
Zatočila se mu hlava a upadl na tvrdou zem. Nevěděl jak dlouho ztratil vědomí, ale když otevřel oči byla už tma. Navíc vůbec nevěděl kde se právě nachází. Opatrně vzal a
pomalu se otočil. Před sebou uviděl zahalenou postavu do dlouhého černého pláště. Ještě si ho zřejmě nevšímal proto se snažil co nejrychleji utéct, ale jeho nohy se nechtěli pohnout. Zkoušel to znovu a znovu, ale dosáhl jen toho že si připadal ještě víc zoufalejší než předtím. Nakonec to vzdal a klesl na zem.
Když vzhlédl zjistil, že si ho neznámý pozoruje.
" Kdo…kdo jste? " Zeptal se roztřeseně a snažil se potlačit paniku ve svém hlase. Ten chlap, nebo kdo to vlastně je, by to mohl využít proti němu.
" Tvoje noční můra" Odpověděl záhadně s důrazem na každé slovo
Ten hlas. Byl mu povědomí, ale nemohl si vzpomenout.
"Co se mnou chcete udělat?" Bylo mu už všechno jedno, stejnak umře, tak co? Čím déle bude takhle diskutovat tím déle bude naživu.
" To ještě přesně nevím"
" To ještě přesně nevím"
Začal znovu vzpomínat a přemýšlet komu ten hlas může patřit, když v tom mu to docvaklo
" Já vás znám!"
" To bych řekl" Zřejmě se tímto rozhovorem a celkovým směrem kam tohle všechno vedlo velice bavil. Bez dlouhých okolků přistoupil blíž a sundal si černý plášť
" Franku?!"
" To si nečekal co?" V jeho hlasu zněl nový nádech čehosi co nahánělo strach. Málem ho nepoznal. Dříve bledá teď svítila mrtvolnou bledostí a jeho oči se proměnili v kousky ledu.
" A…a-le, vždyť …vždyť ty jsi už dávno…" Nemohl to vyslovit
" Mrtvý?! No jen to řekni! A kdo mě zabil? Na to si nevzpomínáš?!" Ani o kousek nezvýšil hlas, ale Gerard měl pocit jako by na něj křičel z plných plic.
" Mrtvý?! No jen to řekni! A kdo mě zabil? Na to si nevzpomínáš?!" Ani o kousek nezvýšil hlas, ale Gerard měl pocit jako by na něj křičel z plných plic.
" Tak ty nevíš?" opravdu se podivil a začal kroutit hlavou
" Ne…ne to není pravda. To prostě nemůže být pravda!" Gerard začal čím dál víc panikařit, tohle je jen sen, nebo halucinace z toho jak se praštil do hlavy. Ano, to bude ono.
" Tak ty si myslíš, že se ti to jen zdá?" Zeptá se naoko soucitným hlasem
" Chceš něco vidět aby si uvěřil že se ti to opravdu nezdá?"
dodá a usměje se neveselým úsměvem. " asi se ti to nebude líbit, ale pravda bolí"
dodá a usměje se neveselým úsměvem. " asi se ti to nebude líbit, ale pravda bolí"
Gerard chtěl na protest zavřít oči, ale dříve než to stihl udělat klekl si Frank vedle něho, aby měli obličeje ve stejné úrovni.
" Ale Gee, Gee ty náš malej Gerarde, přece by si mi to nedělal těší, než to je? To mi nemůžeš pomoct ani po smrti? Neřeknu před smrtí" mávne rukou " ale po smrti. No, že se nestydíš"
" Ale Gee, Gee ty náš malej Gerarde, přece by si mi to nedělal těší, než to je? To mi nemůžeš pomoct ani po smrti? Neřeknu před smrtí" mávne rukou " ale po smrti. No, že se nestydíš"
Nepočkal na odpověď a vyhrnul si rukávy. Na obou zápěstí měl dlouhé řezné rány z kterých se stále valila krev.
" Nejsou nádherné?" zeptá se téměř s rozkoší a olízne si jednu ránu
" Jak..jak jsi jen mohl?!" Vysouká ze sebe Gerard. Z toho všeho se mu zvedal žaludek a musel vynaložit veliké úsilí aby se nepozvracel.
" Jednoduše. A neměl bych se na to spíše ptát já tebe? …ale počkat, já se tě vlastně už ptal. Já tu pokládám otázky!" na chvíli se odmlčí a stoupne si " Jak si mě jen mohl opusit? Jak sis mohl myslet, že to bez tebe zvládnu!? Jak si jen mohl odejít a nic neříct?! Ani jedno zasraný slovo na vysvětlenou…" Otočil se. Už dál nemohl, i po tak dlouhé době to bolelo. I přes to, že je mrtví, cítil jak mu smutek a zrada rvou jeho nebijící srdce a mění ho ještě ve větší led než už je.Po tvářích mu začali stékat slzy.
" Víš, a tak jsem dostal skvělou příležitost jak se tě na to zeptat." Pokračoval monotoniím hlasem.
" Jsi šílenej"
" Jo, to nepopírám…Jinak mě ještě napadlo, že při té příležitosti, kdy se tě budu ptát, bych tě mohl zabít" zatváří se jako by mu tato představa udělala hrozně moc dobře.
" Víš já jsem stejně v pekle a další vražda mi nijak neublíží.."
" Jo, to nepopírám…Jinak mě ještě napadlo, že při té příležitosti, kdy se tě budu ptát, bych tě mohl zabít" zatváří se jako by mu tato představa udělala hrozně moc dobře.
" Víš já jsem stejně v pekle a další vražda mi nijak neublíží.."
" Ty už jsi někoho zabil?"
" Ha ha ha ha ha….och Gerarde, koukám že si neztratil svůj smysl pro humor. Tohle mě opravdu pobavilo. Prej jestli jsem někoho zabil. Víš sebevražda je také vražda. Už když si všimneš je v tom slovu zahrnuta. Sebe a vražda… Ale teď sme doběhli od tématu"
Všude se udělala tma. Gerard cítil jak mu mití země pod nohama a nemá se čeho zachytit. Padal do prázdnoty a jeho křik se rozléhal a ozvěnou se vracel s několikanásobnou silou.
Když začal být pád jednotvárný začal si zvykat, ale po chvíli se začalo objevovat zase světlo a on konečně viděl kam se řítí. A on poznal, že tohle je jeho konec…
" To mám ale nádherné efekty, co?" řekne samolibě ve svém nemizitelném děsivém úsměvu. Měl teď na sobě fialové sako s černou kravatou a dokonce i Gerard musel uznat že mu to sluší i po smrti.
" Jsi dost naivní když si myslíš že bych tě zabil tak snadno. Nejdřív bych si s tebou chtěl promluvit." Zničehonic od někudy vezme židli a sedne si před Geparda, který už sedí u stolu( aniž by věděl jak se za ním poděl)
" Takže mám pár otázek: První, Miloval jsi mě?
druhá: co sem ti udělal? Třetí: Za co? Čtvrtá: Užil sis potom hodně?…" mezi jednotilvými otázkami mu nenechal ani chvilku na odpověď, ale i kdyby mohl mluvit, zřejmě by nevěděl co říct.
druhá: co sem ti udělal? Třetí: Za co? Čtvrtá: Užil sis potom hodně?…" mezi jednotilvými otázkami mu nenechal ani chvilku na odpověď, ale i kdyby mohl mluvit, zřejmě by nevěděl co říct.
" Takže ty si se rozhodl neodpovídat, dobře tomu rozumím?"
" Ne, ale kdyby si mě nechal domluvit, tak bych ti možná mohl odpovědět!"
" Vážně? Ach promiň Gerarde, to mě mrzí. Já jsem tak zlej kluk"
" Zab mě prosím tě. At to mám za sebou"
" Ále, s tebou není žádná zábava. To nemá cenu!" poplácá ho po rameni a chlácholivám hlasem dodá "Víš co, tak se hezky prospinkej a já příjdu ráno ano? Hezké sny Gerarde! Doufám že budou tak pěkné jako ty moje ."
Když za sebou zavíral dveře, ještě Gerardovi zamával a posal mu vzdušný polibek. A světlo zhaslo.








Děs a komedie, prostě great! -napsal jsem gerat, ou jé...