close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Posel ztracených duší

8. listopadu 2008 v 19:44 | Eliza (Elizabeth-Lili) |  Posel ztracených duší

Takže je tu další příběh, tentokrát na pokračování. Doufám že se Vám bude líbit:) Dovolila jsme si vyrobit i baner.



V mém povolání se za den seznámím s opravdu hodně lidmi, ale asi sotva bych si s nimi mohl popovídat. Nikdy se nebavím s pozůstalými, z důvodů, že mě až příliš ničí osudy zemřelých. Ano, jezdím s pohřebním autem. Nebudu vás unavovat příběhem, kterým všechno začalo, jak jsem s k této práci dostal. Řeknu vám, ale jendo. Můj život byl jednotvárný, každý den sem s jistotou věděl co se za ten den stane. A pak sem potkal jeho.

Flashback:
"Kurva, mě je jedno, že chce být s mrtvou! Mě může věřit, že jí dopravim do márnice!"
" Gerarde, snaž se ho pochopit, byla to je jediná rodina, už ikoho nemá!"
"A ty se snaž zase pochopit mě, že…"
" Prosím"
"Tak dobře"
Hm, fakt báječné. Tohle opravdu miluju, jako by nestačilo to, že opřevážim mrtvoly, ještě budu muset celou cestu poslouchat fňukání.
Jako, hned mě neodsuzujte. Chápu ho, ale už tohohle všeho mám vážně plný zuby.
"Do-dobrý den. Já-já se jmenuju Frank Iero, jsem syn…"
Nenechám toho chudáka ani domluvit a hned nepříjemně odpovím" Hmm, fine, tak si nastupte"
,měl bych být asi přece jenom trochu víc, chápavější a citlivější. Sedl si s upřeným pohledem na své ruce a nevydal ani hlásku. Musím přiznat, že mi je ho líto. Musí to být vážně těžký. Zaskočilo mě jeho mládí. Může mu být něco kolem dvaadvaceti, víc bych mu nehádal. Zajímalo by mě, jestli opravdu nikoho nemá, jestli se má kam vrátit…Má kde bydlet?
" Ehm…promiň, ani jsem se ti nepředstavil. Jmenuju se Gerard Way" Letmo se podívám na svého spolujezdce. Jen kývne hlavou a dál upřeně civí na ruce, které měl mezi koleny. Super, aniž bych věděl pořádně proč, cítím se jako idiot. Nikdy bych si nemyslel, že mi bude dělat problém mluvení, nejspíš už dlouho mluvím jen s mrtvými.
Snažím se dávat pozor na silnici, ale to opravdu tak snadno nejde. Nemůžu si pomoct, ale stále po něm musim pokukovat. Černé vlasy mu spadají do bledého a pohublého obličeje. Nevím jakou má barvu oči, nebo jak vypadá jeho úsměv, ale barvitě si to dokážu představit.
Zrovna jsem projíždíme kolem cedule která hlásí : benzínka 2 km.
" Mohli bysme tam zastavit?"
Ozve se Frank a mě překvapí že tu ceduli vůbec viděl.
" Jo, jasně, stejně potřebuju natankovat"

Ani jsme nestačil vypnout motor a už si to Frank peláší na záchod.
Dělá mi starost. S vypětím sil,
se přinutím vrátit zpět do reality. Rychle natankuju nádrž a zaplatím. Frank stále nikde.
" Franku?"Hlas se mi rozléhal po nevelké místnosti toalet.
" Pro-promiň, už jdu"
Zněl zvláštně dutě, jako by měl rýmu. Když otevřel kabinku, všiml jsme si že jeho oči mají oříškovou barvu, ale také jsme si všiml, že jsou lesklé a zarudlé.
Už chápu, proč nechtěl v autě moc mluvit. Nechtěl abych poznal že se mu chce brečet.
" Já…nemusíš se za to stydět." Řeknu mu potichu
" Ale já jsem nebrečel. Nic to není. Sem v pohodě" Vypadal naprosto vyrovnaně, i hlas se zdál být normální. Ale do očí se mi nepodíval
Sedl jsem si za volant s pocitem toho největšího pitomce. Tohle bude asi hodně dlouhá cesta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kačka kačka | 8. listopadu 2008 v 22:34 | Reagovat

v mládí sem se učil hrobařem

jezdit s frankem jezdit s trakařem...

XD ani netušíš jak sem ráda že tu bude něco delšího

2 Piratka Piratka | Web | 8. listopadu 2008 v 23:08 | Reagovat

oooo, ooooo

bože....mám úplně stejnou vestu, košili a k tomu černou kravatu a mamina mi říká funebrák...není to nějak móóóóc velká náhoda? :D:D

3 DareDareDevil DareDareDevil | 9. listopadu 2008 v 16:12 | Reagovat

Páni, jsem zvědavá co bede - nebude:-D

4 pajja pajja | Web | 9. listopadu 2008 v 21:52 | Reagovat

tooo se mi libi xD honem dalsiii O:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama