"Víš, táta teď asi bude prosit o milost,"povzdechl si dítěti a posadil se na židli a lehce se pohupoval dopředu a dozadu. Helenka pomalu usnula Frankovi taky začala padat hlava, když se otevřely dveře. Oba se leknutím rozeřvali. První zmlkla holčička a pár okamžiků po ní i hrdina a otec roku.
"Tak, taťko, rozhodnutí padlo a ty ho nemůžeš nijak ovlivnit, stronovat, změnit, či se vůči němu odvolat. Prokazatelně jsi tohle zavařil ty a ty také poneseš náležité následky,"řekl formálně Bert, stoje v pozoru. Ukázal na Gerarda a ten se nadechl, aby pokračoval.
"Za prvé: Rozhodli jsme, že ti už nebudeme předhazovat tvou vinu za tohle všechno a že ti nijak fyzicky neublížíme," Frank si hlasitě oddechl "A za druhé:My dva ti teď obětujeme jeden jediný den a v něm tě naučíme starat se o tvoje dítě. Potom si vezmeme své věci a zásoby přesně na tři dny a odjedeme ke svým partnerům. Bez mobilů, bez internetu a bez jakýchkoliv možností kontaktu. S tebou."ukázal na Berta Gee.
"A přesně po třech dnech se vrátíme, najdeme tady tebe, dítě, byt v naprostém pořádku, čistotě a celku. Všechno bude tak, jak to tady my dva necháme a dítě i ty budete zdraví. Potom se dohodneme na dalších věcech, které už budou ovlivněny tvým staráním se o tvou malou ratolest."dokončil řeč Berta plácl si s Gerardem, jak pěkně to vymysleli. Frank i Helenka na ně s otevřenými ústy civěli.
"Co je?"ptal se Gee.
"Uhm…nic."vzpamatoval se Frank.
"Souhlasíš?"zašklebil se Bert, protože věděl, že tázaný nemá jinou možnost. Než mu to ale došlo, tak to chvíli trvalo, a Gerard s Bertem měli jedinečnou možnost vidět Franka přemýšlet. Nakonec se Frankos zamračil, ale souhlasil. A tak tatínkové zakopali válečnou sekyru a společně se starali o malou holčičku. Celých čtyřiadvacet hodin, než se dva z nich odebrali na káženou dovolenou. I když se už za dveřmi těšili, až se vrátí zpět.
"AHOOOJ!!"ozvaly se tři hlasy a začalo vítání, připomínající shledání po třiceti letech, a ne třech dnech.
"Jak se má naše holčička?"natáhl ruce k dítěti Bert "A samozřejmě tatínek?"zasmál se po tom, co zahlédl Frankův pobouřený obličej.
"Oba se máme skvěle,"utrousil a předal dceru do spárů těch dvou pedofilů.
"Téda! Tys uklízel! Tys uklidil!! No, Franku, jak jsi tohle dokázal, nepochopim. Ale máš můj nejhlubší obdiv!"divil se Gerard a poplácal po rameni uklízeče, kterému se na tváři roztáhl potšený a pyšný úsměv. Gerard a Bert se odebrali do obýváku a hráli si s dítětem, na tvářích jim hrály šťastné a spokojené úsměvy a v očích jim hrály neposedné jiskřišky lásky. Frank se na ně s úsměvem díval.
"Víš, mluvili jsme s Bertem o naší situaci a rozhodli jsme se, že by bylo nejlepš-"začal Gee, ale Frank ho energicky přerušil.
"Jo, vím, už jsme koukal na nějaký byty, odstěhujem se co nejdřív..."sklonil hlavu.
"Ale ne, Frankie, nech ho domluvit!"okřikl ho Bert "Rozhodli jsme se, že by bylo nejlepší, kdybys tady, i s Helčou, prostě zůstal." Frank zůstal zkoprněle stát. "Teda, pokud ti nebude naše malá pomoc s výchovou vadit."usmál se Bert. Frank ještě chvíli stál, ale pak se rozesmál, přeběhl k nim a pevně oba kamarády objal.
"Díky,"zašeptal, svalil se na pohovku mezi Bert a Geeho a vzal dítko do náručí. "Tohle totiž...bude ještě sranda..."








Heeej.. dooost dobrý..