close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Promises 3. (END)

6. února 2009 v 22:54 | Cecily |  Promises
Podrážky Joeových bot jemně zvířily hladinu. Možná, že tohle je v tuto chvíli nejlepší východisko. Pomalu vnořil nohu do vody. Už stál v jezeře po pás, kalhoty měl promáčené studenou vodou a třásl se. Dlaněmi se dotkl hladiny. Postoupil dál a cítil, jak mu voda sevřela hrudník. Zprudka se nadechl. Byl rozhodnutý.
***
"Prodáte mi ty lyže?"
"Měli bychom si koupit dvoje. Ještě jedny běžky."
"A ještě hůlky. Bude tam zima, máš teplou bundu?"
"Mohl bych si koupit, když už jsme na těch nákupech…"
Probudil se a prudce otevřel oči. Hlasy kdesi v jeho hlavě odezněly. Byl z nich zmatený, nemohl se jich zbavit. Nevěděl, co měly znamenat.
Ležel v neznámé místnosti - nemohl zvednout hlavu a zorientovat se. Všechno kolem zářilo bílou barvou. Byl sám.


***
"Netušíte, proč to mohl udělat?"
"Ne."
Rodiče stáli venku a mluvili s ošetřujícím lékařem. Byli tam i Kevin a Nick.
"Kdy ho pustíte domů?" zeptal se Kevin starší. Držel svou ženu Denise okolo ramen.
"Pokud nenastanou komplikace, pozítří. Fyzicky už je v pořádku, ale poradil bych vám, abyste kontaktovali psychologa."
Odešel a nechal rodinu o samotě.
***
"Joe."
Kevin si sedl na židli vedle jeho postele. Až dnes mu dovolili k němu jít. Nechtěli k Joeovi pustit víc než jednoho člověka.
Věděl, že teď mu nesmí nic vyčítat, na nic se ptát, protože by stejně nedostal odpověď. Chtěl slyšet, co se v něm stalo, že si sáhl na život. Že klesl až skoro na dno. Ale nesměl. Musel se ovládnout a ukázat mu, že je to v pořádku, že mu pomůže.
"Joe… Dneska už tě pustí domů. Tady jsem ti něco přinesl…" Položil na noční stolek sáček s ovocem a čokoládovými tyčinkami.
Joe se na něj za celou dobu nepodíval. Nepromluvil s ním ani slovo. Kevina to ničilo, a Joe to věděl. Ale tolik se za sebe styděl. Chtěl toho Kevinovi tolik říct, ale nevěděl jak. Nemohl. Nemohl se mu podívat do očí, nemohl vydat ani hlásku. Okamžitě by se přestal ovládat. Okamžitě by se rozplakal. Bylo to tak těžké. Pro oba.
"Tak já… už půjdu. Měj se." Kevin se zvedl a naposled se na něj zadíval. Chtěl mu ještě něco říct. Chtěl ho ujistit, že je s ním. Ale nemohl. Otočil se a odešel s těžkým srdcem.
Joe obrátil hlavu k sáčku s jídlem, který mu Kevin přinesl. V očích ho pálily slzy, proto je pevně zavřel, aby je odehnal.
***
Seděl na zadním sedadle v autě a otec je vezl domů. Cestou se snažil mluvit, ale Joe mu odpovídal jen krátkými odpověďmi a ani jednou se neusmál jeho vtipům. Věděl, že se jen snaží odlehčit atmosféru.
Po večeři, které se Joe sotva dotkl, se všichni jakoby automaticky odebrali do ložnic. Jen Kevin starší Joea zarazil: "Joe, můžeš tu chvíli zůstat? Chceme ti s maminkou něco říct."
Čekal to. Dosedl zpět a se skloněnou hlavou čekal na svůj osud.
"Víš, že kdykoliv máš problém, můžeš za námi přijít," začal jeho otec. "Ať už je to cokoliv. My se ti vždycky budeme snažit pomoct." Odmlčel se. "Vím, že to máš poslední dobou těžké. A tak… řekli jsme si, že by sis mohl promluvit s jedním terapeutem, má ordinaci nedaleko odtud. Třeba by ti pomohl."
"Nechceme tě do ničeho nutit," dodala Denise. "Rozmysli si to."
Joe to dobře chápal. Kývl hlavou.
***
Nechtělo se mu jít nahoru do pokoje. Věděl, že Kevin se po něm bude starostlivě dívat, a to už prostě nesnesl. Věděl, že si to zaslouží, ale jen to v něm prohlubovalo pocit viny. Všechny zklamal. Kevina, Nicka, rodiče. Teď, když si to uvědomil, ho to bolelo víc než cokoliv jiného, víc než kdykoli dřív.
Kevin stál u okna a otočil se, když slyšel Joea přijít. Joe se od něj odvrátil a lehl si do postele, aby mu dal najevo, že nechce mluvit. Kevin to pochopil, zhasl a lehl si do svojí postele.
***
"Přestaň se konečně ke mně chovat jako k duševně nemocnému!"
Byl to už týden, a Joea to ničilo čím dál víc. Nezměnilo to nic z jeho zmatených citů ke svému staršímu bratrovi, a on byl poslední dobou tak výbušný. Nevěděl, co si má sám se sebou počít. A Kevinovo chování tomu nepomáhalo, když dělal nenápadné narážky.
Kevin zůstal zaraženě stát. Joe se třásl a díval se mu do očí. Už to nemohl vydržet. To všechno předstírání, lži, přetvářku.
"Jsem nemocný, já vím! Vím, že jsem udělal kravinu! Nevím, co chceš ode mě slyšet! Ano, bylo to kvůli tobě! Nechci, abys odjel!" Prudce oddechoval a oči se mu zalily slzami.
Kevin vypadal ohromený tím, co z Joea vypadlo. "Měl jsem o tebe strach!" řekl, když se trochu vzpamatoval. Nebyla to výtka, ale Joe si to tak vzal.
"Já vím, vím to a omlouvám se! Jsem pitomý!" Slzy mu nezastavitelně stékaly po tváři a on si je vztekle stíral rukávem. "Nechtěl jsem se zabít!"
"Ale mohl jsi!"
"Promiň! Já nevím, co se to se mnou děje! Ani pořádně nevím, co jsem chtěl, proč jsem to udělal…" bezmocně klesl na postel. Takhle už nemohl.
Kevin si k němu sedl a dal mu ruku kolem ramen. "Joe…" promluvil k němu už tiše a klidně. "Když ti slíbím, že nikam neodjedu, slíbíš ty mně, že už to nikdy neuděláš?"
Joe k němu zvedl pohled. Hleděli si do očí. "Nechci, aby sis kvůli mně zničil život."
"Ty jsi můj život. Ty, Nick a Frankie. Jste moje rodina."
Joe hlesl: "Slibuju."
"Dobře."
***
Příští víkend odjel Joe na chatu. Potřeboval být po tom všem sám. Když se vrátil, Nick seděl na jeho posteli. Joe hned pochopil, že se něco stalo. Většina Kevinových věcí byla pryč.
Nick k němu vzhlédl. "Joe… Kevin je pryč. Odjel. Nechal ti tu tohle." Ukázal na obálku na stole. Joe ji roztrhl a četl.
Milý Joe,
Nick mi všechno řekl. Řekl mi, co se tehdy večer stalo. Neobviňuj ho za to, prosím. Když je člověku nejhůř a něco v sobě dlouho dusí, časem to prostě musí dostat ven.
Došlo mi, proč ses ke mně celou tu dobu tak choval. A mrzí mě, žes mi nic neřekl. Ale chápu tě.
Našim jsem řekl, že odjedu už teď, i když je to narychlo, abych mohl pozdravit pár přátel. Řekl jsem jim, že se cestou stavím na chatě a rozloučím se s tebou. Nebyla to pravda. Ačkoliv pojedu kolem tvé chaty, nezastavím se. Pojedu dál. Doufám, že pochopíš, že tak to bude lepší.
Ano, zbaběle utíkám. Po tom všem bych se ti asi nedokázal podívat do očí. Nevěděl bych, co ti mám říct. Potřebuju teď být sám, utřídit si myšlenky. A až přijedu, věř mi, že to bude lepší, než kdybychom na sebe teď křičeli, nebo něco takového.
Mám tě rád.
Tvůj Kevin
Joe vzhlédl a viděl Nicka, jak mu stékají slzy. Chtěl se Joeovi ospravedlnit, vysvětlit mu, že se Kevina snažil zastavit, na tolik věcí se ho chtěl zeptat. Ale Joe mu nedovolil říct jediné slovo.
Odešel do parku, na své oblíbené místo k rybníku. Tady mohl stát a přemýšlet. Špičku boty ponořil do vody. Možná to nebylo nejlepším řešením, neříct Kevinovi ani jednou do očí, že ho miluje. Ale on taky nezvolil nejvhodnější řešení. Možná je lepší naslibovat nesplnitelné a potom to ztratit, než se rovnou vzdát.
Sliby se mají plnit, chyby odpouštět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliz Eliz | 7. února 2009 v 9:37 | Reagovat

Sliby se mají plnit, chyby odpouštět.

To je nádherný. Fakt mi to upa vyrazilo dech. Nádhernej smutnej konec...až z toho brečim:) Cec, je to vážně nádherný!

2 Nicky Nicky | 7. února 2009 v 12:06 | Reagovat

to...to...to je moooc smutný!

3 leník leník | E-mail | 7. února 2009 v 12:53 | Reagovat

Páni!!!! to je fakt ta poslední věta je dokonalá!!!! WOW!! je to fakt úžasně napsaný! a tak smutný!! :-( no prostě wow!!!

4 Pip Pip | 7. února 2009 v 12:59 | Reagovat

oooh, to je tak... kráásný, vážně, krásněj konec:):) kvalitního čtiva není nikdy dost...:)

5 3hena3 3hena3 | Web | 10. února 2009 v 16:22 | Reagovat

Do kelu!!! Uz znova si to urobila! Uz znova sa ti podarilo ma rozrevat! Mas fakt talent na pisanie takychto smutnych veciii :D zeriem to! Je to perfektne..

A toto:

"Sliby se mají plnit, chyby odpouštět."

- je to uzasna pravda !! naozaj peknee... =)

6 Kate Kate | 14. března 2009 v 0:45 | Reagovat

Waw, tak toto bolo dokonalé. Neviem čo viac napísať, prosto uzasné

7 lucy*j lucy*j | 10. prosince 2009 v 21:58 | Reagovat

ja úlacem...slibi se maji plnit...chyby odpustet..... krasne......cele e to nadherne....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama