
"... Just another regret, hope that you can keep it ..."
No, jen tak vám píšu, protože nevim, co jinýho na hodině španělštiny dělat.
Rozhodla jsem se, zže elidi, které jsem nenáviděla, přestanu nenávidět a budu se jim místo toho prostě jen smát.
Dnešní cesta vlakem mi otevřela oči a dospěla jsem k názoru, že pomsta, ať je jakákoliv,. má smysl jen tehdy, když jsou vaše pocity z toho, co jste prožili, čerstvé.
Ale jak víme, scars remind us that the past is real...
NAštěstí, jsem už asi... dospělejší.
V poslední době jsem přehodnotila svůj život, nevím... Ale asi začnu být... normální.
Ne, nekončim se psaním, nepřestanu poslouchat MCR (eheeem...), ale jen už asi nechci být... ta divná.
No, tedy, divná budu pořád, ale... já ani nevím, co tím přesně myslím.
Ale přehodnocování mého života mi udělalo čáru přes rozpočet...
Nebojte, neopouštím vás.
:D
Jen mě nebaví... já nevím, to je jedno.
A ani nechápu, k čemu měl tenhle článek sloužit:D
xxx








Ženo , na to že máme 3 dny před svadbou mě docela děsíš. To jakože docela vazne