close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

In Prison I.

2. srpna 2009 v 18:45 | Eliz / Cecily |  In Prison
Springfieldská věznice ve státě Missouri byla jedna z nejpřísněji střežených věznic v celých Spojených státech. Byla to velká šedá budova s plochou střechou, u které bylo několik menších přístavků; všechny dohromady obklopovaly malý dvůr, kam sluneční paprsky nedosáhly. Kolem budov byl obehnaný vysoký plot s velkým elektrickým napětím, jež bylo neustále pod proudem; plot dosahoval do výšky téměř šesti metrů a nad ním byla čtyři patra ostnatých drátů. Zhruba deset metrů od tohoto plotu byl ještě jeden menší, za který vězni nesměli. Sem už paprsky dosáhly; osvětlovaly nízkou trávu a jak slunce postupovalo od východu k západu, vrhaly budovy různě velké a různě sešikmené stíny. U plotů byly v pravidelných intervalech postavené hlídací věže, a jediným místem, kudy se dalo projít dovnitř či vyjít ven, byla obrovská drátěná brána, u níž stála vrátnice a z každé strany jedna závora. Vjedete-li dovnitř, pojedete kousek po kamenité cestě a dorazíte na malé parkoviště, stojící přímo před vchodem do hlavní budovy.


Bylo to bezútěšné místo na okraji města obklopené malým lesem s téměř zuboženými stromy. Na všech oknech byly mříže.
V jedné z menších budov byli vězni s vyjímečným trestem, jako bylo doživotí, dlouholetý trest nebo čekající na popravu. Tito vězni byli od ostatních téměř izolovaní; měli vlastní jídelnu a s jinými vězni se směli stýkat jen venku. Nosili oranžové uniformy. Vrchním dozorcem tohoto oddělení D4, ironicky přezdívaném "Peklo", byl Gerard Way.

¨
Dnes se ve věznici něco dělo. Nebylo to moc velké vytržení z rutiny, ale stačilo to. Měli přivézt nového vězně.
V celách se konaly sázky o to, co udělal. Někteří se přikláněli spíše k variantě masového vraha než zloděje, kterému se podařilo vytunelovat několik bank. Poukazovalo na to mnoho faktorů. Když je vám čtyřiadvacet, asi těžko jste úspěšný bankéř, a navíc věznicí kolovaly zvěsti, že zavraždil svého nevlastního otce. Přesto se tu našlo hodně lidí, kteří věřili tomu, že je zloděj s velkým Z.
Sázky ve vězení jsou samozřejmě zakázány, ale kdo se o to zajímá? Navíc když máte bachaře Gerarda Waye. Ano, potrpí si na pravidla, ale to musí všichni, kdo chtějí vykonávat tuto práci. Jenže on byl něco víc. On se lišil od ostatních dozorců tím, že soucítil s vězni. Ano, odsuzoval to, co provedli, ale věřil v to, že každý se může napravit. Když chce.
Kvůli jeho soucítění s vězni a vciťování se do jejich kůže trpěl neustálými depresemi. Nejvíc ho ničil pohled na vězně odsouzené k smrti.
A mělo se to všechno zhoršit, ale to on ještě nevěděl. Stále totiž chyběly papíry k tomu novému vězni, který má přijet dnes. Nemohl tedy tušit, že je to opravdu vrah a že pro to, co udělal, dostane křeslo. Nemohl tušit, že ho něco na něm bude přitahovat.
Zřejmě by pro Gerarda Waye bylo lepší, kdyby dělal dozorce v nějaké jiné věznici a nebo alespoň oddělení. Tahle mu vzala všechno.

Celý den pršelo. Mraky nepropustily ani kousíček slunečních paprsků, ani náznak světla.
Gerard Way seděl ve své miniaturní kanceláři a chystal se na obchůzku. Předtím ale hledal něco na internetu. Musel se stydět sám za sebe, že prohledával stránky lživých bulvárů. Nic jiného mu však nezbývalo. Zajímal ho ten vězeň, kterého sem dnes mají dopravit.
V celách si o tom také šuškali. Věděl i o sázkách, nad kterými vždy přimhouřil oči. Dál slyšel zvěsti, že je to vrah. Něco mu ale říkalo, že to nebude tak jednoduché. Že za tím bude něco víc. Proč by si mladej kluk ničil život? Musel se sám pro sebe uchechtnout. Tohle si totiž řekl pokaždé, když přivezli nového vězně.
Z přívalu nových a nových myšlenek a nápadů ho vyrušilo něčí zaklepání. Zvedl hlavu, ale neobtěžoval se říct dále. Byl tu už dost dlouho, aby věděl, jak to tu chodí. Přijde si sem, kdo chce.
Dveře se rozletěly dokořán a v nich nestál nikdo jiný, než Gerardův nadřízený - Brian Molko. Je to muž nevelké postavy, s náznakem obojího pohlaví. Nikdo mu tu neřekne jinak než Bree. Samozřejmě, že se to k Molkovi ještě nedoneslo, protože kdyby ano, bylo by zle. Má velký respekt. Často dává tresty jen za malé přestupky, přesný opak soucitného Gerarda, kterým pro tohle trochu opovrhuje.
Teď tu stál ve dveřích a se zamyšlením si Waye prohlížel. Jasně mu dával najevo, kdo je tady šéf. Ironií bylo, že mu výškou dosahoval zhruba po ramena.
"Nesu ti ty papíry," řekl a podal je stojícímu Gerardovi. "Vězně by sem měli dopravit někdy navečer. Nejdřív si ho musím prověřit osobně."
Gerard proti tomuhle mohl sotva něco podniknout. Věděl, co se skrývá pod slovem "prověření". On sám něčím podobným prošel a dodnes, když si na to vzpomene, mu běhá mráz po zádech.
"Fajn. Dík za papíry," zmohl se na jediné.
"Máš dnes v noci volno?" zeptal se nakonec Brian a přidal k tomu jeden ze svých "úchylnějších" úsměvů.
"Ještě to tak," pomyslel si, ale odpověděl poněkud slušněji: "Sorry, dneska to nejde. Jsem domluvenej na večeři se svým bráchou." Tentokrát lhát nemusel. Opravdu si naplánovali po dlouhé době společnou večeři. Měli na sebe tak málo času.
Brian těžko skrýval zklamání: "Ale doufám, že si to jindy vynahradíme." Odmlčí se a nad něčím přemýšlí. "Víš, jak je o tohle místo zájem. Mohlo by se taky stát, že už nebudeš mít kde pracovat."
Spokojený nad svými slovy ani nepočká na Gerardovu reakci a odkráčí.
Way se za ním ani neobtěžoval zavřít dveře. Ošil se, jako by zaháněl otravnou mouchu, a začal pročítat Frankovy spisy. Nechtělo se mu přemýšlet nad slovy Briana. Věděl, že dříve nebo později se s ním vyspat bude muset. Proč ještě v této práci pokračuje? Má hrozného nadřízeného, depresivní prostředí a mizerný plat. Sám neví. Možná mu jde o to, pomoct těm ztraceným duším. Není věřící, ani nepodporuje jiné náboženství, jen chtěl být užitečný a tady ho potřebují.
-
"Tak ti vedu toho novýho," oznámil Brian při příchodu do Gerardovy kanceláře, druhém za dnešek. Přitom nesouhlasně a pobaveně zamlaskal, protože Gerard urychleně schovával cigáro. "Ale, ale, co to vidím?" Brianovi se zaleskly oči. "Tady se snad nekouří, ne?" otázal se rádoby přísně.
Gerard Briana znal a věděl, co na něj působí. Žádné odvádění hovoru, rozpačité úsměvy nebo zahanbené uhýbání očima. Nervózně k němu přistoupil a lísal se k němu, přičemž mu šeptal do ucha: "Ale ty to na mě neprozradíš, že ne? Prosím?"
Brian se uculil a odpověděl: "Uvidím."
Vrhl po Gerardovi mlsný pohled a otevřel dveře, aby dovnitř zavolal vězně. Dovnitř vešel mladý kluk, sebejistě vypadající, v roztrhaném oblečení (ještě neměl vězeňský úbor) a podíval se na Gerarda. Brian na něj vyjel: "Co je? Maminka tě nenaučila zdravit?"
Frank si odfrkl. Brian k němu přistoupil a vytáhl obušek a taky něco jiného. "Tak co?"
Frank se pomalu a líně otočil a flusl po něm žvýkačku. Gerard vycítil nebezpečí; přistoupil k Brianovi, ale ten už Franka popadl pod krkem a přimáčkl na stěnu. Frankovy nohy visely ve vzduchu.
