close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Krycí název: Láska 9.

7. prosince 2008 v 14:48 | Cecily |  Krycí název: Láska
Nebylo už načase se pohnout?






Dny se pomalu začaly krátit, vítr se zesiloval, chlad se měnil na mráz a z deště se stal první sníh. Byla tu zima.
A s ní přišly nemalé komplikace v táboře; vojáci museli déle čekat, než dojedou džípy se zásobami, neboť často uvízly ve sněhoblátivé břečce, a často museli odhazovat sníh, aby na základně neuvázli.
Jediné pozitivum tato zima přinesla: vojáci byli tolik zaměstnaní, že zapomněli na jaro, a dokázali se alespoň tvářit, jako by nemělo nikdy přijít. Nebo se chovali, jako by jaro byly plejády, Merkur nebo slunce - jako by existovalo, jako by někdy mělo přijít a také přišlo, ale jich se to netýká, protože oni ho nikdy neuvidí.
Všichni věděli, že na jaře se vydají na západ. Znali tu cestu, i když po ní ještě nikdy nejeli. Věděli, kudy pojedou, kam pojedou, proč tam jedou a co je tam čeká. Ale nikdo se na to nemohl připravit. A nikdo o tom nemluvil. Ještě není potřeba se obávat, ještě se tomu nechtělo věřit, snad dokud nebude minuta před odjezdem.
Ale přesto… každého čekal poslední večer na základně, a nikdo se tomu nemohl vyhnout. Přestože o tom nemluvili, ten poslední večer je všechny čekal stejný osud - modlitba, dopis matce, možná poslední, a najednou neskutečný vděk k téhle základně, protože si najednou uvědomili, že i když ji nenáviděli, teď by dali cokoliv za to, aby tu mohli zůstat.
Aniž by si to vojáci uvědomovali, právě tohle je všechny stmelilo. To vědomí, že teď jsou všichni na jedné lodi, vědomí, že bude bouře a oni budou padat přes palubu, vědomí, že vyplují všichni i se svým kapitánem, a než zvednou kotvy, přečkají jejich poslední zimu na souši. A i díky Gerardovi si ji všichni dokázali společně užít.
-
Od toho podzimního večera, co Gerard Franka našel v noci v lese za deště, se mezi nimi všechno změnilo. Možná za to mohla ta atmosféra, ale chovali se jako mladý bláznivý zamilovaný pár. Mnohdy si z toho, jak se schovávají, dělali legraci, a brali to jako dobrodružství. Oni také nemluvili o jaru; od té doby, co se Frank naposledy zeptal Gerarda, jestli tam opravdu budou muset.
Celý první zimní týden vytrvale padal sníh, a v době volna to na základně občas vypadalo jako na dětském táboře.
Odpoledne jel Jones vyzkoušet lyže, které si už čtyři dny vyráběl, Sawyer a Smith stavěli sněhuláka a zbytek mužstva se bavil zuřivou koulovačkou.
Gerard se opíral o zadní stěnu baráku a vychutnával si cigaretu, když se k němu přikradl Frank. "A co budeme dělat my? Využijeme všeobecného zmatku?" zeptal se ho a přiblížil se k němu s lišáckým úsměvem.
Gerard se na něj pousmál: "Než dokouřím, tak něco vymyslím."
"Um," zakňučel nesouhlasně Frankie a obtočil kolem něj paže. "Věnuj se mi," zaškemral.
Gerard jeho paže jemně setřásl, naposledy si šluknul a odhodil nedopalek. "Tady je to nebezpečný… ale pojď se mnou do lesa, nasbíráme dříví na dnešní táborák."
Frank zklamaně kývl hlavou a Gerard na něj zamrkal. "Nezůstanem přeci vevnitř první hezký slunečný odpoledne, kdy se nechumelí?" Měl pravdu; poprvé za celý týden opravdu přestalo sněžit a dokonce vysvitlo slunce, i když žádné teplo nebylo - byli v horách.
Gerard s Frankem sešli až dolů do údolí a začali hledat větve, které by se nejlépe hodily na oheň - to znamená ty, které už byly suché, protože byly ukryté tam, kam sníh nedosáhl, anebo ty, které do večera pravděpodobně uschnou.
Když měli plátěné batohy na zádech plné dřeva, vydali se zpátky nahoru. Výstup byl daleko těžší než sestup, museli se škrábat po strmém a namrzlém kopci a ještě se zátěží.
Když už byli skoro nahoře, Gerardovi podklouzla noha a nestačil se honem ničeho zachytit. Klouzal dolů a cestou strhl Franka. Kutáleli se dolů skoro závratnou rychlostí a celý svah se zaplnil ozvěnou jejich výkřiků. Sníh létal všude kolem nich a oni chvílemi nevěděli, kde je zem a kde obloha.
"Au!" vykřikl Frank, když ho Gerard praštil nohou. Gerarda vzal zase po hlavě trnitý keř. Než se konečně zachytili, byli už skoro dole.
