Anooo, a je to tady! Po té strašně dlouhé době, co jsem vám o tom, že to začnu psát, napsala, je to tu!
HISTORICKY PRVNÍ JOERARD NA SVĚTĚ! Tedy doufám:D
Původně to měla být jen jednorázovka, ale znáte mě, já jsem se rozkecala, ta je to jednorázovka na dva díly.
Jen doufám, že se vám to bude líbit. Asi to nebude váš šálek čaje, věřte, že můj taky nebyl. Je to trochu nezvyk. Ale snažila jsem se z toho udělat lehkou komedii (no, dělám si srandu hlavně z Gerarda, ale řeněte, kdo by odolal? :D).
Tak si to přečtěte a uvidíme... druhou část sem podle komentářů dám už dnes a nebo zítra.
A taky jsem vám chtěla říct, že pokud to nějakým, jakýmkoliv!!, způsobem neokomentujete, už tu ode mě neuvidíte ani řádek povídky. A tohle výjimečně myslím naprosto vážně.
Tak, have fun!!!

Bylo ráno, mlhavý opar letního dne se vznášel kousek nad popraskaným asfaltem rozlehlého parkoviště, kde stálo několik desítek autobusů. Festival. Zase. Lákadlo, co přitáhlo do tohoto odlehlého místa desítky tisíc různých lidí a nikdo se nezajímal o to, jaké konflikty z toho můžou vzniknout. Zdálo se, že byl výběr kapel zcela nahodilý, nebo že pořadatel se zavřenýma očima píchal prstem do papíru, na kterém byla jména hudebníků, a na koho to padlo, byl pozván. A bohužel, valná většina takto pozvaných nabídku přijala. Tak se stalo, že se v jeden jediný den na tomtéž místě sešlo pár raperů, hip-hopových formací, rockových, punkových a metalových skupin a… Jonas Brothers. Rapeři by se s metalisty ještě dokázali smířit, ale když na parkovišti viděli, jak se tam prochází tři mladíčci, co v životě snad poznali jen jednu ženu - a to matku -, přepadl je pocit, že tímto festivalem koupili zajíce v pytli. Sjelo se tam mnoho interpretů ze všech scén, ale tohle vážně nikdo nečekal.
***
My Chemical Romance, jedni z pozvaných, teď posedávali na zemi parkoviště a pokuřovali. Gerard, zpěvák, se vztekal nad tím, že sem vůbec nemusel jezdit, má spoustu práce doma, komiks… a pak už jen další nepodstatné věci, jako je manželka a dítě.
"Franku, ty máš taky svojí další skupinu, tak proč jsme sem museli jezdit? To nemáš něco na práci s ní?"ptal se kytaristy, který se jen zašklebil.
"Mám…"zasmál se a mávl k protějšímu autobusu, kde stál bubeník jeho druhé kapely a telefonoval. Gerard se naštvaně a dopáleně zvedl a, doprovázen smíchem jeho kolegů z bandu, opustil prostor. Šel po parkovišti a prohlížel si různé tourbusy, jak vypadají zvenku. Jejich byl stejně nejhezčí, tak nechápal, co na nich hledá. Možná byl jen zvědavý na to, co za skupiny sem ještě přijelo. Samozřejmě, že oni byli hlavními hvězdami večera, protože vystupovali v osm hodin, ale mohl vědět, co jim vybrali za předkapely.
"Ale ale, pan umělec!"ozvalo se za ním a na slovo'umělec' byl kladen zvláštní důraz. Gerard se otočil a zahlédl někoho, koho vidět nechtěl. Ovládl touhu začít ječet a utéct a podíval se Bertovi do očí.
"Co chceš??"zeptal se nevrle. Bert si odfrkl.
"Jen se zeptat jak se máš a podívat se, jak ses změnil. Páni, zhubnuls'!"zasmál se Bert a Gerard zčervenal a zastrčil břicho.
"Super, ještě před tím, než jsem tě viděl, jsem se měl fajn. A co ty, když už si tak přátelsky povídáme?"zavrčel Gee a propálil Berta hnusným pohledem.
"Uuu, to bolelo!"zaštkal Bert. "Ale jo, mám se dobře."odpověděl a vycenil na něj své žluté zuby.
"Ještě něco?"zeptal se Gerard nevrle a naznačoval tím Bertovi, aby mu už konečně dal pokoj. Chtěl se přeci procházet a v duchu hodnotit, o kolik jsou MCR lepší než jiné skupiny.
"Vlastně ano,"houkl Bert a odmlčel se. Gerard ho zamručením popohnal a čekal, co z něj vypadne. "Nechybí ti starý časy?"zeptal se Bert. Nedal do tónu svého hlasu nějakou naději o usmíření nebo nostalgii. Gerard se zarazil.
"Chceš se udobřit, nebo co?"štěkl na Berta, ten se jen upřímně zasmál svým vysokým smíchem a zakroutil hlavou.
"Ale co tě nemá!"křikl. "Jen jestli tě nepřešly tvoje…choutky, když jseš teď ten heterák."zapitvořil se Bert a při slově 'heterák' naznačil rukama uvozovky. Gerard se naježil, nesnášel, když měl někdo takovéhle řeči proti jeho ženě. Co bylo, bylo. Minulost už dávno smazal.
"O co ti jde?"zeptal se naštvaně a Bert zvedl ruce, aby ho uklidnil.
"Nic, nic, klídek. Jen, že když vidim jednoho chlapečka z Jonas Brothers, vzpomenu si na tebe."zasnil se Bert. Gerard nechápavě zvedl obočí. "Co se výbavy týče."dodal na vysvětlenou Bert a Gerard vyvalil oči. "Prohlídni si ho. A možná bys rád zavzpomínal na… starý zlatý časy. Ber to jako… dodatečné poděkování za minulost."zašklebil se Berta a zalezl do svého autobusu. Gerard chvíli stál a zíral na místo, kde Bert zmizel, ale nakonec se rozhodl, že jeho poznámky vymaže z paměti a procházel se dál. Bohužel, nešlo to tak jednoduše, když došel k autobusu JB, zastavil se a chvíli na něj jenom civěl jako uhranutý. Bohužel nevěděl, že není jediný uhranutý civící v okolí. Asi dvacet metrů od Gerarda stál malý Joe a… civěl na něj jako uhranutý. Prohlížel si Gerardovu postavu. Od jeho vlasů, nosu, rukou, až k zadku a předku. Byl jím naprosto unesen. Vždycky toho zpěváka obdivoval a teď si plně uvědomil proč. Rozhodl se, že se svým idolem seznámí blíže, tak se k němu vydal. S drsňáckým úšklebkem mu zaklepal na rameno.
"Čau!"křikl, až se Gerard lekl a nadskočil. Otočil se na Joa a lekl se zase.
"Ježiš, chceš mě zabít?"vyjekl na nebohého chlapce. Ale měl taky proč, bál se o své zdraví, v jeho věku je každé sebemenší leknutí možností infarktu.
"Omlouvám se!"pípl Joe a zaháněl slzy. Poprvé spolu mluví a Gerard už se na něj zlobí.
"Ale nic se neděje."zabručel Gerard a zamyšleně si Joa prohlížel. Přemýšlel o tom, kterého z bratrů měl Bert na mysli. A co čert nechtěl, Bert Geeho asi sledoval. Stál teď asi deset metrů za Joeovými zády a ukazoval na kluka s energickým kýváním hlavy. Pak zvedl palec a ukázal na Joeův zadek. Potom zvedl palec znovu, natočil se bokem a nasimuloval, že má anální sex s imaginárním chlapcem. Gerard na Berta ukázal prostředníček a Joe se zmateně otočil. Bert jim oběma zamával a vytratil se. Ale to už Gee pochopil, že ten kluk, nad kterým si tak dlouho lámal hlavu, stojí přímo před ním. A musel uznat, že se McCracken nemýlil.
"Jsem Gerard."představil se Gee, když se Joe otočil zase zpátky.
"Já vím."kvíkl Joe. "Já jsem Joe."usmál se a potřásli si rukama. A zavládlo trapné ticho. Gerard se nervózně rozhlížel kolem sebe a nemohl vypudit z hlavy nějaké vzpomínky na staré časy. A tím se mu v mysli utvářely představy nových časů a Joe byl hlavní postavou. Ale plus bylo, že měl Gerard o důvod víc k vraždě Berta. Geeho pohled se na chvíli zastavil na autobusu.
"Fajn tourbus…"prohodil, aby se toho Joe nějak chytil, ale bůh ví, že je to blbá náhoda, sešli se dva techničtí analfabeti. Ta podoba se nezapře.
"Jo, má to… kola…motor… a tak."kývl Joe a modlil se za to, aby tahle situace už nemohla být víc trapná.
"Joe! Máma s tebou chce mluvit!"omyl. Kevin ví přesně, kdy zasáhnout.
"Nemám čas!"zařval Joe.
"O, to ne, nerad bych tě zdržoval!"vyjekl Gerard, ale skutečnost byla taková, že by ho nerad znásilnil. Tady před celým… prázdným parkovištěm.
"To ne, nezdržuješ, rád bych s tebou probral… pár… věcí."řekl Joe laškovně a tak, aby to Gee postřehl, sjel pohledem po jeho těle až ke kalhotám.
"Tak co jí mám říct?"křikl Kevin a zamával telefonem. Nedošlo mu, že to jeho matka pravděpodobně všechno slyšela. On nikdy nebyl moc bystrý.
"Obchodní jednání! Něco si vymysli!"hulákal Joe. Pravda, Joe taky ne.
"Jak chceš."odvětil Kevin a zalezl do autobusu. Joe už ale svou pozornost věnoval Gerardovi.
"A jak se ti tu líbí?"zeptal se Gerard, aby řeč nestála. "New Jersey je docela fajn stát."
"Jo, je, žiju tu celej život."zasmál se Joe a Gerard zrudl.
"Aha. Ale kriminalita nám tu roste."zavedl řeč někam… do blba. Joe se zasmál a rozhodl se, že už si nebude hrát na malého blbce, ale že ze sebe udělá velkého.
"Ten člověk tam byl tvůj kámoš?"zeptal se, ale nečekal, že Gerarda tak naštve. Téměř viděl, jak mu jde pára z uší.
"Ano, kdysi býval."procedil skrz zaťaté zuby a dával tak najevo, že se o tom nechce bavit. Jak už bylo ohledně bystrosti Jonasových řečeno, vždycky to trochu dřelo, tak se Joseph ptal dál.
"Jak se jmenuje?"
"Bert McCracken."zabručel po chvíli Gee rozmrzele.
"Vy jste spolu nahráli ten song!"vyjekl Joe, jakoby ho osvítil sám pánbůh…
"Ano, to ano."šept Gee a teď se mu začalo chtít brečet. Joe to postřehl a položil mu ruku na rameno. Netušil co tím způsobuje a počal se omlouvat.
"Ne, to jsem nechtěl, omlouvám se."odříkával a Gee už přestal plakat. Ale to Joeovi neukázal, místo toho se k němu přivinul a nechal se obejmout. "Promiň!"špitl už téměř zoufale Joe, zmatený z toho, že Gerard už delší dobu nic neříká.
"To nic."houkl Gee a nechal se dál objímat. Jeho ruce se spolu navzájem praly, ale nakonec zvítězila ta pravá a usadila se na Joeově zadku. Joe, se sám pro sebe usmál, ale musel chvíli přemýšlet, jestli si to nevykládá špatně. Nakonec si řekl, že určitě ne a pomalu se odtáhl. "Hm, já už musím jít."řekl zklamaně, když si uvědomil, že má za chvíli jít zkoušet na scénu. Gerard se narovnal a odkašlal si.
"Jo, tak zase někdy. A dej pozor, je tu spousta temných koutů."upozornil ho. Joe se usmál.
"Temných koutů pro temné poklesky."mrkl a nenápadně se rukou otřel o Gerardovo stehno. Gee se ubránil zavzdychání a Joe odešel.
"Franku, ty máš taky svojí další skupinu, tak proč jsme sem museli jezdit? To nemáš něco na práci s ní?"ptal se kytaristy, který se jen zašklebil.
"Mám…"zasmál se a mávl k protějšímu autobusu, kde stál bubeník jeho druhé kapely a telefonoval. Gerard se naštvaně a dopáleně zvedl a, doprovázen smíchem jeho kolegů z bandu, opustil prostor. Šel po parkovišti a prohlížel si různé tourbusy, jak vypadají zvenku. Jejich byl stejně nejhezčí, tak nechápal, co na nich hledá. Možná byl jen zvědavý na to, co za skupiny sem ještě přijelo. Samozřejmě, že oni byli hlavními hvězdami večera, protože vystupovali v osm hodin, ale mohl vědět, co jim vybrali za předkapely.
"Ale ale, pan umělec!"ozvalo se za ním a na slovo'umělec' byl kladen zvláštní důraz. Gerard se otočil a zahlédl někoho, koho vidět nechtěl. Ovládl touhu začít ječet a utéct a podíval se Bertovi do očí.
"Co chceš??"zeptal se nevrle. Bert si odfrkl.
"Jen se zeptat jak se máš a podívat se, jak ses změnil. Páni, zhubnuls'!"zasmál se Bert a Gerard zčervenal a zastrčil břicho.
"Super, ještě před tím, než jsem tě viděl, jsem se měl fajn. A co ty, když už si tak přátelsky povídáme?"zavrčel Gee a propálil Berta hnusným pohledem.
"Uuu, to bolelo!"zaštkal Bert. "Ale jo, mám se dobře."odpověděl a vycenil na něj své žluté zuby.
"Ještě něco?"zeptal se Gerard nevrle a naznačoval tím Bertovi, aby mu už konečně dal pokoj. Chtěl se přeci procházet a v duchu hodnotit, o kolik jsou MCR lepší než jiné skupiny.
"Vlastně ano,"houkl Bert a odmlčel se. Gerard ho zamručením popohnal a čekal, co z něj vypadne. "Nechybí ti starý časy?"zeptal se Bert. Nedal do tónu svého hlasu nějakou naději o usmíření nebo nostalgii. Gerard se zarazil.
"Chceš se udobřit, nebo co?"štěkl na Berta, ten se jen upřímně zasmál svým vysokým smíchem a zakroutil hlavou.
"Ale co tě nemá!"křikl. "Jen jestli tě nepřešly tvoje…choutky, když jseš teď ten heterák."zapitvořil se Bert a při slově 'heterák' naznačil rukama uvozovky. Gerard se naježil, nesnášel, když měl někdo takovéhle řeči proti jeho ženě. Co bylo, bylo. Minulost už dávno smazal.
"O co ti jde?"zeptal se naštvaně a Bert zvedl ruce, aby ho uklidnil.
"Nic, nic, klídek. Jen, že když vidim jednoho chlapečka z Jonas Brothers, vzpomenu si na tebe."zasnil se Bert. Gerard nechápavě zvedl obočí. "Co se výbavy týče."dodal na vysvětlenou Bert a Gerard vyvalil oči. "Prohlídni si ho. A možná bys rád zavzpomínal na… starý zlatý časy. Ber to jako… dodatečné poděkování za minulost."zašklebil se Berta a zalezl do svého autobusu. Gerard chvíli stál a zíral na místo, kde Bert zmizel, ale nakonec se rozhodl, že jeho poznámky vymaže z paměti a procházel se dál. Bohužel, nešlo to tak jednoduše, když došel k autobusu JB, zastavil se a chvíli na něj jenom civěl jako uhranutý. Bohužel nevěděl, že není jediný uhranutý civící v okolí. Asi dvacet metrů od Gerarda stál malý Joe a… civěl na něj jako uhranutý. Prohlížel si Gerardovu postavu. Od jeho vlasů, nosu, rukou, až k zadku a předku. Byl jím naprosto unesen. Vždycky toho zpěváka obdivoval a teď si plně uvědomil proč. Rozhodl se, že se svým idolem seznámí blíže, tak se k němu vydal. S drsňáckým úšklebkem mu zaklepal na rameno.
"Čau!"křikl, až se Gerard lekl a nadskočil. Otočil se na Joa a lekl se zase.
"Ježiš, chceš mě zabít?"vyjekl na nebohého chlapce. Ale měl taky proč, bál se o své zdraví, v jeho věku je každé sebemenší leknutí možností infarktu.
"Omlouvám se!"pípl Joe a zaháněl slzy. Poprvé spolu mluví a Gerard už se na něj zlobí.
"Ale nic se neděje."zabručel Gerard a zamyšleně si Joa prohlížel. Přemýšlel o tom, kterého z bratrů měl Bert na mysli. A co čert nechtěl, Bert Geeho asi sledoval. Stál teď asi deset metrů za Joeovými zády a ukazoval na kluka s energickým kýváním hlavy. Pak zvedl palec a ukázal na Joeův zadek. Potom zvedl palec znovu, natočil se bokem a nasimuloval, že má anální sex s imaginárním chlapcem. Gerard na Berta ukázal prostředníček a Joe se zmateně otočil. Bert jim oběma zamával a vytratil se. Ale to už Gee pochopil, že ten kluk, nad kterým si tak dlouho lámal hlavu, stojí přímo před ním. A musel uznat, že se McCracken nemýlil.
"Jsem Gerard."představil se Gee, když se Joe otočil zase zpátky.
"Já vím."kvíkl Joe. "Já jsem Joe."usmál se a potřásli si rukama. A zavládlo trapné ticho. Gerard se nervózně rozhlížel kolem sebe a nemohl vypudit z hlavy nějaké vzpomínky na staré časy. A tím se mu v mysli utvářely představy nových časů a Joe byl hlavní postavou. Ale plus bylo, že měl Gerard o důvod víc k vraždě Berta. Geeho pohled se na chvíli zastavil na autobusu.
"Fajn tourbus…"prohodil, aby se toho Joe nějak chytil, ale bůh ví, že je to blbá náhoda, sešli se dva techničtí analfabeti. Ta podoba se nezapře.
"Jo, má to… kola…motor… a tak."kývl Joe a modlil se za to, aby tahle situace už nemohla být víc trapná.
"Joe! Máma s tebou chce mluvit!"omyl. Kevin ví přesně, kdy zasáhnout.
"Nemám čas!"zařval Joe.
"O, to ne, nerad bych tě zdržoval!"vyjekl Gerard, ale skutečnost byla taková, že by ho nerad znásilnil. Tady před celým… prázdným parkovištěm.
"To ne, nezdržuješ, rád bych s tebou probral… pár… věcí."řekl Joe laškovně a tak, aby to Gee postřehl, sjel pohledem po jeho těle až ke kalhotám.
"Tak co jí mám říct?"křikl Kevin a zamával telefonem. Nedošlo mu, že to jeho matka pravděpodobně všechno slyšela. On nikdy nebyl moc bystrý.
"Obchodní jednání! Něco si vymysli!"hulákal Joe. Pravda, Joe taky ne.
"Jak chceš."odvětil Kevin a zalezl do autobusu. Joe už ale svou pozornost věnoval Gerardovi.
"A jak se ti tu líbí?"zeptal se Gerard, aby řeč nestála. "New Jersey je docela fajn stát."
"Jo, je, žiju tu celej život."zasmál se Joe a Gerard zrudl.
"Aha. Ale kriminalita nám tu roste."zavedl řeč někam… do blba. Joe se zasmál a rozhodl se, že už si nebude hrát na malého blbce, ale že ze sebe udělá velkého.
"Ten člověk tam byl tvůj kámoš?"zeptal se, ale nečekal, že Gerarda tak naštve. Téměř viděl, jak mu jde pára z uší.
"Ano, kdysi býval."procedil skrz zaťaté zuby a dával tak najevo, že se o tom nechce bavit. Jak už bylo ohledně bystrosti Jonasových řečeno, vždycky to trochu dřelo, tak se Joseph ptal dál.
"Jak se jmenuje?"
"Bert McCracken."zabručel po chvíli Gee rozmrzele.
"Vy jste spolu nahráli ten song!"vyjekl Joe, jakoby ho osvítil sám pánbůh…
"Ano, to ano."šept Gee a teď se mu začalo chtít brečet. Joe to postřehl a položil mu ruku na rameno. Netušil co tím způsobuje a počal se omlouvat.
"Ne, to jsem nechtěl, omlouvám se."odříkával a Gee už přestal plakat. Ale to Joeovi neukázal, místo toho se k němu přivinul a nechal se obejmout. "Promiň!"špitl už téměř zoufale Joe, zmatený z toho, že Gerard už delší dobu nic neříká.
"To nic."houkl Gee a nechal se dál objímat. Jeho ruce se spolu navzájem praly, ale nakonec zvítězila ta pravá a usadila se na Joeově zadku. Joe, se sám pro sebe usmál, ale musel chvíli přemýšlet, jestli si to nevykládá špatně. Nakonec si řekl, že určitě ne a pomalu se odtáhl. "Hm, já už musím jít."řekl zklamaně, když si uvědomil, že má za chvíli jít zkoušet na scénu. Gerard se narovnal a odkašlal si.
"Jo, tak zase někdy. A dej pozor, je tu spousta temných koutů."upozornil ho. Joe se usmál.
"Temných koutů pro temné poklesky."mrkl a nenápadně se rukou otřel o Gerardovo stehno. Gee se ubránil zavzdychání a Joe odešel.
***
Když Joe zavřel dveře tourbusu a podíval se ven, zjistil, že ta jsou ta okna černá jen zvenku. A že když stojíte vevnitř, můžete vidět, co se tam venku děje. A zjistil taky, že Kevin to nejspíš věděl. A využil toho. A všechno viděl. A teď mu to dá pěkně sežrat.
"Co si myslíš, že děláš?"vyjekl Kevin u Joeova levého ucha a Joe sám se málem pokadil.
"Fuj, takhle mě děsit! Co se ti zase stalo? Špatně sis nalakoval nehet?"snažil se Joe, aby vypadal, že neví, o čem Kev mluví.
"Ale no tak, nedělej ze sebe většího vola, než jsi. Viděl jsem, cos to dělal s tím starým úchylem venku!"spustil vyčítavě a Joe zamrkal, takhle o Gerardovi nikdo mluvit nebude. "A navíc, na manikúře jsem byl včera."
"A co jako? Myslíš, že chci až do smrti čekat, než se nějaká holka rozhodne, že si mě vezme? Myslíš, že se chci ženit?"vyjekl Joe a založil ruce na prsou.
"Ale to neznamená, že budeš dělat děvku tomu chlapovi. Co je navíc ŽENATEJ!!"
"Můžu si dělat, co chci, musím si nějak užít mládí! Nejsem jeptiška!"vyjel Joe a mával rukama kolem sebe. Dost ho to všechno, co se týče jeho nevinnosti, štvalo.
"Ten prsten čistoty ti nenáleží!!"křikl Kevin rozzuřeně na Joa a bodl ho prstem do prsou.
"Jo, tobě taky ne, čuně, pokydal ses kečupem."ukázal na skvrnu na Kevově mikině Joe a odkráčel.
"Co si myslíš, že děláš?"vyjekl Kevin u Joeova levého ucha a Joe sám se málem pokadil.
"Fuj, takhle mě děsit! Co se ti zase stalo? Špatně sis nalakoval nehet?"snažil se Joe, aby vypadal, že neví, o čem Kev mluví.
"Ale no tak, nedělej ze sebe většího vola, než jsi. Viděl jsem, cos to dělal s tím starým úchylem venku!"spustil vyčítavě a Joe zamrkal, takhle o Gerardovi nikdo mluvit nebude. "A navíc, na manikúře jsem byl včera."
"A co jako? Myslíš, že chci až do smrti čekat, než se nějaká holka rozhodne, že si mě vezme? Myslíš, že se chci ženit?"vyjekl Joe a založil ruce na prsou.
"Ale to neznamená, že budeš dělat děvku tomu chlapovi. Co je navíc ŽENATEJ!!"
"Můžu si dělat, co chci, musím si nějak užít mládí! Nejsem jeptiška!"vyjel Joe a mával rukama kolem sebe. Dost ho to všechno, co se týče jeho nevinnosti, štvalo.
"Ten prsten čistoty ti nenáleží!!"křikl Kevin rozzuřeně na Joa a bodl ho prstem do prsou.
"Jo, tobě taky ne, čuně, pokydal ses kečupem."ukázal na skvrnu na Kevově mikině Joe a odkráčel.
***
Když se Gerard vzpamatoval z odpoledne a neslušných návrhů, co mu ten kluk tak očividně dělal, musel si uvědomit, že je pořád velký umělec a má své povinnosti, co se týkají hraní a kapely. Prošvihnul zvukovou zkoušku, tak musel ten večer zpívat už rovnou naostro. Což mu na podiu připomnělo, že si zapomněl vzít spodky.
"Co se to s tebou děje?"sykl na něj v pauze mezi písničkami Mikey. Gerard se na něj podíval tak provinile, že okamžitě poznal, co se děje.
"Jsem trochu… indisponován."řekl Gee a napil se z prázdné lahve.
"Jo, vsadim se, že ta tvoje indispozice stojí támhle a svlíká tě očima. Gerard, já tě varuju, nedělej nic, čeho můžeš potom litovat."řekl Mikey výhrůžně. Gerard se podíval pod podium, kde bylo něco jako VIP zóna a zasmál se.
"Kdo řikal, že toho budu litovat?"zazubil se a Mikey protočil oči. Bylo načase zase hrát.
"Co se to s tebou děje?"sykl na něj v pauze mezi písničkami Mikey. Gerard se na něj podíval tak provinile, že okamžitě poznal, co se děje.
"Jsem trochu… indisponován."řekl Gee a napil se z prázdné lahve.
"Jo, vsadim se, že ta tvoje indispozice stojí támhle a svlíká tě očima. Gerard, já tě varuju, nedělej nic, čeho můžeš potom litovat."řekl Mikey výhrůžně. Gerard se podíval pod podium, kde bylo něco jako VIP zóna a zasmál se.
"Kdo řikal, že toho budu litovat?"zazubil se a Mikey protočil oči. Bylo načase zase hrát.
Po koncertě se všichni odebrali do sprch a na kutě. Bylo sice teprve kolem půl desáté večer, ale zítra byla také spousta práce, a navíc se musely vyřešit jisté organizační potíže. Třeba to, že si pan umělec naplánoval zkoušky na dobu, kdy je má i jiná kapela. A panu umělci se musí vyhovět. Škoda, že by se tím přehozením stalo to, že by ta skupina zkoušela až poté, co by odehrála svůj koncert.
***
Gerard se placatil před halou a pokuřoval, když se tu k němu připlížila podivná postava. Ano, byl to Joe.
"Ahoj,"pozdravil ho zvesela a posadil se k němu. Gerard kývl na znamení, že ho vidí a potáhl z cigarety, až teď si uvědomil, jak musí smrdět. Ne kouřem, ale on se od přestavení ještě nemyl. Joe chvíli zarytě pozoroval, jak Gerard vtahuje a vyfukuje kouř a přemýšlel, jak začít rozhovor. "Hm… Fajn koncert,"usmál se, protože věděl, že uhodil citlivé místečko Gerardova ega. Gee se zatetelil a samolibě se zubil.
"Díky,"broukl rozněžněle a odhodil nedopalek. "Váš taky ušel."pronesl pak a považoval to za dostatečné vyjádření obdivu. Joe to moc nevnímal, pořád studoval siluetu Gerardova obličeje, jemně nasvícenou vzdálenou pouliční lampou. Seděli na nějaké provizorní plastové rozkládací sedačce, či co to bylo. Každopádně, ostatní, kdo na ní seděli, žasli nad tím, jak něco takového může držet pohromadě, tím víc, když si na to sedne někdo jako je Way. Byl docela chladný večer a Joe se právě rozhodl, že se zahřeje.
"Už dlouho tě obdivuju, Gee,"vydechl jeho jméno a položil mu ruku na stehno. Gerard dělal, že se nic neděje, ovšem, dýchalo se mu trochu ztěžka. Už dlouho si přál zase zažít nějaké to uvolnění, vypuštění, zapomenout na povinnosti a na to, že je vlastně muž od rodiny. A samozřejmě na ten tlak okolí, protože je takový umělec.
"Tak… tak to mě těší. A-a čím jsem si to zasloužil?"
"Hm,"zapředl Joe a přiblížil se k Gerardově uchu. "To jak zpíváš, jak se… pohybuješ na podiu, tvoje minulost, tvoje… tělo."šeptal, zatímco sunul svou ruku výš po Gerardově noze, nechajíc toho, když se nebezpečně přiblížil jeho slabinám. Když Gee ucítil Joeův dech na krku, přeběhla mu o zádech husí kůže. Cítil, jak mu břichem stoupá vzrušení. Dýchalo se mu doopravdy špatně.
"Vá-vá-vážně?"vykoktal s námahou a přemýšlel, že už té směšné hry musí nechat, jinak toho kluka znásilní tady a teď. Do mysli se mu vkrádala myšlenka, že by to dítě ani neprotestovalo, ale jelikož jsou na dost frekventovaném místě, mohl by je někdo, kdo tam je (veverky, kočky, psi, sloni…), vidět, slyšet nebo cokoliv jiného. Měl prostě strach, no. Joe se ale moc zbaběle nejevil, tak si dál pohrával s vědomím, že Gerarda přivádí k šílenství.
"Jo, přesně to."usmál se. "Tvoje ruce, když saháš sám na sebe a sténáš do mikrofonu jako nějaká laciná děvka. Vždycky mám chuť udělat tohle,"sáhl mu přímo a přesně do rozkroku a trochu přitlačil. Gerard vyrazil vzrušený sten a zaklonil hlavu. Měl toho už vážně dost. Přemýšlel, jak se z téhle situace dostat, ale Joe evidentně s tím provokováním jen tak skončit nechtěl. Gerard už to vážně nemohl vydržet. Nemluvě o jeho kalhotách, jež při svém stáří už nevydržely to, co se od nich očekávalo. Joe se zašklebil a jeho pohled sjel na obrys Gerardovy obrovské erekce. Gerard vzdal snahu se ovládnout a jeho chorý mozek se začal soustředit na to, jak by se s tím chlapcem dostal někam do soukromí. Na parkovišti to totiž skutečně žilo, všichni noční ptáci ječeli do tmy a sem tam se někde potuloval zbloudilý hudebník, který si šel ulevit do křoví nebo do nedaleké plastové kadibudky (Toi Toi <3 :D). A jak všichni dobře víme, Gerard je skvělý v improvizaci (na jeho písničkách je to více než znát), a tak během vteřiny vyskočil na nohy, opadl Joa za nadloktí a mířil k sanitárnímu zařízení na konci parkoviště. Jelikož lampy jako na potvoru svítily, musel si svůj obří problém zakrýt rukou. Jenže mu to moc nepomohlo. Jenže mu už bylo celkem jedno, kdo je uvidí. Musel totiž nutně odlehčit svému roztoužení.
"Ahoj,"pozdravil ho zvesela a posadil se k němu. Gerard kývl na znamení, že ho vidí a potáhl z cigarety, až teď si uvědomil, jak musí smrdět. Ne kouřem, ale on se od přestavení ještě nemyl. Joe chvíli zarytě pozoroval, jak Gerard vtahuje a vyfukuje kouř a přemýšlel, jak začít rozhovor. "Hm… Fajn koncert,"usmál se, protože věděl, že uhodil citlivé místečko Gerardova ega. Gee se zatetelil a samolibě se zubil.
"Díky,"broukl rozněžněle a odhodil nedopalek. "Váš taky ušel."pronesl pak a považoval to za dostatečné vyjádření obdivu. Joe to moc nevnímal, pořád studoval siluetu Gerardova obličeje, jemně nasvícenou vzdálenou pouliční lampou. Seděli na nějaké provizorní plastové rozkládací sedačce, či co to bylo. Každopádně, ostatní, kdo na ní seděli, žasli nad tím, jak něco takového může držet pohromadě, tím víc, když si na to sedne někdo jako je Way. Byl docela chladný večer a Joe se právě rozhodl, že se zahřeje.
"Už dlouho tě obdivuju, Gee,"vydechl jeho jméno a položil mu ruku na stehno. Gerard dělal, že se nic neděje, ovšem, dýchalo se mu trochu ztěžka. Už dlouho si přál zase zažít nějaké to uvolnění, vypuštění, zapomenout na povinnosti a na to, že je vlastně muž od rodiny. A samozřejmě na ten tlak okolí, protože je takový umělec.
"Tak… tak to mě těší. A-a čím jsem si to zasloužil?"
"Hm,"zapředl Joe a přiblížil se k Gerardově uchu. "To jak zpíváš, jak se… pohybuješ na podiu, tvoje minulost, tvoje… tělo."šeptal, zatímco sunul svou ruku výš po Gerardově noze, nechajíc toho, když se nebezpečně přiblížil jeho slabinám. Když Gee ucítil Joeův dech na krku, přeběhla mu o zádech husí kůže. Cítil, jak mu břichem stoupá vzrušení. Dýchalo se mu doopravdy špatně.
"Vá-vá-vážně?"vykoktal s námahou a přemýšlel, že už té směšné hry musí nechat, jinak toho kluka znásilní tady a teď. Do mysli se mu vkrádala myšlenka, že by to dítě ani neprotestovalo, ale jelikož jsou na dost frekventovaném místě, mohl by je někdo, kdo tam je (veverky, kočky, psi, sloni…), vidět, slyšet nebo cokoliv jiného. Měl prostě strach, no. Joe se ale moc zbaběle nejevil, tak si dál pohrával s vědomím, že Gerarda přivádí k šílenství.
"Jo, přesně to."usmál se. "Tvoje ruce, když saháš sám na sebe a sténáš do mikrofonu jako nějaká laciná děvka. Vždycky mám chuť udělat tohle,"sáhl mu přímo a přesně do rozkroku a trochu přitlačil. Gerard vyrazil vzrušený sten a zaklonil hlavu. Měl toho už vážně dost. Přemýšlel, jak se z téhle situace dostat, ale Joe evidentně s tím provokováním jen tak skončit nechtěl. Gerard už to vážně nemohl vydržet. Nemluvě o jeho kalhotách, jež při svém stáří už nevydržely to, co se od nich očekávalo. Joe se zašklebil a jeho pohled sjel na obrys Gerardovy obrovské erekce. Gerard vzdal snahu se ovládnout a jeho chorý mozek se začal soustředit na to, jak by se s tím chlapcem dostal někam do soukromí. Na parkovišti to totiž skutečně žilo, všichni noční ptáci ječeli do tmy a sem tam se někde potuloval zbloudilý hudebník, který si šel ulevit do křoví nebo do nedaleké plastové kadibudky (Toi Toi <3 :D). A jak všichni dobře víme, Gerard je skvělý v improvizaci (na jeho písničkách je to více než znát), a tak během vteřiny vyskočil na nohy, opadl Joa za nadloktí a mířil k sanitárnímu zařízení na konci parkoviště. Jelikož lampy jako na potvoru svítily, musel si svůj obří problém zakrýt rukou. Jenže mu to moc nepomohlo. Jenže mu už bylo celkem jedno, kdo je uvidí. Musel totiž nutně odlehčit svému roztoužení.
***
Joe se vzrušením celý chvěl a neodolal pokušení chichotat se jako malá holka, možná to bylo i tím faktem, že on malá holka je. Běžel Gerardovi v patách, taky protože ho za sebou táhl jako hadrovou panenku, jako by jim šlo o život. Během minuty byli oba nacpaní v malé kabince a zkoušeli se nějak vyprostit z té nepříjemné pozice - totiž, že Gerard stál k Joeovi zády, a to bylo špatně. Zkoušeli se všemožně otáčet, přetáčet a nastavovat, ale nebylo jim to nic platné. Malý prostor kabinky jim nedával jinou možnost, než zůstat tak, jak jsou, nebo vylézt a vrátit se v jiném seskupení. Zvolili druhou možnost, otevřeli dveře a z kadibudky vypadli a natáhli se na asfaltu. Pro náhodného pozorovatele by to mohlo vypadat jako bitka o místo na záchodě, ale pro cíleného pozorovatele, jako byl kupříkladu Bert, to byla spíš velice vydařená groteska. Vsadil se totiž s kamarády z kapely o to, že Gerard toho kluka zneuctí ještě dnes. A teď to vypadalo, že se k němu blíží značná částka peněz. Zatímco se McCracken radoval, že se stane boháčem, Gerard se povaloval na zemi a říkal si, jestli to má ve svém věku stále ještě zapotřebí. Narazil si svou starou vetchou kostrč a to ho donutilo přemýšlet o tom, jestli náhodou nedělá chybu. Přeci jenom, Joe byl tak mladý, svěží a nedotčený… jakmile si tohle uvědomil, zahnal všechny své pochyby, energicky vyskočil na nohy a vstrčil Joa do kabinky. Teprve teď si uvědomil, že tam svítí světlo. Než se nad tím ale stačil hlouběji zamyslet, zarachotil za ním zámek a Joe se na něj nalepil celou svou vahou, přilepil své rty na jeho a začal rukama šátrat všude, kde dosáhl. Gerard se okamžitě přestal zabývat osvětlením a tím, jestli je dost intimní nebo ne a strčil Joeovi jazyk až někam do žaludku. Nepokoušeli se o to, aby byli zticha, jejich hlasité vzdechy a nárazy do stěn kadibudky slyšel kdekdo. Williama Becketta to třeba dokonce i probudilo. Joe se snažil, aby se Gerardovi co nejvíc zavděčil - doufal totiž, že se tohle neděje naposledy - a tak se snažil použít všechny triky, co si o sexu mezi dvěma muži přečetl na internetu. Líbal Geeho na krku a rukama mu jezdil pod tričkem, občas zabloudil i na zadek a na předek. Ale netušil, že Gerard na takovéhle sračky skutečně není. Nemluvě o tom, že měl trošku faldíky a byl by hodně nerad, kdyby se o tom někdo z Joeova vyprávění dozvěděl. Prostě a jednoduše od sebe chlapce odtrhl, nějak ho k sobě přetočil zády - a docela se zarazil nad tím, že teď se přetočit můžou a předtím nemohli. Skutečně by měl asi lehce zhubnout. Aby nevypadal jako největší necita, políbil Joa zezadu na krk a chvilku ho líbal na krku a kousnul ho do ucha. To jen aby věděl, co ho čeká. Joe zavrněl slastí a užíval si každý drahocenný dotyk, který mu Gerard věnoval. Tohle byl prostě jeho splněný sen a hodlal si z toho odnést každý okamžik a uchovat si ho v paměti až do konce života. Nehledě na to, že Gerard neskutečně pospíchal, protože byl už bolestně tvrdý. Sjel rukama po Joeově břiše až k pásku jeho kalhot a se zamručením ho rozepnul, chyběl mu ten zvuk kalhot dopadajících na podlahu. Projela jím nová vlna vzrušení, roztřásly se mu ruce a kolena, nemohl se dočkat, až bude po všem, to napětí ho zdrtilo. Za pár vteřin měl kalhoty u kotníků i on a šeptal svému partnerovi do ucha uklidňující slova a snažil se ho připravit na to, co ho teď čeká. Fakt, že byl Joe stejně nadržený jako on a bylo mu srdečně jedno, jestli ho něco bude bolet, mu poněkud unikal. Chvilku Joa připravoval na to, než do něj vstoupí, a když se k tomu chystal, podíval se na své mužství (aby se ujistil, že se s věkem nescvrkává) a v tom ho to trklo.
"Do prdele!"zaklel hlasitě a praštil se do čela. Joe k němu otočil hlavu.
"O to tady jde, ne?"zeptal se přihlouple a v duchu se ujistil, že mu nic neuniklo. Gerard protočil oči a zakroutil hlavou. Přemýšlel, jestli se k tomu ještě nemá začít smát, ale situace byla natolik vážná, že nezačal.
"Nemám kondom…"vysvětlil a zklamaně sklopil pohled. Tím opět viděl na svého ztopořeného ptáka a začal se litovat. Konečně byl jen kousek od toho, aby si po takové době (protože Frank mu přestal dávat koncem předminulého roku) užil s chlapcem a on zapomene na tak důležitou pomůcku. Joe se zakabonil.
"A to je jako potřeba?"zamračil se, a kdyby Gee mohl oči protočit ještě víc než předtím, viděl by si do hlavy. Snažil se navodit v sobě vnitřní klid. A když se mu to povedlo, došel k závěru, že když on žádnou pohlavní chorobu nemá, a Joe ji mít nemůže, nebude moc vadit, když ten kondom vynechají. Pohodlí toho nebohého kluka mu stejně bylo lehce u řiti.
"Do prdele!"zaklel hlasitě a praštil se do čela. Joe k němu otočil hlavu.
"O to tady jde, ne?"zeptal se přihlouple a v duchu se ujistil, že mu nic neuniklo. Gerard protočil oči a zakroutil hlavou. Přemýšlel, jestli se k tomu ještě nemá začít smát, ale situace byla natolik vážná, že nezačal.
"Nemám kondom…"vysvětlil a zklamaně sklopil pohled. Tím opět viděl na svého ztopořeného ptáka a začal se litovat. Konečně byl jen kousek od toho, aby si po takové době (protože Frank mu přestal dávat koncem předminulého roku) užil s chlapcem a on zapomene na tak důležitou pomůcku. Joe se zakabonil.
"A to je jako potřeba?"zamračil se, a kdyby Gee mohl oči protočit ještě víc než předtím, viděl by si do hlavy. Snažil se navodit v sobě vnitřní klid. A když se mu to povedlo, došel k závěru, že když on žádnou pohlavní chorobu nemá, a Joe ji mít nemůže, nebude moc vadit, když ten kondom vynechají. Pohodlí toho nebohého kluka mu stejně bylo lehce u řiti.








hej, tak to je fakt síla




"a kdyby mohl ještě víc protočit oči, tak si vidí do hlavy..." to mě dostalo úplnjě nejvíc 



fakt super to je 

proč sem četla, že Gerarda "DĚSÍ", že ho Joe obdivuje?
a ty faldíky...
ten konec je fakt k smíchu...jako, ne, že by byl špatnej, ale já se teď smát nemůžu
jen tak dál