Srpen 2009

The lie that fade away and die - McFly

29. srpna 2009 v 16:16 | Pip |  The lie that fade away and die
Tak, poslední článek, kde trochu popíču zbylé dva členy skupiny a McFly samotné, protože chci, abyste o nich něco věděli, když o nich budete číst.

Ale povídka jen tak nebude (vzhledem k nastalé situaci jsem ráda, že vůbec dokážu napsat tohle... navíc později asi nejspíš nebude čas...)

Takže :D ..

The lie that fade away and die - Dougie

28. srpna 2009 v 11:30 | Pip |  The lie that fade away and die

Dougie Poynter


V kapele: Hraje na basovku
Věk: 21 (30.11)

Dále: Všichni o něm tvrdí, že ve skutečnosti není tak tichý, jak vypadá - na rozhovorech otevře pusu jen zřídkakdy - protože nepřemýšlí předtím než promluví. Ale osobně si myslím, že on takový bude. V povídce rozhodně je. Rád si střílí ze sebe i z ostatních, ale v hlavě to má nejspíš v pořádku víc, než se zná. Odbarvuje se (zvláštní to informace:D). To on bývá nejčastějším terčem Dannyho sexuálně zaměřených útoků - je to taková snadná oběť. Bohužel, tak gayovsky na mě nepůsobí (i když se rád mazlí s ostatními) a protože má v reálu přítelkyni (kterou Danny postrádá), vypadá to, že on bude nejspíš hetero.

V povídce bude vystuovat taky pod jmény Doug a Douglas, protože používat pořád Dougie by bylo stupidní. Ale on si tak doopravdy říká:D

No, to by mohlo stačit, protože se o něm snad dozvíte víc v příběhu:)
xxx

There’s nothing here in this soul left to say - vsuvka

27. srpna 2009 v 20:11 | Cecily |  There’s nothing here in this soul left to say
Dám vám sem odkaz na seriál Verbotene Liebe:


Předem upozorňuju, že má pouze anglické titulky a je v němčině, takže na to nechci slyšet žádné kecy. Rozumíme si? :D

Přeju příjemnou zábavu.

Časem sem přidám - nejspíš, nebo možná :D - nějaká videa a fotky, hlášky apod.

xx

P.S.: V Medicopteru 117 hraje Jo Weil (Oliver) zdravotníka Floriana Lenze. Někdo se na to myslím ptal .. :D
a P.S.2: Příběh není ovlivněn seriálem VL. Některé věci jsou pravdivé, některé zcela smyšlené.


The lie that fade away and die - Danny

27. srpna 2009 v 12:03 | Pip |  The lie that fade away and die

Danny Jones


V kapele: Zpívá a hraje na kytaru
Věk: 23 (12.3.)

Dále: Měří kolem 180 cm, takže je to velkej kluk, ne to, na co jsme zvyklí (Frankových 164 cenťáků, že?:D). Je to levák, ale nevím, k čemu by nám ta informace mohla být. Kdybyste někdy chtěli a koukali se na videa s Dannym, všimnete si, že k sobě přitahuje veškerou pozornost... tím, jak mluví, co dělá a nebo jak se chová k ostatím členům kapely (snaží se je políbit, různě na ně sahá, apod....), což na mě také začalo působit dojmem, že to on je tím gayem, kterého má každý regulérní boyband mít.
Obecně na něj padla definice: Nevtipnější člen kapely. A ano, on je doopravdy vtipný. Svým osobitým způsobem.

Možná ho příběhu najdete pod jmény jako je Daniel nebo Dan... on se tak skutečně jmenuje:D
V povídce nebude působit jako vtipálek, ale to je tou rolí, kterou jsem mu v příběhu udělila.
Ale kdo ví, třeba se projeví :)

Snad se vám zalíbí:)
xxx

The lie that fade away and die - banner

25. srpna 2009 v 15:33 | Pip |  The lie that fade away and die
Tady je banner k blížící se povídce:

Text na banneru zní: And maybe, you're gonna be the one hat saves me.

Je jiný, než název povídky, ale ono by se dalo říct, že oba jsou názvem.

Celé to tedy vypadá takhle:

The lie that fade away and die and maybe, you're gonna be the one that saves me.

Pěkně se to rýmuje...
:D

Snad vám to neprozradí moc. Povídka se moc nebude lišit od toho, co obvykle píšu, akorát tam bude minimum drog a alkoholu:D

Doufám, že se vám bude líbit :)
xxx

I wish I could be the one with never-ending lifetime

25. srpna 2009 v 13:18 | Strachy podělaná Pip |  Site
"... It ends in a lace with no love only hate and the mirror reflecting the truth in your eyes in your face. You can't wash it away from your cold, cold heart..."

Zdravím, mí milí kulatí chupatí růžoví!

Jak se máte?
Já teda mizerně, ale to je jedno.

Protože je důležitější, že i za těchto okolností píšu.

Novou povídku na pokračovaní!!

A ještě lepší je fakt, že tuhle doopravdy dokončím. :D

Už jen protože, mě bude kontrolovat sestra, které to píšu na přání.

A nebude to mít tolik dílů, jen kolem deseti. A to maximálě.
Už mám banner a první díl (který má přesně 4044 slov ... nebojte, ostatní tak dlouhé nebudou!:D)

Ale co by vás mohlo zarazit je úplně zbrusu nová dvojice.

Neznáte je!
Jsou mladí a krásní a neopotřebovaní!

A dokonale homosexuální (tedy, v mých snech, samozřejmě... no, i když... :D)

Ještě dnes zveřejním banner a postupně doplním i nějaké stručné informace k postavám, protože pochybuji, že někdo tu skupinu vůbec znáte.
To už jen proto, že hrají absolutné odlišný žánr než MCR, The Used a nebo Placebo. A dokonce i jinačí než Jona Brothers :D

Skupina se jmenuje McFly, pochází z Velké Británie a hrají pop-rock.
Ale stejně je sem dám, protože tak aspoň zaplácnu tu mezeru v mém článkování:D

První díl mám už napsaný, ale nezveřeejním ho hned, napíšu si něco do zásoby. Nejlépe celou story.
***

Omlouvám se, že nepřispívám. Ale termín opravek se mi blíží - už tenhle pátek - a já se cítím naprosto nepřipravená a neschopná.

Děkuji za pochopení.

Sbohem a těšte se, snad se vám ta dvojice i ppovídka zalíbí.
A budete ji komentovat!
Pápá
"... 'cause not getting easier, not getting easier, you will be folding stars..."

xxx

V hotelu

23. srpna 2009 v 17:48 | Eliz/Cecily |  Comedy


Where the ever after is in the hands of fate...

19. srpna 2009 v 18:04 | Cecily |  Site
Pardon, trochu nestíhám.
Především se omlouvám Pip - až dopíšu druhý díl Theres nothing here in this soul left to say.... věnuji jí to k svátku.
Mám za sebou menší - no, spíš větší:D- průšvih s jednou kamarádkou, a musím si to vyžehlit. část už mám splacenou, jen jí to musím ještě dát.:D
Když se za mě obětovala u mamky, připadala jsem si jak největší svině.
A pořád se nějak něco děje.
Domluvili jsme se na dnešek se *** na*** , ale ještě se kámoška neozvala, tak nevim.
Kdyby ne, tak snad zas jindy.
(Protože máma má adresu blogu, nemůžu sem psát vše, co bych chtěla)
No, mějte se, xxx

There’s nothing here in this soul left to say /1/

15. srpna 2009 v 13:59 | Cecily |  There’s nothing here in this soul left to say

Příběh dvou kluků, Christiana a Olivera, známých z německého seriálu Verbotene Liebe (Zakázaná láska). Vybrala jsem si tohle z toho důvodu, že kromě videí a fotek jsem ovlivněná ve psaní jenom svojí fantazií. (A možná i proto, že herec, který hraje Olivera - Jo Weil - je i mým oblíbeným hercem a postavou v oblíbeném seriálu Medicopter 117, kterým jsem kdysi byla posedlá. Christiana hraje Thore Schölermann.)
Texty jsou ze dvou písniček: Daughtry - No Surprise, ze které je i název povídky, a Lifehouse - First Time. Doporučuju poslechnout. A protože písničky odrážejí celý příběh, budou taky celý příběh doprovázet.

Rather sex than love

12. srpna 2009 v 21:56 | Eliz / Cecily |  Jednorázovky

Just for Pip.

11. srpna 2009 v 1:15 | Cecily |  Site
Myslela jsem, že to nebudu muset psát. Nechtěla jsem.
Nebudu se ospravedlňovat, vysvětlovat, nic.
Bylo by to moc dlouhé a zmatené a rozplyne se to vždycky, když to chci napsat i říct.
A vedlo by to jen k dalším rozhovorům, hádkám, spekulacím a nekonečným nezodpověditelným otázkám.
A já na to už nemám sílu.
Přestože jí to tak moc chci říct. Moc to chci dostat ven, vykřičet, říct, vypsat.
Všechno.
Doufám, že tohle pochopí.
Já už se na víc nezmůžu.
A v tomhle všem je tolik věcí na domýšlení.

No this isn't what I wanted (Tohle není to, co jsem chtěla)
Never thought it'd come this far ( Nemyslela jsem, že to dojde tak daleko )
Thinkin' back to where we started (Vzpomínám, kde jsme začli)
But I could see it's not the same (Teď můžu vidět, že už to není stejné)
Standing here but you don't see me (Stojím tady, ale ty mě nevidíš)
Give it all for that to change (Udělala bych cokoliv, abych to změnila)

I don't want to lose her (Nechci jí ztratit)
Don't want to let her go (Nechci jí nechat jít)

Standing out in the rain (Stojím venku v dešti)
Need to know if it's over (Potřebuju vědět, jestli je konec)
Cause I would leave you alone (Protože pak bych tě nechala o samotě)
I'm flooded with all this pain (Zaplavená vší tou bolestí)
Knowing that I'll never hold her (Vím, že už jí nebudu mít)
Like I did before the storm (Jako před bouří)

Maybe I should give up (Možná bych to měla vzdát)
Leave her on her own (Nechat ji o samotě)

Standing out in the rain (Stojím venku v dešti)
Knowing that it's really over (Vím, že tohle je konec)
Please don't leave me alone (PROSÍM, NENECHÁVEJ MĚ O SAMOTĚ)
I'm flooded with all this pain (Jsem zaplavená tou bolestí)
Knowing that I'll never hold ya (A vím, že tě nikdy nebudu mít)
Like I did before the storm (Tak jako před bouří)

Last story I'm wasting for you

9. srpna 2009 v 11:21 | Eliza |  Jednorázovky
Psáno na horách


Famous First Words

8. srpna 2009 v 19:04 | Pip |  Comedy
Oh né, samozřejmě, že jsem na vás nezapomněla!
I když jsem v týdnu měla pocit, že bych to udělat měla...

Ale to je jedno, každopádně jsem napsala něco jako komedii.

I když bych to napsala Sarkastií, protože jsem to psala s velmi hořkým pocitem.
Snad je to z toho poznat, protože jsem poslední dobou propadla cynismu víc než je zdrávo... :D

Achjo, co dokáže jeden takový nápad, že?:D

*
Povídka není podle skutečnosti, protože takhle se mi to prostě líbí víc:D

Have a fun!

Sakra, sakra sakra!!

5. srpna 2009 v 18:27 | Pip |  Site
Lidi, my prošvihli výročí blogu.
O dva dny.
Náš blog je starý přesně dva roky a dva dny.

Já bych vám, a i za Cec a Eliz, chtěla moc poděkovat za tu neskonale mizivou podporu, kterou nám prokazujete nepsaním komentářů a nečtením povídek.

Ano, a i přesto jsme tu už DVA ROKY A DVA DNY!!

Slavme, my, pisatelky, co na to stále mají nervy!

Mimochodem, hrozba zrušení blogu stále platí. Jestli nechcete, aby zmizel, udělejte s tím něco. Jak vám máme psát s nadšením, jako kdysi, když nám nenapíšete nic jiného, že je to fajn a nebo ani to ne? Že když jediný komentář, který najdeme u povídek, do kterých jsme vložily kousky sebe, je, že jste 'tuhle dvojici chtěli použít taky'? Jak máme vědět, že naše díla ještě rádi čtete, když to nedáte najevo?
Jestli tu chcete tenhle blog vidět i příští rok... nebo třeba příští měsíc... týden, koukejte se snažit. Protože nám už došla energie na to nalhávat si, že o nás ještě někdo stojí.

Vím, že je tohle oznámení k výročí blogu trochu chmurné, ale co jiného dělat, když na oslavu nemáme prostor, kvůli tomu, že přemýšlíme o tom, jestli tuhle hovadinu vůbec někdo čte.

Nerada vyhrožuju, ale jestli se u tohodle článku neobjeví nějaké komentáře, neobjeví se tu povídky.
Sbohem...

Vaše vždy trpělivá a momentálně zklamaná a naštvaná Pip.

xxx

Glosa třetí

4. srpna 2009 v 19:50 | Pip |  Glosy
Jsem napsala glosu.
Už včera, jenže nešel blog, tak jí sem dám teď.

Psát začnu později...

Autor je stejný, jako u předchozích dvou, které si přečtěte, kdybyste nevěděli, o čem je řeč.
Ale myslím, že to nebude potřeba:D

Moje vsuvky jsou jako vždy zelené.
Hodně zábavy:D



Oasis - Wonderwall

4. srpna 2009 v 18:56 | Pip |  Lives in the songs
Tahle písnička je... Něco jako moje srdcovka.
Je krásná, co?
Doporučuju.

Mám na ní připravenou povídku, ale zveřejním ji, až na to budu dostatečně připravená.
A to teď z jistých důvodů... není.

Oasis - Wonderwall


The smoke

3. srpna 2009 v 22:31 | Cecily |  Jednorázovky
Ach ano, věnováno Pétě.

In Prison I.

2. srpna 2009 v 18:45 | Eliz / Cecily |  In Prison
Springfieldská věznice ve státě Missouri byla jedna z nejpřísněji střežených věznic v celých Spojených státech. Byla to velká šedá budova s plochou střechou, u které bylo několik menších přístavků; všechny dohromady obklopovaly malý dvůr, kam sluneční paprsky nedosáhly. Kolem budov byl obehnaný vysoký plot s velkým elektrickým napětím, jež bylo neustále pod proudem; plot dosahoval do výšky téměř šesti metrů a nad ním byla čtyři patra ostnatých drátů. Zhruba deset metrů od tohoto plotu byl ještě jeden menší, za který vězni nesměli. Sem už paprsky dosáhly; osvětlovaly nízkou trávu a jak slunce postupovalo od východu k západu, vrhaly budovy různě velké a různě sešikmené stíny. U plotů byly v pravidelných intervalech postavené hlídací věže, a jediným místem, kudy se dalo projít dovnitř či vyjít ven, byla obrovská drátěná brána, u níž stála vrátnice a z každé strany jedna závora. Vjedete-li dovnitř, pojedete kousek po kamenité cestě a dorazíte na malé parkoviště, stojící přímo před vchodem do hlavní budovy.