Když se trochu vzpamatovali a popadli dech, zeptal se Gerard: "V pohodě?"
Frank se pokusil posadit. "Ne. Asi mam otřes mozku, vyraženej dech a vyvrtnutej kotník."
"Ukaž, kouknu se ti na to." Gerard se k němu pokusil dostat, jenže tak nešikovně, že se na něj svalil a sníh pod nimi se probořil. Padali asi dva metry, až se octli na zemi v hluboké závěji.
Pár vteřin nato se Gerard začal šíleně smát.
"Gerarde - Wayi!" zaskřehotal Frank. "Okamžitě ze mě slez!"
Ale Gerard se jen popadal za břicho smíchy.
"Já tě zabiju!" varoval ho Frank, ale Gerarda to jen rozesmálo ještě víc.
Frank, když usoudil, že je marné pokoušet se sundat jeho nemalou váhu, to vzdal. Jakmile se podíval do Gerardova rozesmátého obličeje, začal se smát taky. Leželi tam na sobě a smáli se. Když už nemohli, podívali se na sebe celí udýchaní, a Gerard se sklonil k Frankovi a začal ho líbat. Frank se přidal, obmotal svoje paže kolem Gerarda a jazyk mu zabořil co nejhlouběji do úst. Po chvíli přestali a sladce se na sebe usmáli.
"Zkusím vstát," řekl Gerard a s námahou se mu to povedlo. Pomohl pak Frankovi. "Dobrý?"
"Jo," odpověděl Frank. "Otřes mozku asi nemam, dejchat už můžu a chodit taky." Zahýbal kotníkem. "Sice to trochu bolí, ale hádam, že je to jenom naražený. Zato ty máš něco na hlavě." Přistoupil blíž k němu a prozkoumával mu tvář. "Máš tam nějaký krvavý šrámy, ale nic vážnýho, je to jenom povrchový. Řeknu ti, to je zázrak, že sme z toho takhle vyvázli."
Gerard se znovu začal smát.
"Co je?" nechápal Frank.
"Nic. Prostě mi to přijde vtipný. A ještě se podívej za sebe."
Frank se otočil. Úplně dole ležely plátěné batohy a dříví, které tak dlouho a pracně sbírali, leželo rozházené všude po srázu.
"Skvělý," ironicky a naštvaně si ulevil Frank. "Můžem začít znova."
Podívali se s Gerardem na sebe a znovu vyprskli smíchy.
-
Když se Gerard s Frankem dostali na základnu, začalo se stmívat. Vojáci s velitelem potom postavili plátěný přístřešek pro případ, že by začalo sněžit. Uprostřed něj naskládali dříví a obložili oheň kamenným kruhem, a kolem něj postavili různé kusy plátna, špalíky, lavičky a sedačky, prostě něco, na co si sednou.
Když už byla tma, zapálili oheň, usadili se kolem něj a Jones přinesl kytaru. Zpívali známé písně, povídali si a jedli přitom večeři. Nechali kolovat jednu láhev vodky, kterou Gerard přidal ze svých soukromých zásob. Jednu z posledních.
Gerard a Frank si nedělali starosti, že by je někdo odpoledne viděl. Vůbec je nenapadlo, že by je někdo mohl podezírat. Sráz byl ze zadní strany základny, tak kdo by je mohl vidět?
Mnohem těžší pro ně bylo sedět proti sobě a dívat se na sebe jako voják a velitel. Dívat se na toho druhého a nemoct tím pohledem dát najevo ani trochu lásky, nemoct vyslat jediný úsměv ke tváři, kterou tolik miluje. To byla muka.
Přesto byl mezi nimi někdo třetí, kdo tohle všechno věděl, ale také to nedal najevo. Tom Jones si odpoledne vyjel na sráz na lyžích a přímo proti němu byl kopec, na němž byli Frank a Gerard. A on všechno dobře viděl. Všechno pochopil.
Přesto, když Gerard po přetáhnutí večerky zavelel jít spát, a Frank a Jones byli spolu na pokoji, Jones se o ničem nezmínil. Neřekl ani slovo. Mlčel, a všechno si nechal pro sebe.
Po vodce všichni téměř okamžitě usnuli. Gerard spal u sebe v kanceláři a vojáci na pokojích. Venku dohasínal oheň a táborem se rozlehlo příjemné klidné ticho, rušené pouze slabým šelestem stromů v lehkém vánku.







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Piratka Piratka | Web | 7. prosince 2008 v 22:11 | Reagovat

a sakra...s Jonesem bude problém, že je to tak?

ale ty jo...takový vzkříšení, toje bomba! skvělý :) už se na ni málem zapomnělo

2 sweetsky sweetsky | 13. prosince 2008 v 14:43 | Reagovat

áááááh..krása...nádhera vidět zas pokráčko...šikovná Cecilka:)

3 FraGee FraGee | E-mail | Web | 14. prosince 2008 v 23:56 | Reagovat

dááááááál prosím dál

4 Eliz Eliz | 8. března 2009 v 13:26 | Reagovat

wow! to je nádherný. Konečně sem si to přečetla:) sem zvědavá na konec:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama