Březen 2009

On the thin ice 7.

30. března 2009 v 18:43 | Cecily |  On the thin ice
Tak, je tu další díl.

Promiňte za zpoždění.


Když se Jenny ráno probudila a viděla, že její dvě spolucestující ještě spí, rozhodla se skočit do obchodu pro snídani. Prošla kolem tourbusu Jonas Brothers, poslouchajíc, jestli zevnitř uslyší něco, co by jí napovědělo, jestli už jsou lidi uvnitř vzhůru.
Na chvíli se zastavila a otočila se, když se dveře autobusu otevřely a nad ní stál Joe.

Countdown to insanity

29. března 2009 v 20:43 | Cecily |  Site
"...Knokin' on the heaven's door..."
IF YOU EVER FELT ALONE
IF YOU EVER FELT REJECTED
IF YOU EVER FELT CONFUSED
IF YOU EVER FELT LOST
IF YOU EVER FELT WRONG
IF YOU EVER FELT WRONGED
IF YOU EVER FELT UNCLEAN
IF YOU EVER FELT ANGRY
IF YOU EVER FELT ASHAMED
IF YOU EVER FELT USED
BE PREPARED TO FEEL...

I'm not okay. I promise.
Kurva, nezvládám to.

xx

Že by věštba?:D

29. března 2009 v 20:14 | Pip |  Něco, co souvisí s MCR
Netřeba komentáře:D (jako z mojí strany ne, ale z té vaší ano!:D)


Obrázky ve videu vnímejte jako příjemné vzpomínání na zesnulého:D

Zde hleďte pravou tář věštby:D

xxx

Don't forget (Nezapomeň)

28. března 2009 v 16:05 | Pip |  Lives in the songs
Nebojte, tohle se nebude opakovat... :D

Je to jen kvůli předchozímu článku, abyste věděli, co znamná ten text...

Quotes

28. března 2009 v 15:12 | Pip |  Lives in the songs
Cec sem dává ceé písně, já sem budu dávat jen... nějaké úryvky...

Je to prostě něco, co... je tak pravdivé. Asi.

Tady je první várka.



Disenchanted (Rozčarovaný)

28. března 2009 v 11:35 | Cecily |  Lives in the songs
"…This song is all about dreams…"
Ach bože, ta nostalgie.
Ještě si pamatuju, jak jsem si tuhle písničku poprvé pouštěla na youtube.
A od té doby je to favoritka mého srdce.

Cancer (Rakovina)

28. března 2009 v 11:34 | Cecily |  Lives in the songs
Je to smutné, přátelé...

Ach, ta slavná poslední slova... (Famous Last Words)

28. března 2009 v 11:33 | Cecily |  Lives in the songs
Víte, tahle písnička má v sobě nepopsatelné kouzlo..


You're so tired... D'you think you need to Sleep..?

28. března 2009 v 9:49 | Cecily |  Něco, co souvisí s MCR
Víte, jak je v TBPis Dead! ta pasáž, jak Gerard zpívá Sleep...
A ta část, kdy zpívá "... cause I don't feel bad about it..." atd..
Křičí to Mikeymu do obličeje.


Myslíte si, že to něco znamená..??

Pavilon G. A. Waye

26. března 2009 v 19:52 | Anett / Pip |  Comedy
Tohle je tak věčné téma!!

Mslím samozřejmě Gerarda.

We watched our lives ... in the songs

26. března 2009 v 18:31 | Cecily |  Lives in the songs
Zakládá se rubrika textů, překladů atp.
Postřehy z hudebního světa, které třeba chytly za srdce.
Třeba tím, že odráží naše životy, ať už jakýmkoliv způsobem, třeba jen v jedné větě.
Textem, melodií. Cokoliv.

xx

about....

26. března 2009 v 18:22 | Cecily |  Hlášky
já promlouvám s osmákem: "Buď šťastnej, máš všechno... chlupy máš, ocas máš, drápy máš, nohy máš, oči máš, uši máš...-"
brácha: "...-mozek nemáš..!"

Bittersweet XIX.

26. března 2009 v 11:26 | Pip |  Bittersweet
No, tak po nějaké té odmlce zase něco...

Já vím, že vás to nebaví, ale jen co to dokončím, budu zase psát normálně...




But I'm still alive

24. března 2009 v 20:02 | Pip |  Site

"... our love is like a song, you can't forget it..."

... až na to, že se všechno kolem tak nějak mění a já nejsem schopná tomu zabránit.

Jak všichni víte, nše řady opustila naše drahá, milovaná, úžasná a skvělá Eliz. (Proto je na avataru jen Kevin s Joem... Nick chybí - pro zasvěcné)

Ani nevíte, jak moc je mi to líto.

Ale já plně respektuji její rozhodnutí, nebudu jí v tom bránit. Když se rozhodla skončit, má k tomu jistě vážné důvody.

Můžu jen doufat, že se zase někdy vrátí...

Protože tohle jsou dvě bez třetí

Přeju naší milované Elize, ať se všechno brzy vyřeší... jsem tu stejně vždycky pro tebe.




"... somewhere we went wrong..."

Nebudu už dále smutnit, protože by se mě to už nepustilo a já bych za Eliz šla a prosila ji na kolenou, ať se k nám vrátí.

To ale nejde.

Jinak, zprávy o Cecily... Nemá čas, je kvůli škole moc vytížená, tak nepíše.

Upřímně, ani se jí nedivím, protože, nejenže mě stres donutil nepsat a nesoustřit se, jsem se začala učit.

Ano, svět se řítí do záhuby. Pip se učí.

Sice jen mlhavě, ale už to je katastrofa.

Každopádně, něco mám rozepsané, na ten songfic na Thunder se asi vykašlu, protože se někde nedávno objevila story se stejnou dvojicí, kterou jsem chtěla psát - Mikey a Quinn, pro ty, co by to zajímalo... Tak řekla naprostá většina dotázaných - tak nechci vypadat, jakože kopíruju.

Tu povídku nečtu, jen jsem to prooběhla a bum... no, třeba jindy.

Napadá mě spousta věcí, ale ono to prostě jen nejde.

Je mi líto, že je nás tu zase o jednu míň....

Cec, asi jsme si souzeny... :D...

Snad se ten kolotoč mého života jednou zastaví.

___

Zítra jdeme do ZOO.

Přemýšlím, jestli se tam nemám přihlásit jako poslední žijící exemplář nějakého prehistroického opočlověka a zůstat tam.

Bylo by to nejlepší... Vezměte si to... Celé dny se válet, nemuset nic, starali by se o vás. Klídek, pohoda a vy byste se na mě chodili koukat...:D

No, co vy na to?


"...we had it all, we were just about a fall..."

xxx

A takhle vypadaj ty konce...

21. března 2009 v 16:38 | Elizabeth-Lili |  Site
Ahoj,
ze všeho nejdřív bych se chtěla omluvit Cec a Pip, že jsem jim neřekla, že něco takového chystám, ale já to do včerejška taky nevěděla.
Končim se psaním.
Nevím na jak dlouho ani nevím jestli tohle myslím vážně, i když ale jo, myslím.
Psát mi prostě už nejde. Kvůli tomu co se stalo. Kvůli tomu na co pořád musim myslet.
Třebas si s vámi ještě napíšu holky nějakou komedii :), když by ste chtěli, ale já sama už psát vážně nebudu.
Je mi to líto.

Eliz

Komu nepřeskočilo?

19. března 2009 v 17:56 | Pip |  Jednorázovky
Zase jedna z mých úvah.

Zní vážně:D, jako bych byla vzdělaná nebo chytrá XD

Podivné.

Upozorňuji: Je to čistě subjektivní náhled na věc.

Šílenství obyčejného života - zasvěcení 2.

17. března 2009 v 12:58 | Pip |  Šílenství obyčejného života
Nebojte, brzo se to rozjede:):)


Hned první den se neobešel bez komplikací. Už před třídou jsem si všiml kluka, byl stejně starý jako já (pro případ, že by někomu nedošlo, že chodíme do stejné třídy), byl v černém, jako já, a byl evidentně rád, že tam může být, jako já. Byli jsme si dosti podobní i tím, jak jsme na sebe chvíli čuměli, než ho jeden z jeho kamarádů dloubl do žeber a vyžadoval po něm rozhovor.

Bylo nebylo - další pohádka

15. března 2009 v 17:36 | Pip / Cecily |  Rozhovory
Pip ‎(15:52):
bylo nebylo, v ráávných časech, kdy ještě nebyl vodovod, koupal se u otoka malý kluk, kterého už odmala osovovaliFrankie
Cecily ‎(15:53):
když se za ním ozvalo: "kdo seš, jestli se nejmenuješ Way, seš na cizim pozemku!"""
Pip ‎(15:55):
a frankie se strašně lekl, spadl a rozbil si koleno. "Au, "znaříkal. "Nooo, nejsem way..."řekl jakoby mimochodem, když si slízávall krev z kolene.
Cecily ‎(15:57):
"Tak si sbal pět švestek a vypal.... tohle patří wayům!!!" vyhnal ho drsnej týpek v kožený bundě, s červeným čírem a roztrhanejch džínách , gládách a řetězech....

Magoři jedou aneb jak vzniká umělecké dílo

14. března 2009 v 13:19 | Eliza / Cecily |  Rozhovory
Co dodat??..

Šílenství obyčejného života - zasvěcení 1.

13. března 2009 v 13:13 | Pip |  Šílenství obyčejného života
Tak, první díl. Připravte se. :)

Moje rodina je, byla a bude vždycky poněkud zvláštní. Nevím, ale přijde mi to tak už delší dobu.
***