"Briane!" varovně vykřikl Gerard.
Ale ten Franka mačkal víc a víc, až začal chrčet. "Pozdrav a omluv se, ty špinavej spratku! Tak co, ty svině? Líbí? Tohle se u nás netrpí, rozuměls? TAK ROZUMĚLS?"
"Briane!" znovu vykřikl Gerard. "Modrá! Růžová!"
Brian ho pustil a sledoval, jak se zhroutil na zem. Kopl do něj. Možná by kopal dál, dokud ho Gerard neodtáhl. "Briane! On je nový, neví jak to tu chodí!"
"Tak ho to někdo musí naučit!" zavrčel Brian a s odporem hleděl na Franka, stále na zemi.
"Má dost," klidnil ho Gerard opatrně. "Nech ho pro dnešek být. Zítra si s ním užiješ."
Brian na něj vrhl poslední znechucený pohled a plivl na něj. Potom odešel.
Gerard počkal, až se zavřou dveře, a přistoupil k ležícímu Frankovi. Chtěl mu pomoct vstát, ale ten se vytrhl a zuřivě štěkl: "Haf haf! Já sám!"
Gerard obešel stůl a posadil se. "Můžeš si sednout, jestli chceš."
Frank po něm vrhl pohled a po několika vteřinách se rozvalil na židli proti němu.
Gerard na něj chvíli koukal nicneříkajícím pohledem a potom řekl bezbarvě: "Já jsem Gerard Way. Máš chuť na cigaretu?"
Nabídl mu balíček.
Frank po něm vrhl nedůvěřivý pohled, ale tenhle chlap se netvářil, že by ho chtěl utěšovat, nevnucoval se a zároveň byl milý.
Frank si vytáhl cigaretu a chvíli bylo ticho, neboť si oba zapalovali. Dali se do kouření a malá kancelář, spoře zařízená, se zaplnila kouřem.
Ozvalo se zaklepání, ale Gerard se neobtěžoval típnout cigaretu, protože po čichu poznal, že Brian to není. Vešel bachař Kevin. "Ahoj," pozdravil. "Gerarde, máme problém na sedmičce. Nickovi teče krev z nosu, asi dostal nakládačku od Joea."
Gerard si otráveně povzdechl: "Kolikrát mám Nickovi říkat, aby neprovokoval personál, speciálně tohohle uklízeče!"
Energicky típl cigáro a vyšel ven. Kevin mu uctivě uhnul a Frank zůstal tupě sedět.
"To je za tenhle týden potřetí!" znělo ještě z chodby naštvané Gerardovo blekotání. "Ať si to tam zařídí Brian!"
Když byl dnes na obchůzce, bylo ještě všechno v pořádku. "Tak co je tady?" energicky přistoupil k Joeovi s šátkem na hlavě, stojícím u svých mopů a kýblů na vozítku. "Kde je Nicholas?"
Spatřil na zemi krev. "Ukliď to," nařídil Joeovi. "Co ti ten kluk zase udělal, žes ho musel zbít?"
Joe k němu zavrčel: "Vrrrr.. Nic jinýho si nezaslouží, je to spratek, co si věčně otvírá hubu na mě a moje povolání. Ale tentokrát to přehnal, vzal si do huby moje vlasy."
Gerard se rozhodl to přejít bez odpovědi a místo toho se zeptal: "Kde je?"
"Šel na ošetřovnu, doprovázel ho tam Brian."
"To je bordel!" ulevil si Gerard přímo na chodbu, a Joe řekl: "Zase to budu muset uklízet!"
Joe potichu odvětil: "Jo, bordel teploušů."
"Cože?" zeptal se Gerard ostře a prudce se otočil.
"Nic, jenom jsou tu samí teplouši!"
"A s kým bys v chlapský věznici chtěl šukat, co?" rozčílil se Gerard a naštvaně odkráčel na ošetřovnu. Není dobré nechávat Briana dlouho o samotě s vězni, zvlášť s těmi mladými a hezkými.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Achája Eressiel Achája Eressiel | Web | 5. srpna 2009 v 19:25 | Reagovat

Wow. Hádám, že z Gerardova soucitu budou jen problémy. Přítomnost Briana mě nejdřév strašně pobavila:D ale moc si ho neumim představit v roli drsnýho bachaře, jak někoho mlátí.
Celkově zajímavé:)

2 Piratka Piratka | Web | 7. srpna 2009 v 23:22 | Reagovat

a co tam dělají ty dodatky kurzívou??? to tam patří? protože mě vždycky překvapily :D
hej, Brian jako drsnej nadřízenej ve věznici, to je něco...poslední dobou o něm hodně píšete, ale to není na škodu :)
chachá, a co bude dál?

3 Nikki Nikki | Web | 14. srpna 2009 v 19:34 | Reagovat

No to je skvělý:D Brian takovej krutej chlapec:D

4 Nicky Gee Nicky Gee | 20. října 2009 v 16:43 | Reagovat

ha...Gerard jako bachař xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama