
Jednou se mě Eliz zeptala: "Doufam, že se tenhle blog nezmění na fan fiction o Teplejch bratrech."
Řekla jsem, že i kdyby jo, povídky o MCR tu pořád budou a přibývat budou taky. Možná teď míň.
Víte, já do psaní dávám hlavně svoje sny a myšlenky. Včera jsem ležela v posteli a myslela na Jonas Brothers. A v hlavě se mi vytvořila povídka. Napsala jsem to - a musím říct, že už hodně dlouho se mi tak dobře nic nepsalo.
Musím psát o tom, k čemu mám zrovna nejblíž. To jsou teď Jonas Brothers.
MCR jsou pro mě pořád důležití. Ale teď jima prostě nejsem posedlá. Zároveň neříkám, že jsem je navždycky opustila. A zároveň neříkám, že JB budu vždycky milovat jako teď. Z těchhle kravin už sem vyrostla.
Je mi jasný, že když sem budu zveřejňovat svý povídky o TB, nikdo to číst nebude. Ale, pochopte mě. Píšu o tom, co mě momentálně baví. Za to se na mě nemůžete zlobit.
No, řekla jsem, co jsem chtěla... mějte se.
(nejen) Vaše Cec








chápu..
a nechápu..nedokážu uvěřit tomu že bych se na tebe za něco kdy mohla zlobit. Číst tvá díla dál budu. I kdyby si psala o úplně čemkoliv. A o teplejch bratrách...částečně se ti podařilo splnit to aby se mi líbili. Aspoň díky tobě a pip se mi třeba začnou líbit tolik, že o nich začnu psát taky( i když o tom trochu pochybuju :) )
A prostě..
pá mtr