje-asi-těžko!"procedil skrz zuby Bert a Gerard praštil pěstí do stolu.
"Je tvoje, vole!"zařval na Franka. Ten se jen zasmál.
"Hele, kluci, mám za sebou náročný dny. Jsem unavenej, hladovej a potřebuju sprchu. Nemám vůbec náladu na vaše vtípky. Takže koukejte to dítě vrátit, rád bych si lehnul."
"Abys věděl, Franku, tohle není vtip, my jsme tři dny nespali, mně za pár dní vyprší uzávěrka a opravdu rád bych jí stihnul! Nemám totiž nakreslenou ani čárku a to jen proto, že se musíme s Bertem starat o tvojí skoro roční dceru, kterou ti přede dveřma nechala jakási Lizy s tim, že ti tu to nadělení nechává, abyses o to postaral!"chytil ho za tričko u krku Gerard a supěl mu do obličeje.
"A jak víte, že je to moje?"
"Máš tam dopis! Takže si ho koukej přečíst a vymyslet, co uděláš!!"pustil ho Gerard tak prudce, že zavrávoral.
"No jo, no jo!"zvedl ruce Frank a vrátil se do ložnice. "Hele, kluci, tady to fakt dost smrdí!"křikl za okamžik Frank.
"Protože se POSRALA!"zaječel Bert a hystericky se rozesmál.
"Jsi magor, McCrackene."zavrtěl hlavou Gerard a vydal se do ložnice za Frankem, co stál nad postelí a zíral na dítě na ní. "Takže, posaď se, tatínku, a koukej, jak se přebaluje dítě, abys v budoucnu neudělal nějakou chybu!"štěkl po Frankovi Gee a posadil se na postel. Pomalu přebalil dítě, aby to Frank pochytil a ten jen zíral, jak to Geemu šlo.
"Teda, to čumim."kývl uznale.
"No moc nečum a přečti si ten dopis!"vstal Gerard a s dítětem v náručí odešel z místnosti. Frank popadl obálku a několikrát si přečetl, co v ní je.
"Lizy…Lizy?"ptal se jen tak a chodil celým bytem s hlavou plnou přemýšlení. "Kdo je Lizy?"
"Mně se neptej, já jí nezbouchnul!" vyjel Bert a dál si hrál s dítětem na klíně.
"To by mohla být Lizy Moorová. Uh, ježiš, to je ale dávno!"
"No, jistěže je to dávno, Heleně bude už rok!"obořil se na něj Gerard.
"Policie…no jasně, ty její drogy…"odfrkl si Frank.
"DROGY?!"vyděsili se Bert i Gerard zároveň.
"Brala něco?"
"Ne, jen prodávala."pokrčil rameny Frank.
"Ach, to jsi mě uklidnil!"popdal Gerard Helenku do náručí.
"Chováš se jako její matka!"
"Zatímco ty byses měl chovat jako její otec!"odsekl Bert.
"Hele, kluci, ale já si já nemůžu nechat."bránil se Frank.
"Ne, Franku, to nemůžeš…TY MUSÍŠ!"okřikl ho Bert.
"Proč?"
"Ježiš, to je debil."plácl se do čela Gerard.
"Jsi její otec, musíš se o ní postarat!"poučil ho Bert.
"Vždyť to nejde! Já…Pořád nejsem doma, nevím nic o dětech…nevím ani, jestli je to moje dítě!"posadil se na židli Frank a schoval obličej do dlaní.
"Ale Lizy to věděla…"
"Ale prosim tě!"obořil se na něj Frank "Kdo ví, s kým ještě spala!"
"Asi ona!"
"Navíc, má stejný oči jako ty!"pronesl Gerard a podíval se na holčičku v náručí.
"Á, učenec promluvil!"rejpnul si Bert.
"Takže, Franku, ty jako pravý a spořádaný táta teď vezmeš kočárek, dítě a pojedeš na hodně dlouhou procházku, zatímco my se aspoň trošku prospíme!"strkal Franka ze dveří Bert a Gerard ukládal dítě do kočárku.
"Pápá!"zabouchli mu dveře před nosem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Piratka Piratka | Web | 22. března 2008 v 12:32 | Reagovat

ou...tak to sem si živě představovala, jak probíhal ten rozhovor....no, bude to mít chlapec ještě těžký.... :D

ale jinak 1* :)

2 jinx.x/FeeHell jinx.x/FeeHell | Web | 22. března 2008 v 13:26 | Reagovat

doufám, že tu procházku přežiju..:D:D

3 nunu nunu | E-mail | Web | 22. března 2008 v 17:49 | Reagovat

Tak to teda good. Na nic smysluplnějšího se nezmůžu.

4 Petronajt Petronajt | E-mail | Web | 23. března 2008 v 14:12 | Reagovat

Hej to je dobrýýýýý to mě dost baví,je to vážně super:-Dúplně vidim Gerarda,jak přebaluje děcko:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama