Mučení jehňtek pokračuje a já nadále setrvávám v babiččiných spárech.
No, dneska to bylo zatím nejhorší, když mě donutila jet autobusem ke strýčkovi do bytu.
Jely jsme dvě stanice. Dvě, proím pěkně. My to nemohly dojít pěšky. Narvala mě do toho autzobusu, ale já se zastávky držela zuby nehty. Mimo to, o kousek dál na lavičce seděli dva punkeři (Mnichovičtí punkeři!! Ke kterým se snažím už pár týdnů vetřít skrze jednoho...no to je jedno:D), kteří dusili smích. Viděli totiž mně, v tričku s motivem kostí, jak táhnu tašku s lampou, snažim se neprotáčet oči a jít vedle babičky, která do mě něco hustí.
Nu což, aspoň je vidět, že jsem třeba samaritán.
No to je jedno. Nasedla jsem do busu, přímo dopředu, kde se mi dělá špatně úplně nejvíc. Mimo jiné, nenávidim ten smrad. Babička ani nechtěla jet načerno:(
No, na další zastávce k nám přistoupila asi dvanáctiletá holka, s výstřihem pomalu až k pupíku (Mimochodem i ta silnice měla větší prsa než ona), růžovou sukýnkou, absolutně namyšlenym a povýšenym výrazem a celkově - bárbína. No koukla se na mě takovym způsobem, že jsem se neudržela a ukázala na ní jedno velice neslušné gesto. Před celým autobusem...A babička jako jediná si ho snad nevšimla.
Píča jedna malá (jako ta holka), nasrala mě eště větším zůsobem.
A to mi babička pořád dokola mlela o tom, že je zvědavá, jakej tam strejda bude mít bordel a blá, blá blá blá.
Dojely jsme celkem v pohodě, já ani nevyskočila z okna, a mohly najít strýcův byt. Bytovky jsou velký komplex, ale babička to má všechno pod palcem a byly jsme tam cobydup.
jenomže ne všechno jde tak hladce, jak by mělo.
Najdřív nám nešly otevřít hlavní dveře, ale nakonec se to povedlo.
ALE, to jsme ještě netušily, že ty dveře ke strýcově bytu nepůjdou otevřít tak snadno. No, nešly otevřít vůbec.
Tak babička zazvonila na souseda, který je její nevimcotořikala.
"Ahoj Maruško, co potřebuješ? A kdo je tahle slečna? To je ta starší nebo ta mladší? No, že ale rostou, co? To můj-blá blá blá blééééééé"
"Ahoj Maruško, co potřebuješ? A kdo je tahle slečna? To je ta starší nebo ta mladší? No, že ale rostou, co? To můj-blá blá blá blééééééé"
No, po dlouhé prokecávací procedůře pan soused také dveře neotevřel. A šel pro dalšího souseda.
"No dobrý den!! Takže dveře, co? Á, kdopak je tahle mladá dáma? To je ta Jirkova starší, že? No, vyrostla jsi, od doby, co jsem tě vidl naposled. To jsi byla tkahle valká!"
Neměla jsem sebemenší tušení, kdo ten pán byl.
"No dobrý den!! Takže dveře, co? Á, kdopak je tahle mladá dáma? To je ta Jirkova starší, že? No, vyrostla jsi, od doby, co jsem tě vidl naposled. To jsi byla tkahle valká!"
Neměla jsem sebemenší tušení, kdo ten pán byl.
A samozřejmě, pán mývá i manželku a ta přišla taky. Zatímco se pánové snažili vloupat ke strejdovi do bytu, babky se vykecávaly.
"A jak se máš? Jsme se taky dlouho neviděly. Jé, tohle je Petruška? Nebo Madlenka?"
"To je Petruška." (Petruška mezitím nasadila ten nejmilejší úsměv, na který se zmohla a snažila se nezaječet vzteky - nenávidí oslovení Petruška)
"Panečku, tys ale vyrostla!! Já pamatuju, jak jsi jezdila v kočáře!"
"A jak se máš? Jsme se taky dlouho neviděly. Jé, tohle je Petruška? Nebo Madlenka?"
"To je Petruška." (Petruška mezitím nasadila ten nejmilejší úsměv, na který se zmohla a snažila se nezaječet vzteky - nenávidí oslovení Petruška)
"Panečku, tys ale vyrostla!! Já pamatuju, jak jsi jezdila v kočáře!"
No, a aby toho nebylo mlá, dveře FAKT POŘÁD nešly otevřít, tak zavolali poslednáího souseda. Ten neměl tyhle bohulibé kecy, jen mě pozdravil: "Rukulíbám, slečinko."
No, ale navdory jeho oplzlosti ty dveře jako jediný dokázal otevřít. Čehož se také chopila Petruška a bez rozloučení zaplula do strýcova bytu a s děkováním Bohu uklouzla po psí hračce.
No, to je jedno.
Tak jsem se okamžitě jala k přezkoumání strýcovy filmotéky.
Mám půjčených pět filmů, z nichž jsou dva s úžasným, dokonalým, krásným, skvělým a opěvovaným Johhnym Deppem, jeden je fašistech, jeden je horor, ale ten poslední...poslední mi bude sloužit čistě k načerpání inspirace. Karcoolka.
:)
Také jsem prozkoumala hudebníkovu hudbu...no, kromě Linkinů tam neměl celkem nic...pch...
Objevil jsem taky tu MEGA VODNÍ DÝMKU a bojovala s mou lupičskou osobností. No, vodnici bych asi pod tričkem nepropašovala, co si budem povídat.
Mimo to, po bližším ohledání jsem zjistila, že je děsivě špinavá a zaneřáděná, což je opravdu něco, co já nedokážu snést. Taky jsem chtěla strýčkovi udělat nějakej systém v těch filmech a dokonce jsem bábí ani nebránila, když začala leštit spotřebiče v kuchyni. Já jí pomohla.
Jo, a jak tedy vypadá dokonalé šílenství?:D
Prostě je čistota asi moje posedlost (nepleťte si čistotu s pořádkem...čistota je počítána jako fleky, skvrny, smrad a tak...bordel, jako poházený obleční a do toho nějaký papíry, to mi nevadí...nesnášim nehygienu:D Já nevim, je to moje úchlka, nezlobte se na mě za to:D)
Ách, Bože, mně se tak ulevilo!
Zoufale jsem potřebovala vypustit trochu páry...Budu tu až do pátku...
Tak papa, a kdo si tohle přečetl, má mé neskonalé díky...a taky by ho nezabilo to okomentovat:P:D
xxx








jaký filmy jaký jaký jaký
Já to musom vědět!!!Musela si sem dávat to Madlenka
ty si tak krutá jak Gerardovi nohy...ne promin mysli na čokoládu
chtěla sem říct něco proti peroxidce ale rozmyslela sme si to
Rukulíbám slečinko×D