close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Mad world II.

18. května 2009 v 21:04 | Elizabeth-Lili |  Mad World

Protože jsem se začal hodně nudit, využil jsem momentálního chaosu odcházejících a nenápadně se vytratil ven. Kevin už zřejmě taky odešel a před pěknou dobou, tak nedostanu vynadáno sám. Nevěděl jsem kam jít. Napadl mě nedaleký lesopark, domů se mi totiž ještě nechtělo.
Ihned jsem se tedy vydal na cestu. Tím jak mi spadl kámen ze srdce z toho, že mě Joe neviděl jsem přestal dávat pozor na cestu. Následný spád událostí se děl příliš rychle, abych dokázala zaznamenat jediný z nich. Jediné čeho jsem si všiml, že sedím před stojícím autem a že mě bolí záda. To bylo vše.
" Nicku! Ty si se snad zbláznil!" Další věc, které jsem si všiml byla, že ten pán, který stál přede mnou a vypadal naprosto vyděšeně, byl můj bratr.
" Kevine to je dobrý" jenže moje chabé uklidňování moc nezabralo.
" To nemůžeš dávat, alespoň jednou pozor na silnici?" huboval mě dál a já toho začínal mít plné zuby " A navíc, neměl by si být teď na své oslavě?"
" To říká ten pravej. Kam si se poděl ty?" nejlepší obrana je útok
Zřejmě mu docházely argumenty. Chvíli tak jen na prázdno stál a otvíral a zavíral ústa jako by chtěl něco říct. Vypadal opravdu nebezpečně, jestli se to dá ve spojení s Kevinek vůbec použít.
" Hele je bláznovství se tu dohadovat uprostřed silnice, když máš možná něco zlomeného. Vezmu tě do nemocnice"
Tak, přes značné protesty, nadávky a bránění se, jsem byl narván na zadní sedalo, násilně připoután a zmanipulován. Na přední sedačce seděl nějaký kluk.
Cesta mlčky ubíhala a já začínal usínat. Něco v mé hlavě mi říkalo, že by nebylo moudré usnout, když mám možná otřes mozku. Naštěstí než jsem stačil opravdu propadnout do bezvědomí, začal mluvit Kevin.
" Ehm, už jsem vás představil?" ukáže na mě a toho kluka, který seděl ve předu.
Když jsem si ho teď pořádně ve zpětném zrcátku prohlédl, zdál se mi touhle situací vyvedený z míry.
Já jsem jen zavrtěl hlavou.
" Tohle je Mike" odmlčí se " můj přítel"
Myslím, že mi musela spadnout brada. Konečně jsem pochopil tu frázi, že se mu žádná holka nelíbí. Kevin zaraženě čekal na mou reakci, když se žádná nedostavovala, začínal být nervozní. Jenže já to stále nemohl rozdýchat. Můj brácha má přítele.
" Ahoj Mike, já jsem Nick. Bratr Kevina" zmohl jsem se konečně k něčemu, vděčný, že jsem se konečně vzpamatoval
" Já vím, Kevin mi o tobě vyprávěl"
Jo, tak bráška se chlubil.
"To je zajímavý. Zato o tobě se mi vůbec nezmínil" odpovím kousavě. Nějak jsem měl na Kevina vztek. Ani ne proto, že by snad byl jinak orientovaný, ale protože mi to neřekl. My si říkáme úplně všechno. Na druhou stranu ho chápu, já sám nevím jak bych se v takovéhle situaci zachoval.
V autě po mé dosti nevhodné větě nastalo znovu hrobové a tíživé ticho.

Konečně jsem dojeli k nemocnici. Kevin se pokusil zavolat Joeovi, kde jsem, ale ten mu to nebral. Domů raději volat nebude. Naše máma by to zřejmě nerozdjechala. Přinejlepším by se ihned rozjela k nám, přinejhorším by zavolala do nemocnice, že přijíždí její milovaný syn a přejelo ho auto. Asi si dokážete představit jak jsou obě dvě možnosti hrozivé.
Kevin mi pomohl z auta. Zřejmě mám něco z nohou, ale to se zdá jako malý problém s porovnáním bolesti hlavy.
Byl jsem rád, že mě srazil Kevin. Jako ne že bych byl rád, že mě srazilo auto, to ne. Ale nedokážu si představit co bych si tu bez něj počal.
V čekárně jsme čekali zhruba hodinu. Docela zajímavé na to že je něco kolem osmi hodin večer. Naproti nám seděla nějaká holčička, které trčel z nosu nějaký předmět, připomínající panenku a vedle Kevina si sedla žena která si držela hadr na hlavě. Byl celý nasáklý krvý. Začalo se mi z toho všeho dělat trochu nevolno a tak jsem byl vděčný, když na nás konečně došla řada. Navíc ta noha už začala opravdu bolet. Zřejmě to budu mít zlomené.
Celkem jsme obešli tři místnosti- ordinaci, rentgen, sesternu, kde mi vzali krev a následně zase ordinaci.Nohu mám opravdu zlomenou, otřes mozku se naštěstí nepotvrdil. Nechápu proč jsem musel navíc absolvovat odběry krve, ale nevadí.
Mike celou dobu čekal trpělivě v čekárně.

" Nicku, ještě bych s tebou potřeboval mluvit" Mluvil ke mně vážně Kevin a přitom mě zatahoval na pánské záchody. Neušlo mi, že se to snaží udělat tak nenápadně aby si toho nevšiml Mike.
" Víš, o tom že mám přítele, se prosím nikde nezmiňuj. Hlavně ne doma." Zřejmě mu bylo dost zatěžko se mnou takhle mluvit
" Máš ho rád?" zeptal jsem se ho místo odpovědi
" Hrozně moc" jeho hlas teď připomínal spíše šepot. Díval se do země, nikdy jsem ho ještě takhle neviděl.
" Neboj se. Nic neřeknu. Od čeho jsou pak bratři?"
Oba dva jsme tam tak ještě chvilku nervozně přešlapovali. Ani jeden jsme nebyli zvyklí si moc dávat najevo svoje pocity. O to víc mě překvapilo Kevinovo obětí. Až jsem se zapotácel, přeci jenom zlomená noha je zlomená noha.
" Je promiň. A promiň i za tu srážku " odmlčel se " Neměl jsem po na tebe být tak hrubý. Já měl jen o tebe strach"

Cestou domů ještě Kevin vysadil Mika. Snažil jsem se být neviditelný když se objímali a dávali si polibek na rozloučenou. Připadal jsem si jako bych kradl cizí štěstí. To, které mi nepatřilo. Začal jsem přemýšlet jestli se mnou není něco v nepořádku, když jsem si do tedka nebyl schopný najít nikoho kdo by se mnou rád trávil čas tohoto druhu. U nás ve třídě se kluci předhání kdo jich "přefik" víc. Tenhle sport mi ale příjde strašný.

Doma jsem měli problémů až až. Nejenže tátu trefil šlak, když uviděl mou zlomenou nohu, navíc se rozzlobil když zjistil, že Joe nám nebere telefon a jemu taky ne. Nezáviděl jsem mému staršímu bratru příchod domů. Myslím že schytá nejmíň měsíční zaracha. Už z minula měl u táty problémy ( to když u něj našel pytlíček s trávou).
Když jsem se konečně dobelhal do svého pokoje, našel jsem vedle své postele překvapení. Hromadu nerozbalených dárků.
S úsměvem na rtech jsem si lehl. Dárky počkají do zítra.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pip Pip | 18. května 2009 v 22:02 | Reagovat

Tohle je Mike, můj přítel:D:D
Ta věta mě, z nějakého nepochopitelného důvodu, dost pobavila....ale jinak... krásný:) už se těšimm na pokračování:)

2 Cec Cec | 19. května 2009 v 9:14 | Reagovat

ach....

3 3hena3 *LIFE IS GOOD* 3hena3 *LIFE IS GOOD* | E-mail | Web | 19. května 2009 v 22:12 | Reagovat

jejeee =), ake chutneee :P ako to ze je jeho priatel.. na prve precitanie mi to vyznelo tak trochu dvojzmyselne, ptz ja niekedy pouzivem slovo priatel aj na kamarata :D takzeee. ale pak mi zaplo :D fakt super.. uz sa tesim na dalsie pokracko...  a hlavne sa mi paci, ze je to tentoraz Kevin a nie Nick a Joe ako sa vzdy a vsade pise :D LOL

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama