
Tak, je tu další díl! :)
Všem komentátorům předešlého dílu velice děkuji za komentáře a doufám, že je zopakujete!
Že to ani nebolelo?:D Já si myslim.
A všechny, co nekomentovali, proboha PROSÍM, aby tam napsali aspoň NĚCO.
Ono to vážně potěší, a to, že je to nová dvojice a vy jí neznáte, neni zas tak strašný a těžký na čtení, abyste to nemohli zkusit.
Tak se aspoň koukněte a něco k tomu připište, protože to vás vážně nezabije.
Všem komentátorům předešlého dílu velice děkuji za komentáře a doufám, že je zopakujete!
Že to ani nebolelo?:D Já si myslim.
A všechny, co nekomentovali, proboha PROSÍM, aby tam napsali aspoň NĚCO.
Ono to vážně potěší, a to, že je to nová dvojice a vy jí neznáte, neni zas tak strašný a těžký na čtení, abyste to nemohli zkusit.
Tak se aspoň koukněte a něco k tomu připište, protože to vás vážně nezabije.
My se se Zuzkou fakt snažíme a jestli mě tim, jak nekomentujete, trestáte za to, že nepíšu, můžu vás ujistit, že jsem to POCHOPILA.
Děkuju pěkně.
V hlavě se mu začínal rodit plán, jak tomuhle klukovi všechno vrátit. Byl pěknej, ale nikdy nezapomene na to, jak ho zesměšnil. Bude to něco kompromitujícího. Daleko víc, než to, co udělal on jemu. Stačilo si ho získat a pak silně udeřit. Bylo to hnusný, ale to co oni udělali jemu taky.
"A co že někdo jako ty, je sám?" zeptal se Robin a pohlédl mu do tváře.
"Někdo jako já? A jaký jsem?" neodolal a zlomyslně se zašklebil. Jeho sebevědomí bylo tak silné, že si mohl dělat, co chtěl. Opřel se jednou rukou o bar a druhou si prohrábnul světlé vlasy. Tomu nemohl nikdo odolat.
"Hmm... sexy?" odpověděl a nadzvednul obočí.
"To se mě ptáš nebo to říkáš?" opět ten provokativní úšklebek. Začal cítit, že vyhrává. Měl ho v hrsti. Stačilo tak málo a mohl si s ním dělat, co chtěl. Možná si s ním i něco užije, než z něj udělá idiota.
"Samozřejmě ti to říkám." klid v jeho hlase byl až zarážející. Hub stál jen několik centimetrů od něj. Chtě nechtě cítil jisté vzrušení po celém těle. Naštěstí byl přeborník ve zvládání takových situací. V případě, že je někdy nezvládl, z nich ladně vybruslil následující den. Zastřel jeho myšlenky dalším dech beroucím úsměvem.
"Ok, v tom případě si pojď sednout k nám." sevřel další lahev a rozešel se ke stolu. Neohlídnul se, jestli jde za ním. Byl si jistý, že tomu tak je. Překvapené oči osazenstva stolu ho o tom přesvědčily. Užuž se chystal představit novou tvář svým přátelům, když mu došlo, že mu jeho jméno nesdělil. Znal jeho jméno, ale nemohl se dopustit takové osudové chyby. Otočil se ke svému partnerovi pro dnešní večer a zašeptal mu do ucha dotaz, který byl téměř okamžitě zodpovězen. Ian nevypadal nadšeně. Hub to hodil za hlavu. On přece sex nechtěl. Zanedlouho se ozvalo další zacinkání skla. Vypadalo to, že se zábava opět rozjede.
"A co že někdo jako ty, je sám?" zeptal se Robin a pohlédl mu do tváře.
"Někdo jako já? A jaký jsem?" neodolal a zlomyslně se zašklebil. Jeho sebevědomí bylo tak silné, že si mohl dělat, co chtěl. Opřel se jednou rukou o bar a druhou si prohrábnul světlé vlasy. Tomu nemohl nikdo odolat.
"Hmm... sexy?" odpověděl a nadzvednul obočí.
"To se mě ptáš nebo to říkáš?" opět ten provokativní úšklebek. Začal cítit, že vyhrává. Měl ho v hrsti. Stačilo tak málo a mohl si s ním dělat, co chtěl. Možná si s ním i něco užije, než z něj udělá idiota.
"Samozřejmě ti to říkám." klid v jeho hlase byl až zarážející. Hub stál jen několik centimetrů od něj. Chtě nechtě cítil jisté vzrušení po celém těle. Naštěstí byl přeborník ve zvládání takových situací. V případě, že je někdy nezvládl, z nich ladně vybruslil následující den. Zastřel jeho myšlenky dalším dech beroucím úsměvem.
"Ok, v tom případě si pojď sednout k nám." sevřel další lahev a rozešel se ke stolu. Neohlídnul se, jestli jde za ním. Byl si jistý, že tomu tak je. Překvapené oči osazenstva stolu ho o tom přesvědčily. Užuž se chystal představit novou tvář svým přátelům, když mu došlo, že mu jeho jméno nesdělil. Znal jeho jméno, ale nemohl se dopustit takové osudové chyby. Otočil se ke svému partnerovi pro dnešní večer a zašeptal mu do ucha dotaz, který byl téměř okamžitě zodpovězen. Ian nevypadal nadšeně. Hub to hodil za hlavu. On přece sex nechtěl. Zanedlouho se ozvalo další zacinkání skla. Vypadalo to, že se zábava opět rozjede.
Ještě asi hodinu seděli u stolu a pili, Ian už se spíš jen válel po stole a huhlal nějaké perverzní narážky na všechny, co měl v dohledu a Robinovi se s alkoholem rozvázal jazyk. Pořád něco povídal, pořád se snažil Huba vylákat ven, na záchod nebo kamkoliv jinam, ale ten mu statečně odolával. Hubrecht moc nepil a Brian se Zackym už docela dávno zmizeli za rozverného cukrování. Hub se snažil své zbylé dva společníky udržet na uzdě, ale s Ianem to ihned vzdal a Robinovy dotyky ho neobtěžovaly zas tak moc, aby jim chtěl nějak výrazně bránit. Spíš dělal, že je ignoruje, aby Robina vyprovokoval k nějaké další akci.
"A co ty tady děláš?" zeptal se ho po chvíli ticha, které přerušoval jen Ian svým nesmyslným žvaněním. Robin se usmál.
"Přijel jsem sem na prázdniny. No, teda spíš jsem skončil vysokou a s kámošema jsme se sem přijeli pořádně pobavit. A kdo ví, třeba tu i zůstanu." mrknul na Hubrechta, ale ten jen zvednul jedno obočí.
"Ty už jsi skončil vysokou?" podivil se. Robinovo chování mu připomínalo spíš kluka, co ani neukončil střední. Rob kývl. "Divný."
"A co ty děláš?"
"Já mám prázdniny, dělám už třetí rok vysokou." odpověděl Hub líně a neurvale zazíval. Předstírat nezájem - to mu šlo. Robin uznale kývl. Ten večer se všichni kývali na Hubrechtův vkus nějak moc. "A kde máš ty svoje kamarády?" ptal se Hub už se zájmem a rozhlížel se kolem. Robin si odkašlal.
"No," zahučel hlubokým hlasem. "Oni nevědí, že jsem tady," Hubrechtovi se zablýsklo v očích.
"Oni nevědí, že jsi na kluky?" zasmál se. Robinovi to ale tak vtipné nepřišlo, zpražil ho naštvaným pohledem a dolil si do sklenice. "Oh, no ale ode mě se to nikdo nedozví."
"No stejně je neznáš,"
"A třeba ani nepoznám." Pousmál se Hubrecht spíš pro sebe a napil se. Už se začínal lehce nudit, byl už čas na to, aby se posunul na další metu svého plánu. Který se začínal rýsovat ještě zajímavěji než předtím.
"Hubčhoooooooooooooo-" ozvalo se a Hubrechtovi spadlo něco těžkého do klína. Během pár vteřin shledal, že to byla Ianova hlava. On tam usnul. Robin vytřeštil oči a Hubík se začal neovladatelně smát. Prohrábl se v Ianových vlasech a pak toho ožralu pomalu zvedl a vytáhl na nohy. Ian se probral a svého prince s vděkem objal a políbil na krk. Hubrecht se dál usmíval a snažil se kamaráda nějak přimět k nějakému pohybu, byl čas ho dostat domů.
"Iane," křikl mu do ucha, ale oslovený jen něco nesmyslného zabručel do jeho ramene. "Jdeme domu!"
"Jo, to by bylo fajn." zvedl po chvíli Ian hlavu a hned ji zase nechal, aby mu spadla lehce na stranu a koukal na všechno s radostnýma očima. "Tenhle je nějakej křivej!" ukázal na Robina. Hubrecht se zasmál, Robin pak rozpačitě taky.
