close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Září 2009

Welcome to my life

12. září 2009 v 20:06 | Cecily |  Lives in the songs
Myslím, že prostě neexistuje písnička, která by líp vystihovala moje pocity - ve škole, když se cítím pod psa atd.
V pár větách říká všechno, co celé album One-X od Three Days Grace. Znám jí dlouho, a pořád je něco jako moje srdcovka a... útěcha. A vztek, co se dá vykřičet.
Když už to "tam" opravdu nejde vydržet, pouštím si právě tohle.

Another year over

11. září 2009 v 19:06 | Pip |  Site










No, co více na to říct? Je 11. září 2009, tedy osm let poté, co se v New Yorku staly dvě velké věže obchodního centra terčem teroristického útoku.

Bylo by dobré si to připomenout, proto to sem píšu. Je zajímavé, jak dávno se to stalo. A přitom si to pořád pamatuju, jakoby to bylo včera. Co vy?

My si ale připomínáme i jinou událost, co se téměř v zápětí stala. A taky změnila životy.

Vznik My Chemical Romance.

Ani se mi nechce číst, co jsem sem psala loni, protože se od té doby můj postoj a pohled na MCR jako takové, i jednotlivě na členy, dost změnil. Neříkám, že jsem je přestala poslouchat, začala je nenávidět, nebo tak.
Ale už nejsem takový nadšenec.
Je to prostě něco jiného.
Oni se změnili, my jsme se změnili, je to prostě všechno jinak.

Každopádně... fanynkou jsem a doufám, že ještě dlouho budu.

Mějte se.
xxx

Everything I've always wanted

9. září 2009 v 19:14 | Pip |  Site
"... I'm stuck in this fucking rug, wait another second and pick me up, I'm over getting older..."
Přeji pěkné pozdní odpoledne, mí drazí zesnulí.
Já si nemůžu pomoct, ale musim vás takhle prostě oslovovat:D
Jak se máte? Co škola?
U mě je to fajn, i když je to fakt hnusná škola (Asi se opakuju, ale já jsem si na AG zvykla na luxus, Obchodka je na mě trochu moc... :D)
Myslím, že ty hory diskantu a barbies přes srdce někdy přenesu, hlavní je přeci sutdijní úspěch. A ten já zatím mám, což je docela fajn, protože mám klid a pokoj a nemusím se stresovat ohledně učení.
Čímž se dostávám k naší Eliz, která vás moc pozdravuje a vzkazuje, že žije. Má strašně moc práce se školou, teď byla na seznamováku, takže je navíc ještě hodně unavená. Ale ona to zvládne, to víme :)
Říkala také, že píše, což je dobře pro všechny okolo, že? ;) Když na to jiní, jako já, kašlou:D
Ale co, já se taky snažím, ale mám spoustu úkolů. To víte :D
Ale pokusím se dopsat jednu či dvě komedie, potom Lie a pak se uvidí, ale jako vždy - nic neslibuju:D
Snad se máte taky nějak dobře :)
xxx

I wanna feel weightless

5. září 2009 v 12:44 | Pip |  Site
Dobré poledne vám přeji, mí drazí zesnulí.

Jak se máte? Doufám, že fajn, protože já se mám taky relativně fajn.

Nová škola je prostě... nová, ale co nadělám. No, už jsem si na ty přechody zvykla...
Mimoto, našla jsem tam spřízněnou duši, což mě neuvěřitelně těší. Také to asi budu mít lehčí s učením, že? :D
Ale co.
Možná si někdy i zvyknu na ten pocit, že jsem opustila lidi, co mám ráda. I když nedobrovolně. Jen je mi líto, že se neuvidíme tak často, jak bych nejspíš chtěla. A je mi líto, že ... :(
Spousty věcí lituju.

Ale co.
Nevím, proč jsem píšu. Asi pro pocit, že to tu nezanedbávám.

Ale to víte, holky to taky nemaj nejjednodušší. Eliz je čerstvě na střední a má spoustu práce a Cec taky potřebuje spoustu věcí zařídit. A nechce se jim psát, což naprosto chápu, mně taky ne.

Což mi ale nezabránilo psát komedii, o MCR:D, která se tu snad brzy objeví, abyste nám tu nestrádali.

A také jeden obrázek:
Dost tématický, řekla bych:D
xxx

I CAN'T BELIEVE THAT I STAYED TILL TODAY..

2. září 2009 v 18:35 | Cecily |  Site
Momentálně se omliuvám, že sem nic nepřidávám.
Nemám čas, pořád spím, nemám sílu ani chuť.
Prostě nic.

Zrovna řešíme všechny tři problémy se školou.
Vaše (momentálně opilá) Cec

Not alone

1. září 2009 v 17:05 | Pip |  Lives in the songs
No, stručně by se dalo říct, že přibližně - čti naprosto - stejné mám pocity z dnešního pobytu ve škole...

McFly - Not Alone


See me In the eyes of another's child

1. září 2009 v 16:57 | Eliz |  Jednorázovky
Prošel jsem celý svět. Hledal tě všude kolem sebe - v květinách, stromech a v zapadajícím slunci.
A přitom stačilo jen upřít pohled k nebi. Zadívat se do černých mračen a najít tam modř. Najít tam bezpečí, které jsi mi vždy poskytovat. Najít tam náruč, v které bych se schoulil.

This is the first night of the rest of our lives...

1. září 2009 v 13:11 | Pip |  Site
"... people rip me for the close I wear, every day seems to be the same... "

Drazí zesnulí,
je mi nemilou povinností oznámit vám, že škola je opět tady.

Hm, ale to už jistě všichni víte.

Tak, jak bylo? Doufám, že jste si první den alespoň trochu užili a zapomněli na fakt, že od teď vás čeká už jen učení. Že jste se setkali se svými kamarády a spolužáky ve stejné třídě, akorát o ročník výš. Že jste se smáli - pokud tedy sami nejste - novým žákům ve škole, že nevědí, do čeho se hrnou a že jste byli veselí.

Já totiž ne.

Nastoupila jsem do nové školy a díky tomu, že je odporná, si zopakuji první ročník. Tudíž jsem byla nucena jít opět 'poprvé' do školy, což mě stálo nervy, ale zatím se držím. Ty lidi ale nesnesu. Jsou krutí, už když se na vás dívají... jsou jiní. Jsou... zlí.
Pomoc.

Dost o mně.
Měla jsem touhu vám to sem napsat, protože tohle je jediné místo, kam na mě nikdo z nich nemůže.
Ale i tak mám strach.

Snad jsou na tom Cec s Eliz líp (i když u Eliz vím) ...
A snad jste na tom líp i vy...
xxx