close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Stranger

19. prosince 2008 v 18:56 | Elizabeth-Lili |  Stranger
Žánr: Fanfiction
Postavy: Gerard/Jared ( Frank, Jamia)
Nové odvětví: FRAGERJARJAM :D:D:D
UPOZORNĚNÍ:Napsáno v mých psacích začátcích...z donucení kamrádky Judithy ( Frances Vampire) :D
Trochu, jsem to poupravila, ale stejně to za moc nestojí:)


Procházel se po prázdných ulicích. Bavilo ho to, učíval si této samoty a volnosti. Bezmyšlenkovitě došel až k mostu, nevěděl ani jak se tam dostal. Opřel se o zábradlí a díval se jak si řeka plynule plyne a nikde nezastavuje. Místy na hladině bylo vidět černé nebe s měsícem a pouliční lampy.
Na druhé straně mostu stál na zábradlí kluk. Mohlo mu být něco kolem dvacetipěti, dá se to těžko odhadnout. Byl strašně hubený. Na propadlých tvářích měl sotva viditelné strniště. Pleť byla nezvykle bledá s krásnýma modrýma očima. Sametovou čerň jeho vlasů rušila rudá barva, která zářila na koncích. Ve svém zamyšlení si ho Gerard zpočátku vůbec nevšiml. Až po chvíli, když vzhlédl.

Gerard nevěděl co má udělat, měl pocit že je pro něj důležitý.


Nesmí se utopit " do..dobrý večer" zakoktá opatrně.


Kluk sebou polekaně trhne a zavrávorá


" prosím neskákej" zavrtěl hlavou


" to nejde" řekne kluk slabím hlasem


" jak se jmenuješ?"


" Jared" odpoví.


" Jarede, prosím neskákej" znovu sebou trhne, nemá právo mu říkat jménem. Foukal studený vítr a začalo sněžit. Mrzlo.
Gerard k němu přistoupil ještě blíž


" pojď semnou. Bylo by škoda kdyby si zkočil…tam…tam dolů"Roztřeseně ukáže na černotu pod sebou


" prosím" potichu dodá


Jak v omámení, aniž by tušil co dělá, napřáhl ruku, kterou Jared přijme a opatrně seskočí dolů. Aniž by vzhlédl, mlčky šli bok po boku. Nepřemýšlel o svých činech. Klidně mohlo být možné, že je tenhle chlap, nějakej zabiják, nebo co.



" Máš kam jít?" zeptá se po chvíli Gerard do chvilky ticha.


Zavrtí hlavou


" tak můžeš dnes přespat u mě, jestli chceš"


Jako odpověď se mu dostalo jen pokrčení ramen.


"Ok" Řekne Gee a vzdychne si. Šly dlouho a mlčky.


Konečně došli k němu domů. Odemknul dveře a pustil Jareda dál.


" Je to tu nic moc, ale jsem tu doma" řekne.


Jared se cestou, alespoň trochu probral. Nebyl si, ale jistý na kolik je to už v pohodě.



" máš to tu hezký, vážně" pochválí a rozhlédne se.



" dyštak si mlžeš sednout na gauč (ukáže na rozvrzalou prosedělou pohovku) , já si zatím dojdu pro něco k jídlu. Chceš taky?"


" tak jo, třeba"


" Co máš rád?"


"já nevím, mě je to v celku jedno" zašeptá a po chvíli dodá " Ale nejim maso"


" aha, tak chceš třeba sýr nebo …sýr?"usměje se a stoupne si tak, aby nebyl vidět obsah ledničky


" tak jo třeba, a děkuju"


Nakrájí tedy sýr a jsem si sednout za Jaredem


" chceš si pustit třeba nějakej film?" nadhodí Gee.



Bože, teď asi opravdu, dobrá doba pouštět si film. Opravdu. Super Pomyslí si v duchu Gee a pro sebe si povzdechne.


" tak jo, třeba"


" tak…ok…tak, já něco vyberu" Už klečí před televití a pohrabuje se ve skříni pné přepálených dvd. Bohužel ale, přes tmu, kterou rušilo jediné světlo z malé lampičky, nemohl přečíst žádné z názvů, které byli napsány na obalech.


" hele já rozsvítim jo?" Jared kývne hlavou. Rozsvítí a poprvé si pořádně prohlédne svého nočního návštěvníka. Líbil se mu, moc se mu líbil. Slušelo by mu sice nabrat pár kilo, ale i takhle vypadá hodně dobře. Prohlížel si ho nenápadně a Jared po něm také pokukoval


" ehm...prosím tě, jak se vlastně jmenuješ?" zeptá se po chvilce ticha, kdy Gee hledal nějaký film


" jé promiň, já jsem se ti ani nepředstavil. Jmenuju se Gerard, Gerard Way "


" já jsem ti taky neřek celý mí jméno. já jsem Jared Leto" Promluví náhled do ticha, které se zase rozhostilo.
Gee se usměje a dál hledá nějaký film. Konečně něco najde a pustí to.
Leto, ale vůbec nevnímá, přemýšlí, jak se vůbec k něčemu takovému mohl nechat přemluvit..


" tebe to moc nebaví, co?"


" já jsme jen nějak mimo,já prostě....to nevadí" řekne smutně Jared. ¨


" proč si vlastně chtěl spáchat…" Nedopoví větu a rychle to dořekne jinak "mno, proč si chtěl skočit? Jestli jako nechceš tak mi to řikat nemusíš, je to tvoje věc" řekne a přitom nenápadně vypne televizy. Jared na Všeho upře své krásné modré oči, pohled ze kterého by se mu podlomila kolena, kdyby stál.


"ono, je to dost složitý" uhne pohledem " přišel jsem o všechno, o rodinu, o svou lásku o Lindu" Geemu poklesne srdce, měl ještě naději, že by se do něj mohl zamilovat. Jared se svěřil, řekl mu úplně všechno ze svého života, řekl mu svá trápení. Bylo na něm vidět, že se mu ulevilo, že to může někomu říct. Začal mluvit o své "lásce".Vehnaly se mu slzy do očí


" nevím jak to mohla udělat. Našel jsem jí v koupelně a pod ní kaluž krve, snažil jsem se jí zachránit, zavolala jsem záchranku a seděl u ní než nepřišla...prosil jsem jí ať se pobudí...bylo už ale pozdě" po tvářích se mu začali kutálet slzy. Gee nevěděl co má dělat, měl ho chuť obejmout, nebo ho alespoň vzít za ruku


" já omlouvám se, prostě, jsme jí hrozně miloval, nedokážu si představit jak budu žít dál...bez ní"odmlčí se


" to je mi líto" vzdychne " já teď taky ztratil svou lásku, ale jinak než ty, ono je to taky složitý" a smutně se usměje


" jestli chceš tak se mi můžeš svěřit...já..já bych to pochopil" Nadhodí upřímně Jared


Gee chvíli přemýšlí a nakonec ze sebe potichu vyklopí " Víš, on se oženil".



Jardovi vše dojde " aha" vypraví ze sebe jen.


" já dojdu si udělat čaj, chceš taky?" Řekne raději Gerard, aby skryl rozpaky.


"tak jo, třeba" Jared byl zmatený , tohle by ho nikdy nenapadlo. Poslouchal jak Gepard natáčí vodu a cinká hrnkama. Pocítil k němu příval náklonnosti, až ho to překvapilo. Je mu líp, o hodně líp. Začínal usínat


" Chceš už si jít lehnout?" zeptá se Gee když příjde už s hotovým čajem


"tak třeba"



Šel za ním po schodech " hele budeš spát v mim pokoji, já se vyspim na gauči"


" to je dobrý, já se dyštak na tom gauči vyspim" řekl a podíval se na něj psíma očima


" To ti nemůžu dovolit . Já se na gauči vyspim úplně normálně, stejně tam obvykle nakonec usnu" namítne Gee


" tak dobře" podvolí se.
Pokoj byl hezký. Bílé zdi, malý noční stolek, manželská postel a po zdech po věšeno plno obrazů


" Kdo je namaloval? Jsou nádherné" zeptá se ohromeně. Gee se začervená


" to jsem kreslil já" šeptne. Jared se na něj ohromeně podívá


" jsou krásný, nejvíc s emi líbí támhle ten" a ukáže na obraz úplně vzadu. Gepard se smutně podívá


" ten jsem kreslil pro Franka, on mi ho tu nechal" řekne smutně


" aha"


" No nic, tak támhle je koupelna, hele,....a támhle mám ve skříni v první polici nějaký pižama tak si nějaký vyber. Já si půjdu už lehnout. Tak dobrou noc"


"Dobrou a ještě jednou za všechno děkuju"
Jared zůstal v pokoji sám, šel si tedy do skříně pro pižamo a vykoupat se. Když s osprchoval oblékl si kalhoty s tričkem, bylo mu to hrozně volné a rukávy a nohavice dlouhé. Nelehl si do postele, ale prohlížel si všechny obrazy. Jsou vážně nádherné. Bylo na nich vidět, že je každý tah tužkou vicítěný...dal do těch obrazů srdce.
Nemohl usnout a myslel na to, jestli je ještě Gerard vzhůru. Bylo mu smutno, ještě před pár hodinami chtěl udělat sebevraždu, skoncovat s životem, skočit do hluboké studené vody a už se nevynořit.
Šel dolů za Geem, potichoučku našlapoval na schody a dával si pozor na to, aby nebyl slyšet.
Gerard ještě nespal, také přemýšlel, myslil na něj. Líbil se mu, on ho navíc ještě doopravdy chápe. Slyšel nějaký šramot a pak ránu. Šel se podívat do chodby a tam uviděl na zemi rozpláclého Jareda, kterému podjela pod dlouhými nohavicemi noha a spadl z posledních pár schodů.


" já jsem se chtěl jít jen napít" vykoktá ze sebe, červený od toho že se Gee uculuje


" jseš ok?" zeptá se s úsměvem


"Jo" a rozesměje se.


"Taky nemůžeš spát? zeptá se, když se vrátí z kuchyně


"Taky" odpoví Gee


" Nechceš si tam tedy něco pustit?"


" tak jo, třeba" a pokrčí rameny.
Pustili si tam film na kterém se oba dohodli. Seděli vedle sebe na gauči, přikrytý dekou, vedle sebe nějaké brambůrky a nohy na stole. Gerard nevnímal nic kromě Jareda. Koutkem oka pozoroval jak s usmívá, je smutný a nebo zívá. Začal usínat, nedopatřením mu spadla hlava na jeho rameno. Jared sebou cukne a tím
probudí Gerarda, který se rozpačitě odtáhne a začervená se


" o..omlouvám se, já nerad"


" to nevadí, jestli chceš....tak si tu hlavu klidně o mé rameno opři" a andělsky se usměje. Ten večer seděli vedle sebe. drželi se za ruce a dívali se na romantický
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Achája Achája | E-mail | Web | 20. prosince 2008 v 15:44 | Reagovat

Vždyť je to celkem pěkný:) Jen bych řekla, že chybí konec...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama