close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Chapter three --> Life Without...Part 2

6. června 2008 v 17:54
Další část:)

Svítalo a pět nebo šest opilých lidí pochodovalo tichou ulicí, notujíc píseň se slovy, co jim právě přišla na jazyk. Nevěděli, kde jsou a ani se o to nezajímali. Bylo jim jedna, jak dlouho jsou na cestě a kam ta cesta vede. Byli prostě volní a nikdo jim to nemohl překazit.
"…a volno je obsazený…"
"…ptáci jsou ukřičený…"
"…stejně jako my…"
"…hrajou jak varhany…"
"…a my jsme nahraný…"
"…protože nevíme, kde jsme!"zastavil se Quinn a rozhlédl se kolem. Musel se chytit toho, kdo stál nejblíž, aby neupadl na zadek.
"Téééda!"zakřičel Bert a zatočil se dokola. "Víte, že já bydlim asi padesát kiláků odsud?" zasmál se.
"Páááni! A kde bydlíš?"ptala se Julie a pootevřela ústa, jakoby čekala, že to bude něco ohromujícího.
"Já bydlim ve velký vile, rodiče maj spoustu peněz, ale nikdy jsem neměl, co jsem chtěl, nikdy mě nerozmazlovali a já si nikdy nestěžoval na to, kde žiju. Jen od toho každej víkend zdrhám jako zbabělej pes! Tak a teď to víš!"zasmál se. Všichni na něj koukali stejně jako Julie.
"Děláš si prdel, že jo?"vyhrkl Brandon a zasmál se.
"Ne,"řekl klidně Bert. "Ale nehodlám to dávat nijak najevo, protože vy mě znáte takovýho, jakej doopravdy jsem, a měnit se to nebude, že?"
"Jo! Na Berta!"zvolal Quinn a pozvedl prázdnou lahev od vodky.
"Na Berta!"zavolali i ostatní a napili se zbytků. A tak odešli, všichni vrávoravým krokem, a snažili se najít cestu zpět.
"Proč, a hlavně, kde, jsem?"zahlaholila Natasha a zvedla se z trávy na velkém palouku, kde všichni leželi.
"Jak jsme se sakra dostali na louku?"vyjekl Brandon a protíral si oko. Ostatní se také zvedli aspoň do polosedu, aby viděli kolem sebe.
"Kde ta louka vlastně je?"ptala se Kate a pohlédla na ostatní. Bert pokrčil rameny, Quinn se podrbal na hlavě a Julie hlasitě zívla. "Aha."
"Myslim, že to bude kus po Třetí a pak na křižovatce doprava a Wilsonovou k zastávce. A pak už jen rovně k baru. A jedeme znova! Hahá!"zasmál se Quinn a plácl si s Bertem.
"Tak jdeme?"podívala se po nich Natasha.
"Za chvíli,"odpověděl Brandon.
"Potom…"zahlaholil Bert a znovu se položil do trávy. Pohlédl do modro-modré oblohy a uvědomil si, že je teď skutečně šťastný. Vlastně ještě ne. Vytáhl z kapsy krabičku cigaret a jednu si zapálil. Dlouze potáhl a vydechl štiplavý dým. Teď už ano. Teď je konečně šťastný. Nikdy dřív si nedokázal představit, co by mu mohlo k takovému štěstí pomoct, ale teď, když ho prožívá, přemýšlí, jak jednoduché to bylo. Konečně má kamarády, kteří jsou stejní jako on a nepřetvařují se, konečně prožívá něco, co vždycky chtěl a uvědomil si, že to vlastně není tak hrozné, jak si myslel. Snad na chvíli vypustil z hlavy obraz Mattova obličeje a všechny vzpomínky na něj a vžil se do okamžiku.
"Berty, hej Berty!"strčil do něj Brandon. Bert sebou trhl tak prudce, že to vypadalo, jakoby se právě probudil.
"Co, co?"rozhlédl se kolem a sklidil záchvěv pobaveného smíchu.
"Dáš si taky?"zeptala se Julie a ukázala si na koleno, kde balila jointa. Bert se na to nedůvěřivě podíval. Doteď se drogám i marihuaně úspěšně vyhýbal a moc se mu nechtělo to nějak porušit. Když pokrčil rameny, otočil se na něj Quinn.
"Tys to ještě nezkoušel, co?"zeptal se. Bert zavrtěl hlavou. "A chceš to zkusit?" zeptal se znovu a vyzněl trochu, jakoby mluvil s děckem.
"No,"protáhl Bert. "Když budu chtít, zkusim to, ne?"zasmál se Bert a Quinn na něj divně koukal.
"Vůbec jsem nepochopil, co jsi právě řek."
"Prostě vám řeknu, když si budu chtít dát, OK?"zasmál se zase Berty a zase si lehl na záda a podepřel si hlavu rukama. Quinn kývl a přijal zapálenou tyčinku. Bert pozoroval kamarády, dopřávající si marihuanu a říkal si, kam se to jenom dostal. Kdyby byl doma, popíjel by dráhou skotskou a místo balení jointů by zobal pilulky, které jsou mnohem elegantnější a rozhodně tak nesmrdí. Rozhodně by ale nebyl mezi kamarády, kteří se s ním nekamarádí jen pro to, z jaké je rodiny. Když joint dorazil i k němu, posadil se. Pohlédl na Quinna, který ho povzbuzoval úsměvem a pohledy. Přijal a potáhl i z jointa.
"Kurva!"téměř zakřičel, když se zvedali. Leželi tam asi tři hodiny, než se rozhodli vydat se pomalu na cestu k baru.
"Co jeeee?"protáhla hodně Julie a zasmála se. Bert protočil oči.
"Já měl něco zařídit a úplně jsem na to zapomněl!"
"Ajééééje!"řekla zase Julie.
"A co to mělo bejt??"zajímal se Quinn.
"Nevíš o nějaké firmě, kde dělaj zvukový izolace na stěny bytů a domů?"zeptal se a Quinn se zamyslel.
"Jo, o jedný bych věděl, kdysi jsem tam dělal. Proč?"zajímal se. Bert si oddechl.
"Pro mě,"
"Cože?"začal se strašně smát Brandon "To si vodíš holky domů tak čatso, nebo jen tolik sténáš, když se děláš?"ostatní se přidali, jen Bertovi to přišlo méně vtipné, vážně tu firmu potřeboval rychle najít. Počkal, až se Quinny dosměje.
"Dovedeš mě tam teda?"
"Jo, jasan…tak jdeme, bando!"zavelel Quinn a všichni se sebrali a pomalu trousili za ním. Ušli pár metrů, přešli silnici a zastavili u schránky na dopisy. "Jsme tu!"zasmál se Quinn. Bert se na něj dost zmateně podíval. Nepochopil, co má znamenat, že se zastavili u schránky.
"Snad to není firma, co se objednává dopisem?!"vylekal se Bert.
"Ne, ty hovado!"usmál se Quinn a ukázal za sebe a výlohu. Cedule jasným a velkým písmem hlásala: "Tepelné a zvukové izolace" Bert se praštil do čela a s trapným "Dík" vešel dovnitř, Quinn šel za ním, což mu nebylo moc příjemné. Neměl rád, když mu někdo při jakémkoliv vyřizování nahlížel přes rameno a teď navíc hrozila možnost nepříjemných otázek.
"Dobrý den,"pozdravil unisono s Quinnem a oba se i stejně zasmáli. Prodavač jim odpověděl tímtéž pozdravem. "Potřeboval bych zařídit zvukovou izolaci do podkrovního pokoje. Tady jsou rozměry."podal prodavači Bert papírek s rozměry místnosti.
"Ano, a k jakým účelům ta místnost povede?"
"Hm…Cvičení hudební skupiny."zabručel Bert a prodavač kývl.
"Páni! Ty máš skupinu?"nadchl se Quinn, ale Bert dělal, jako by ho neslyšel.
"Ještě podpis a telefon, tady a tady."ukazoval prodavač na položky na papíře. "Můžeme začít prakticky okamžitě, momentálně nemáme na tento typ zakázky objednáv-"
"Přijeďte co nejdřív. Po víkendu by to bylo ideální. Na ceně nesejde."mumlal Bert a psal své číslo. Poděkoval a zabouchl za sebou dveře.
"Ehm, ehm. Prve jsi v tom tichu asi mojí otázku přeslechl, tak se ptám zase: Ty máš skupinu?"strčil do něj uličnicky Bert, když přecházeli ulici k místu, kde na ně čekali ostatní.
"Quinny, příště tak neřvi, slyšela tě půlka města!"okřikl Quinna Brandon. "A kdo co říkal o skupině? Ty máš skupinu, Berty?" v tu ránu se na Berta upřely všechny pohledy a on se zhluboka nadechl.
"No,"protáhl "Zatím ještě ne."usmál se a pohledl na ostatní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Piratka Piratka | Web | 7. června 2008 v 12:14 | Reagovat

wow....takže začátky The Used? skvělý :D heej, tahle story se mi líbí čím dál víc!

2 kačka kačka | 7. června 2008 v 15:32 | Reagovat

yea nemam slov,zrovna k týdle kapitole mi hrajou tu-801 underground XDD

doufám že se tam potkaj XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama