close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Heaven Help Us 8.

12. dubna 2008 v 12:39 | sweetsky |  Heaven Help Us
Gee
,,Včera si mi říkal, že nerad spíš sám! A že všechny tvoje známosti sou vždycky slepice, že sis zvyknul." To je vůl…musel sem se začít řehtat. Vykulil na mě ty svoje očka a zatvářil se na oko naštvaně.

,,Ale no tak." Zašklebil jsem se a malinko jsem do něj drknul ramenem. ,
,Nebavim!" vyprskl Frank. Pozoroval jsem, jak odchází směrem do kuchyně.
,,Gee…ahh.." vzdychal jak porno hvězda. Po chvíli se ozvalo řinčení, rámus a jeho řev.
,,Ty prevíte zasranej!" to bylo na mě??
,,No dovol!" zamračil jsem se.
,,Nejdřív mě budeš olizovat a pak do mě drkneš že spadnu. Ty blbej, smradlavej kozle." Tohle mě teda královsky urazilo.
,,Fajn! Kozel de pryč." Odsekl jsem a vydupal jsem si to po schodech na půdu. Nadávat si tu nenechám.
Frank
Gerard se mi smál. Pacholek jeden. Rozhodl jsem se, že něco zblajznu abych nabral sílu a pak si to s nim rozdam (jako že se budou prát). V kuchyni se usadil ten kozel co sme ho měli k jídlu a začal mi olizovat zadek. Myslel jsem že je to Gerard, tak jsem zažal vzdychat jeho jméno. Potom jsem ale skončil v polici s hrncema. To hnusný zvíře se na mě rozeběhlo a vší silou narazilo rohama do mojí prdelky. Nemohl jsem si odpustit nadávku. V tom jsem z vedlejší místnosti uslyšel jak Gee něco mele. Asi odešel.
,,Pustíš to??"naštvaně jsem vyjel na králíka který běhal kolem mě s pytlíkem plným zeleniny. Mojí zeleniny. Slyšel jsem bouchnutí dveří.
,,Zlato, jsem doma." Zašveholil Bert zvesela.
,,Co to tu blbneš?" zachechtal se.
,,Honim můj pytlík." Na to Bert zahýkal jako osel, tak jsem mu to musel vysvětlit jako děcku.
,,Můj pytlík se zeleninou. Sáček chápeš? A koho si myslel tim zlatem?"na chvíli se zamyslel.
,,Vždycky jsem to toužil říct." Zazubil se, místo toho aby mi pomohl. Králík mezitím zmizel z dohledu. ,,Támhle je!" zahulákal a běžel za ním.
Gerard
I když mě Frank docela naštval, musím si s ním udržet přátelský vztah. Rozhodl jsem se, že půjdu pomalu dolů za ním a omluvím se za svojí urážlivost. Sešel jsem po schodech.
,,Berte musíš ho honit pomalu. Takhle se to nikdy nepovede." Slyšel jsem jak Frankie poučuje. Takže si našel náhradníka?
,,Hele Franku tak si ho zas hoň sám ne? Sakra ten je ale velkej." Hořel jsem nedočkavostí, že se třeba přesunou sem a uvidím je. ,,Berte snaž se. Takhle o můj pytlík přijdu a bude po srandě." Sakra co to tam koumaji?
,,Běž pod ten stůl." Zavelel Frank.
,,No furt na něj nedošáhnu." Stěžoval si Bertík a pokračoval.
,,Ty jeden tlustej hajzle už to pust!" vykulil jsem oči. Že by se Frankovi nechtělo udělat se? Já chci jeho pytlík taky vidět!
,,Hurá! No konečně. Už to pustil. Páni ten je krásně hebkej. Nikdy jsem neměl v ruce nic rozkošnějšího." Ve mně to vřelo. Zrudnul jsem vztekem. Měl jsem sto chutí je jít přistihnout, ale protože jsem úplně ztratil rozum, šel jsem zase nahoru.
Bert
Konečně jsem toho hlodavce chytil. Vyrval jsem mu násilím z tlamy ten pytlík se zeleninou a podal jsem ho Frankiemu.
,,Děkuju ti, jsi hrdina můj i mojí zeleniny." Poplácal mě po ramenou, přičemž sáček houpal v náručí jako mimino. Chvilku jsem se ještě s králíkem mazlil.
,,Ty lidi sou tak hodní, že nám poslali zvířátka. A poslali už taky jídlo?" pohladil jsem si břicho.
,,Tohle je vaše jídlo." Ukázal na králíka a potom vrhal pohledy na slepice a kozu.
,,Co?" vyštěkl jsem.
,,Mam žrát tohohle roztomilýho chlupáčka?" přitiskl jsem si králíka na obličej a šimral ho nosem.
,,Jo a navíc je musíte…-polk- oddělat." Poptáhl Frank.
,,Tak to nehrozí. Budem prostě jíst ty ostatní věci a zvířata si tu necháme. Mohli bychom založit farmu." Rozzářil jsem se.
"Nebo budem vyměňovat kozí mlíko a vejce za jiný věci. A z toho mlíka budem dělat jogurty, smetanu sýr. Budem největší vývozce surovin do všech okolních zemí a naše farma bude nejslavnější na světě!" nechal jsem se trochu unést. Když jsem zase procitnul, stál jsem s rozkročenýma nohama, hlavou ke stropu a s rukama vztyčenýma nahoru. Frank na mě civěl jak Borat na Pamelu.
,,Hehe." Odpověděl jsem na jeho šokovaný výraz a vrátil jsem se k mé předchozí činnosti, tedy k mazlení se s králíkem. Ze schodů se ozývaly kroky. Otočil jsem se a uviděl jsem Geeho.
,,Tak co? Zvládnul jsi to pod tou postelí?" otázal jsem se. Odpovědí mi byl jen pohrdavý, navýsost uražený pohled.
,,Co je?" zeptal se ho Frank. Dočkal se jenom slabého pofrknutí. Milostpán nás obešel, vkročil do špajzu a něco tam hledal.
,,Kde je sakra jídlo? Sou tu jenom kraviny." Ozval se zaraženě.
,,Víš, vaše jídlo je tady." Pípnul Frank a hodil hlavou na zvířata. ,,Co? Živý? Hm…tak já si dam pomeranč." Odešel stejně nabubřele jako přišel, jen s tim rozdílem, že se snažil oloupat kulatou oranžovou věc a při tom skuhral.
,,Jau, můj nehet. Och."
,,Co mu je?" optal jsem se, ale Frank jenom pokrčil rameny. Po chvilce se chalupou začalo rozléhat zoufalé vzlykání, které vycházelo, jak jinak, od Gerarda.
Frank
,,Nejspíš si ulámal všechny nehty." Uchechtnul jsem se.
,,Nebo zapomněl čím se kouše pomeranč." Přidal se Bert. Začali jsme se válet a popadat se za břicho. Když náš smích vyprchal, brekot neustával, ba naopak přibíral na hlasitosti.
,,Půjdu se tak mrknout." Oznámil jsem Bertovi a vydal jsem se na strastiplnou cestu vyzvídání důvodu Gerardovo smutku a utěšování jeho sklerotického srdce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Piratka Piratka | Web | 12. dubna 2008 v 19:07 | Reagovat

ale toto.....:D:D:D:D:D ať žijou dvojsmysly, že ano :D:D:D

2 Simka Simka | E-mail | Web | 10. června 2008 v 18:27 | Reagovat

júúú tak to sa podarilo... toľko dvojzmyslov že to až možné neni.... rychlo pokračko lebo zgegnem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama