close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Chicken Tale chapter four

30. prosince 2009 v 17:37 | Pip/Zuzu |  Chicken Tale
I přes tu spoustu podivných okolností tady máte dalšíí část.

Užijte si to:)

Robin se probral jako první. Kouknul se na hodiny. Byl tak akorát čas, aby se sebou udělal něco, aby před jeho zevnějškem nikdo neutekl. Šel vzbudit Seana, který neochotně otevřel oči. Ještě jednou se marně snažil přemlouvat, aby zůstali tady. Robin nesmlouvavě zakroutil hlavou a šel se zkulturnit. Nakonec toho se sebou moc nevymyslel. Ale aspoň už neměl vlasy jako by strčil hlavu do větráku. Sám netušil, proč tolik trval na tom, aby do klubu šli. Zase tolik se o Seanově orientaci ujišťovat nepotřeboval. Snažil se přesvědčit sám sebe, že sice jde do toho pitomýho baru kvůli Hubrechtovi, ale jen kvůli tomu, aby mu nakopal prdel. Kdo ví, co nakonec bude s jeho prdelí dělat. Tuhle myšlenku radši zahnal zaklepáním hlavy. Za nedlouho se objevil ve dveřích Sean. Nejistě sledoval svého kamaráda.
"Ty jo oni se jdou fakt bavit bez nás!" pronesl Laurens s úsměvem. Z jeho hlasu bylo patrné, že ho to nijak netíží.
"Můžete jít s náma. Na vstup do gay klubu nepotřebujete speciální občanku." zasmál se Robin.
"No já myslím, že by mi tam bylo asi moc teplo." odpověděl na rovinu.
"Já myslel, že zrovna ty zastáváš názor, že zkusit se má všechno." popíchnul ho Sean.
"Sorry brácho ale tohle je na mě moc velká exotika." Robin a Sean se na sebe krátce podívali. Rozhodli se nevzdat tak snadno. Mohla by být sranda tohohle neomalenýho idiota dostat do gay baru.
"Choděj tam i lesbičky." tohle ho nepochybně zaujalo. Zvednul obočí a našpulil pusu. Chvilku přemýšlel.
"Hele nepokoušej mě jo?" Sean se zlomyslně zašklebil.
"A v takových klubech všechny jejich zábrany, které mají na veřejnosti mizí." Lauri zaraženě seděl v křesle a nezmohl se na jediné slovo. Tom ho sledoval s celkem vyděšeným výrazem.
"Neuvažuješ o tom, že tam půjdeme, že ne?" zeptal se. Lauri se na něj otočil se zvláštním výrazem ve tváři.
"LAURENSI!!!" zeječel Tom zděšeně, když mu jeho dlouholetý, dobrý a doteď heterosexuální kamarád oznámil, že se chystá se svými čtyř-a více-procentními kamarády vyrazit do gaybaru a že on zůstane doma sám nebo se k nim přidá a užije si kopu srandy s klukama na kluky.
"Nenuť ho, když nechce," protočil oči Robin a poklepal si na čelo. "Neví, o co přichází."
"Jo, a kazí srandu." přidal se Sean. Tom se zhroutil na gauč a složil hlavu do dlaní.
"Ne, ne, ne a ještě jednou - NE!!" odsekával dál a pohodlně se rozvalil. "Nechci, aby mi někdo očumoval můj sexy vypracovanej zadek. A hlavně - nemám rád párky!"
"Jsi debil." smál se Robin a oblékl si to nejhezčí tričko, které našel. Fakt, že bylo Seanovo, mu v tom nijak nebránil.
"Jo, a někdo musí hlídat pevnost," dodal Tom, Robin se uchechtl.
"A taky uklidit, uvařit, vyprat..."
"Vypadněte už!" hodil po něm Tom polštář, ale schytal to Sean.
"Suchare!" prskl na něj, uhladil si svou citronovou patku a s odfrknutím odešel. Luarens protočil oči.
"No, tak se tu měl, brouku. Přinesu ti suvenýr od Hochů od Bobří řeky." zasmál se pak a mávl Tomovi na rozloučenou. Ten se jen zasmál. V místnosti s ním pak zůstal už jen Robin.
"No, tak se tady měj... a kdybych se já a nebo Sean nevrátil... víš, kde jsme."
"A co když se nevrátí Lauri?" zeptal se, se značnými obavami v hlase, Tom.
"No, dej Bůh, aby se to nestalo!" zděsil se Robin a oblékl si mikinu. Otevřel dveře a hlavou mu proběhlo, že ještě není pozdě, že by se ještě mohl rychle vrátit a zamknout se na záchodě a nevylézt, dokud by nemusel. Bohužel, touha a chuť to Hubrechtovi všechno vrátit, byla silnější. A možná to byla jen touha ho zase vidět. Jen si to Robin nechtěl přiznat.
Ian se pohodlně usadil na židli, rozhlédl se po místnosti a mlsně se olízl.
"Ježiš, já bych šukal!!" poslední slovo doslova zaječel a chlapci od vedlejšího stolu se na něj ohlédli a zamávali. Všichni tři. Hubrecht do Iana kopl pod stolem. Dnes neměl na jeho projevy vůbec náladu. Nejradši by si hned šel chytit nějakého hodně mladého kluka a ohnul by ho na záchodech, aby si trochu spravil chuť. Od toho incidentu s Robinem byl pořád špatně naložený. A ač si to nechtěl přiznat, bylo to, protože na něj neustále myslel. "Co tě zase žere?" ozval se Ian dotčeně a mrkl na ty kluky od vedlejšího stolu. "Máš kocovinu, jako já?"
"Zase máš kocovinu?" odvedl Hubík řeč jinam.
"Jo,"
"Ježiš, ty máš taky kocovinu pořád, Watkinsi, a víš, proč?" zavyl Hub a unaveně si svého notorického kamaráda prohlédl. Ten zakroutil hlavou. "Protože jsi taky pořád opilej! Už ti to leze na mozek. Dneska máš opici, zejtra jí budeš mít a pozejtří taky. Tebe by mohli dát do muzea jako jedinej živej exponát, naloženej v lihu!"
"No tak promiň!" protáhl ublíženě Ian a překvapeně zamrkal. "Co ti je, zas? Jsi spal na mrkvi, nebo co?"
"Ale nic, prosimtě, to neřeš." zamračil se blonďák a usrkl ze své sklenice. Ach, Jacku, Jacku, řekl si, ty jsi můj jedinej kamarád, co nikdy nemá blbý dotazy.
"Já to ale chci řešit. Hele, řikám ti, že se s nikym nevyspim, dokud mi to neřekneš!" plácl Ian dlaní do stolu, založil ruce na prsou, opřel se a provokativně se na Hubrechta usmál. Ten propukl ve smích.
"No, tak to se připrav na dlouhou abstinenci, kámo, protože ode mě se nic nedozvíš!" poplácal Iana po rameni a zvedl se. Potřeboval jít na záchod, a to tak akutně, že si s sebou nebral ani žádnou společnost.
"Jseš dneska nějak nenaloženej, co?" ozvalo se za jeho zády. Leknul se tak moc, že na ten záchod málem ani chodit nemusel, otočil se a spatřil Zackyho, ruku v ruce s Brianem. Oba se culili jak měsíčci na hnoji, takže všem okolo bylo jasné, že za sebou měli nějakou parádní soulož na nějakém divném místě, jako byl třeba sklad čisticích prostředků v McDonaldu.
"Bože, no vy jste mi tu chyběli!" spráskl Hub ruce a podíval se k nebi.
"Ale copak se děje?" ptal se Brian a přistoupil k němu, aby si ho mohl pořádně prohlédnout.
"Nic se neděje." odpověděl neupřímně.
"A nebo bych se měl ptát spíš 'kdo se děje'?" zasmál se doktor Buzna. Hubrecht sklonil hlavu.
"Musí za každou špatnou náladou vězet 'někdo'?" zeptal se nevrle. Už se mu vážně chtělo čůrat.
"Já myslim, že to bude ten někdo, s kým jsi tuhle o víkendu odnášel pana Alkoholika domů." mrkl spiklenecky Zacky. Hubrecht vyvalil oči. Jak mohl o Robinovi vědět? Vždyť s Brianem odešli - odešli vlastně? Zacky se smál dál. "My ho viděli! Byl to někdo, kdo-" zarazil se a upřel oči ke dveřím baru. Hubrecht si ho prohlížel a nemohl se zbavit dojmu, že právě kouká na nějakou karikaturu. "Kdo právě přišel." dokončil Zack a tentokrát se zarazil jeho peroxidní přítel. Jako ve zpomaleném filmu se otočil a doufal, že si z něj jen někdo dělá hnusnou a nevítanou legraci. Bohužel, nebylo to tak. Dveřmi skutečně procházel sám Robin ve své kráse a, co Hubrechta dorazilo, dva ze tří jeho kamarádů. Myslel si, že má vidiny, musel se na to posadit.
"No to si snad dělá prdel," zahučel si spíš pro sebe, ale ke dveřím se už stejně upírala pozornost všech jeho kamarádů. Hlavně Iana, který mohl oči nechat na Robinově kamarádovi, který se nejspíš snažil odbarvit si vlasy, ale moc mu to nevyšlo. No rozhodně ne s tak skvělým efektem, jako Hubrechtovi.
"Kamaráde," poplácal Huba po rameni. "Jelikož je tvoje tajemství už venku... jdu si zašukat." pošeptal mu u ucha a zamával přímo na Robinův blond doprovod.
"Ne, ne ne ne!" snažil se ho Hub zarazit, ale marně. Blonďák, Robin a ta třetí bukvice si to už mířili k jejich stolu. A Hubrechta napadlo, že se snad poprvé v životě pomodlí, aby se stalo něco, co ho zachrání. A pak ho to napadlo. On chtěl vlastně čůrat! Během sekundy byl na nohou a mířil na záchod, doufaje, že si ho Robin nevšimne. Ano, moc rozumu ten hoch nepobral. Natáhnul svoje kuřecí nohy a, co nejrychleji, došel na záchod a zmizel v tmavých dveřích. Konečně se dočkal a mohl uvolnit tlak ve svém močovém měchýři. Překvapilo ho, že tu nikdo nebyl. Obvykle tohle místo bývá nacpané páry, které si nedělají starosti s tím, že je při jejich sexuálních hrátkách může kdokoli vidět. Někdy se to zvrtlo i do hromadného sexu na podlaze, kterého se Hubrecht naštěstí nikdy neúčastnil, ale několikrát mu byl svědkem. Zapnul si kalhoty a otočil se k umyvadlu. Kromě rukou si opláchnul i obličej. Nejradši by tam zůstal až do rána, ale zápach, který se linul celou malou místností, ho od toho rychle odradil. Ještě pár minut sledoval svůj odraz v malém prasklém zrcadle, než se zhluboka nadechnul a vyšel ven.
Měl v úmyslu jít hned na bar a jejich stolu se vyhnout obloukem. Jakmile ale otevřel dveře, bez jakékoli možnosti úniku se téměř srazil s Robinem. Patrně na něj čekal. Chytil ho za límec a přišpendlil na zeď. Bylo neuvěřitelné, že jeho tenké kosti nepopraskaly.
"Jdi do hajzlu kurva!" zavřískal blonďák a naštvaně mu hleděl do tváře. Teda spíš šilhal. Robin stál tak blízko, že mohl cítit jeho žvejkačkou osvěžený dech.
"O co ti jde?" zeptal se druhý z nich. Hub nechápavě zalapal po dechu, protože jeho stisk ještě zesílil.
"To bych se měl ptát spíš já vole!" konečně se mu podařilo aspoň trochu uvolnit ruce, aby mohl od sebe útočníka odstrčit. Moc velký účinek to ale nemělo.
"Já jsem z tebe neudělal debila v posteli a ani před tvýma kamarádama!" Hubrecht se zašklebil při pocitu satisfakce. Všimnul si, že do teď sebejistý Robin na své jistotě po jeho úsměvu ztratil.
"Sere tě, že jsem ti vrátil to, co ty jsi s tou tvou bandou bodyguardů udělal mě? Tak kvůli tomu nebudu moct spát." Zasmál se znova. Následkem toho byl další náraz na zeď. "Au! Ty debile! Máš nějaký nevyléčený komplexy nebo co?" Robin ho upřeně sledoval. Kdyby to šlo, z jeho očí by lítaly blesky. Neodpověděl. "Ne, já vím co to je!" řekl Hub a setkal se s nechápavým pohledem. "Chceš mě co? Proto všechno tohle divadýlko! Proto jsi sem přišel! Ale zlato, to se stačilo zeptat." Zase se uculil, jako by se nic nedělo. Úsměv mu z tváře docela rázně smetla Robinova ruka. Facka, kterou mu uštědřil, ho ještě víc vyprovokovala. "Hm sado-maso jsem ještě nezkoušel, ale není to blbý tahle na veřejnosti?" I když ho tvář ještě pálila, měl co dělat aby se nezačal chechtat jeho rudému obličeji. Z ničeho nic se tlak v jeho zádech uvolnil. To se ale nedalo říct o jeho ruce. Rob ho chytnul za paži a skoro vhodil do dveří záchodů, které druhou rukou pohotově otevřel. Zabouchl za sebou a otočil kličkou na dveřích. "Ty vole to se dá zavírat?" vyvalil Hub oči. To kdyby býval věděl, asi by zaplatil, aby mu sem dali klimatizaci a osvěžovač vzduchu. Byl by nejčastějším návštěvníkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pansy73x Pansy73x | Web | 30. prosince 2009 v 18:20 | Reagovat

Ten hoch rozumu moc nepobral... :D :D neee to asi neeee :D pan První živej exponát naloženej v lihu má dobrej kec s mrkví :D

2 jacqueline jacqueline | 30. prosince 2009 v 23:32 | Reagovat

To je moc tohlecto :D:D:D

3 cec cec | 31. prosince 2009 v 18:13 | Reagovat

:D:D:D

4 Čak Čak | 1. ledna 2010 v 15:36 | Reagovat

xDDDDDDD

5 Čak nambr tů Čak nambr tů | 1. ledna 2010 v 15:36 | Reagovat

božínku, božínku:D
:P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama