
Včera jsem s mámou a babičkou koukala na koncert - OPERNÍ koncert. Ano, já, rockerka, punkerka, sem koukala na operu :D
Přiznávam se. A chytala sem výtlemy. Neodpustila sem si hlášky typu:
"Na to se určitě dívá nás češtinář. Ne, ten sedí vlastně v publiku! Támhle ho vidim!"
"Já mu řeknu: Pane profesore, koukal jste na Pavarottiho? Mě to úplně ohromilo!"
A máma: "Taky mu k tomu můžeš rovnou vzít pár švestiček!"
"Jasně, podlejzání donebevolající! Všichni vědí, že ta hudba jde úplně mimo mě!"
Hustá výtlemna.
"Jé, já poprvý vidim housle! Jú, ten to tam rozbalil, hotovej rock!"
"Já se taky postavim před mikrofon a začnu zpívat DORE-MI-Fa-SOl-LA-SIDOOOO!"
"Co to má v hubě za tyč? Aha, to je příčně pruhovaná flétna!"
Babička přidala historku, jak táta v mládí před davem lidí v divadle nebo kde na Ježíše Krista řekl: "Mamí, co to je za pána na tom klacku?" :D
Asi to mam po něm.
Mimochodem, učim se na kytaru When you look me in the eyes. Proč mi to zní falešně? :D
Jinak, babička měla zase hlášky. Místo Teplí bratři prej "Ledoví bratři" :D:D:D:D:D Bože.
A Rihanně říká Rejhna:D
Dneska sem objevila hustej punkovej objev. Hustá písnička. Znáte??
Atreyu - Doomsday.
Co sem eště chtěla říct... Asi končim :D
xoxo, Cec :*