"Brácho, ty máš dost,"
"Jo, já vim." přiznal se Ian a zhroutil se zpátky na židli. Tedy, měl to v plánu, ale po několika vrávoravých krocích skončil na zadku pod stolem a, překvapení všech ostatních, se zasmál, zhroutil se na zem, roztáhl všechny končetiny a začal dělat andělíčka. Hub se praštil do čela a podíval se na Robina, který nevěřil svým očím. Hubrecht kývl směrem k Ianovi a Robin to správně pochopil jako signál. Bylo mu jasné, že když teď společně dostanou Iana do postele, Robin rozhodně do té své nepůjde sám. Zvedli toho andílka ze země a táhli ho z baru ven.
Temným bytem se ozvalo prásknutí dveří a nepravidelné kroky. Dvě do sebe propletené postavy se vrávoravě blížily chodbou ke dveřím vedoucím do ložnice. Občas do něčeho vrazily, ale zahnaly to jen tichým smíchem, který pak stejně udusily v polibcích. Sem tam jedna z nich odhodila nějaký kus oblečení. Hubrecht s Robinem konečně dostali, co chtěli. Jeden druhého. I když se právě odehrávalo něco, co se pomstou nazvat nedalo, Hubrecht nezapomněl na svůj plán. Pouze ho trochu poupravil. Musel přece den plný neúspěchu alespoň dobře zakončit. A nemohl popřít, že ho tenhle kluk zatraceně přitahoval. Už docela dlouho leželi v posteli. Jejich přerývaný dech se mísil stejně jako jejich pot. Už ho ale celkem začínala štvát nekonečná předehra, ke které se ubral jeho partner. Ve chvíli kdy se ho Robin opět snažil líbat, prolomil dlouhou chvíli mlčení: "Dostaneme se taky někam jinam?" Robin se na něj překvapeně podíval.
"To nebylo moc taktní." poznamenal.
"Nejsem taktní, když jde o sex." Robin si neznatelně povzdechnul, ale neodporoval.
"OK jak chceš. Kde máš nějakej lubrikant?" zeptal se ve chvíli, kdy mu dal kolena od sebe. Hub se ale pohotově zvednul.
"Tady jsem pán já." pronesl teatrálně a natáhnul svou kostnatou ruku k šuplíku. Robin na něj hleděl, jak kdyby spadnul z Marsu. "Co koukáš, jak kdyby ti někdo ukrad hračky? Mám daleko menší zadek než ty, takže jestli nechceš jít spát bez večerníčku, nediskutuj a lehni si." Bylo vážně neuvěřitelné, že někdo jako on může být tak dominantní. Jeho protějšek tedy neměl na výběr. Ještě než ho poslechnul, zakroutil hlavou: "Ty jsi příšernej, víš to?" Hubrecht se zlomyslným úšklebkem sledoval, jak ho poslouchá jak beránek.
"Jo, už jsem to párkrát slyšel." odšrouboval plastové víčko a vymáčknul na svou dlaň značné množství mazlavé tekutiny. Robin se cítil značně pohoršeně, ale jelikož už byla jeho erekce až bolestně tvrdá, byl rád, když na ní ucítil Hubrechtovu ruku. Sám pán této soulože už to napětí nemohl vydržet a bez jakýchkoliv větších servítek narval svůj nemalý nástroj Robinovi mezi půlky. Robin překvapením vyjeknul, ale zas tak nepříjemné to nebylo, vědomí, že nad ním je ten, kdo tam je - a kolik alkoholu vypil -, mu od bolesti pomohlo. Hubrecht se při zvuku Robinova hlasu samolibě usmál a začal pomalu přirážet. Lehké a, dalo by se říct, že něžné, tedy pokud to bylo v Hubrechtově přítomnosti možné, tempo jim ale moc dlouho nevydrželo a jejich těla se zanedlouho začala zmítat v divokém sexu. Sousedi asi moc radost neměli, protože si ani jeden z aktérů nedával pozor na hlasitost a chvílemi se zdálo, že mají své volume protočené několikrát úplně dokola. Hubrecht už se pomalu blížil k vrcholu, ale Robin se stále moc opečován necítil.
"Hej!" ozval se a vynaložil značné úsilí, aby do toho nezačal nezadržitelně sténat. Už chápal ty zvěsti o tom, že je ten kluk nejlepší v okolí Palm Beach. "Já jsem tady taky!" upozornil na sebe a Hubrecht se zhluboka nadechl.
"Jo," křikl. "Všimnul jsem si." vydral ze sebe spolu se zasténáním a udělal se. Téměř okamžitě se pak zhroutil vedle Robina a zhluboka oddechoval. Musel uznat, že tohle nebylo špatné. Jenže Robin, stále ještě neuspokojen, protože ta blonďatá děvka na něj někde v půlce toho šíleného aktu zapomněla, neměl v plánu ho nechat odpočinout.
"Dával sis pozor?" zeptal se ho po náhlém pominutí smyslů. Hub se zašklebil.
"Ne, proč?"
"No, s takovouhle se třicítky nedožiješ, kamaráde," zašklebil se Robin a nahnul se přes postel, na zemi nahmatal svoje kalhoty a ze zadní kapsy vytáhl kondom. Hubík se válel na posteli a vychutnával si zaslouženého odpočinku. Robin si šprcku bleskově nasadil a během zlomku vteřiny klečel před svým společníkem a tlačil mu kolena k ramenům.
"Hej, hej, hej!! Co to děláš??" vyjeknul Hubrecht a než se stačil jakkoliv začít bránit, Robin měl už dávno plno práce s tím, aby ho nepřetrhnul vejpůl. Nebohý blondýn se nestačil divit, ale za pár vteřin ho to přestalo trápit, protože měl plnou hlavu - a nejen hlavu - Robinovy skvěle vypilované techniky. On si to, že ho někdo šukal, prostě po dlouhé době užíval. A nestačil se tomu divit. A Robin konečně dostal to, co chtěl.
"A co ty tady děláš?" zeptal se ho po chvíli ticha, které přerušoval jen Ian svým nesmyslným žvaněním. Robin se usmál.
"Přijel jsem sem na prázdniny. No, teda spíš jsem skončil vysokou a s kámošema jsme se sem přijeli pořádně pobavit. A kdo ví, třeba tu i zůstanu." mrknul na Hubrechta, ale ten jen zvednul jedno obočí.
"Ty už jsi skončil vysokou?" podivil se. Robinovo chování mu připomínalo spíš kluka, co ani neukončil střední. Rob kývl. "Divný."
"A co ty děláš?"
"Já mám prázdniny, dělám už třetí rok vysokou." odpověděl Hub líně a neurvale zazíval. Předstírat nezájem - to mu šlo. Robin uznale kývl. Ten večer se všichni kývali na Hubrechtův vkus nějak moc. "A kde máš ty svoje kamarády?" ptal se Hub už se zájmem a rozhlížel se kolem. Robin si odkašlal.
"No," zahučel hlubokým hlasem. "Oni nevědí, že jsem tady," Hubrechtovi se zablýsklo v očích.
"Oni nevědí, že jsi na kluky?" zasmál se. Robinovi to ale tak vtipné nepřišlo, zpražil ho naštvaným pohledem a dolil si do sklenice. "Oh, no ale ode mě se to nikdo nedozví."
"No stejně je neznáš,"
"A třeba ani nepoznám." Pousmál se Hubrecht spíš pro sebe a napil se. Už se začínal lehce nudit, byl už čas na to, aby se posunul na další metu svého plánu. Který se začínal rýsovat ještě zajímavěji než předtím.
"Hubčhoooooooooooooo-" ozvalo se a Hubrechtovi spadlo něco těžkého do klína. Během pár vteřin shledal, že to byla Ianova hlava. On tam usnul. Robin vytřeštil oči a Hubík se začal neovladatelně smát. Prohrábl se v Ianových vlasech a pak toho ožralu pomalu zvedl a vytáhl na nohy. Ian se probral a svého prince s vděkem objal a políbil na krk. Hubrecht se dál usmíval a snažil se kamaráda nějak přimět k nějakému pohybu, byl čas ho dostat domů.
"Iane," křikl mu do ucha, ale oslovený jen něco nesmyslného zabručel do jeho ramene. "Jdeme domu!"
"Jo, to by bylo fajn." zvedl po chvíli Ian hlavu a hned ji zase nechal, aby mu spadla lehce na stranu a koukal na všechno s radostnýma očima. "Tenhle je nějakej křivej!" ukázal na Robina. Hubrecht se zasmál, Robin pak rozpačitě taky.
"Brácho, ty máš dost,"
"Jo, já vim." přiznal se Ian a zhroutil se zpátky na židli. Tedy, měl to v plánu, ale po několika vrávoravých krocích skončil na zadku pod stolem a, překvapení všech ostatních, se zasmál, zhroutil se na zem, roztáhl všechny končetiny a začal dělat andělíčka. Hub se praštil do čela a podíval se na Robina, který nevěřil svým očím. Hubrecht kývl směrem k Ianovi a Robin to správně pochopil jako signál. Bylo mu jasné, že když teď společně dostanou Iana do postele, Robin rozhodně do té své nepůjde sám. Zvedli toho andílka ze země a táhli ho z baru ven.
Temným bytem se ozvalo prásknutí dveří a nepravidelné kroky. Dvě do sebe propletené postavy se vrávoravě blížily chodbou ke dveřím vedoucím do ložnice. Občas do něčeho vrazily, ale zahnaly to jen tichým smíchem, který pak stejně udusily v polibcích. Sem tam jedna z nich odhodila nějaký kus oblečení. Hubrecht s Robinem konečně dostali, co chtěli. Jeden druhého. I když se právě odehrávalo něco, co se pomstou nazvat nedalo, Hubrecht nezapomněl na svůj plán. Pouze ho trochu poupravil. Musel přece den plný neúspěchu alespoň dobře zakončit. A nemohl popřít, že ho tenhle kluk zatraceně přitahoval. Už docela dlouho leželi v posteli. Jejich přerývaný dech se mísil stejně jako jejich pot. Už ho ale celkem začínala štvát nekonečná předehra, ke které se ubral jeho partner. Ve chvíli kdy se ho Robin opět snažil líbat, prolomil dlouhou chvíli mlčení: "Dostaneme se taky někam jinam?" Robin se na něj překvapeně podíval.
"To nebylo moc taktní." poznamenal.
"Nejsem taktní, když jde o sex." Robin si neznatelně povzdechnul, ale neodporoval.
"OK jak chceš. Kde máš nějakej lubrikant?" zeptal se ve chvíli, kdy mu dal kolena od sebe. Hub se ale pohotově zvednul.
"Tady jsem pán já." pronesl teatrálně a natáhnul svou kostnatou ruku k šuplíku. Robin na něj hleděl, jak kdyby spadnul z Marsu. "Co koukáš, jak kdyby ti někdo ukrad hračky? Mám daleko menší zadek než ty, takže jestli nechceš jít spát bez večerníčku, nediskutuj a lehni si." Bylo vážně neuvěřitelné, že někdo jako on může být tak dominantní. Jeho protějšek tedy neměl na výběr. Ještě než ho poslechnul, zakroutil hlavou: "Ty jsi příšernej, víš to?" Hubrecht se zlomyslným úšklebkem sledoval, jak ho poslouchá jak beránek.
"Jo, už jsem to párkrát slyšel." odšrouboval plastové víčko a vymáčknul na svou dlaň značné množství mazlavé tekutiny. Robin se cítil značně pohoršeně, ale jelikož už byla jeho erekce až bolestně tvrdá, byl rád, když na ní ucítil Hubrechtovu ruku. Sám pán této soulože už to napětí nemohl vydržet a bez jakýchkoliv větších servítek narval svůj nemalý nástroj Robinovi mezi půlky. Robin překvapením vyjeknul, ale zas tak nepříjemné to nebylo, vědomí, že nad ním je ten, kdo tam je - a kolik alkoholu vypil -, mu od bolesti pomohlo. Hubrecht se při zvuku Robinova hlasu samolibě usmál a začal pomalu přirážet. Lehké a, dalo by se říct, že něžné, tedy pokud to bylo v Hubrechtově přítomnosti možné, tempo jim ale moc dlouho nevydrželo a jejich těla se zanedlouho začala zmítat v divokém sexu. Sousedi asi moc radost neměli, protože si ani jeden z aktérů nedával pozor na hlasitost a chvílemi se zdálo, že mají své volume protočené několikrát úplně dokola. Hubrecht už se pomalu blížil k vrcholu, ale Robin se stále moc opečován necítil.
"Hej!" ozval se a vynaložil značné úsilí, aby do toho nezačal nezadržitelně sténat. Už chápal ty zvěsti o tom, že je ten kluk nejlepší v okolí Palm Beach. "Já jsem tady taky!" upozornil na sebe a Hubrecht se zhluboka nadechl.
"Jo," křikl. "Všimnul jsem si." vydral ze sebe spolu se zasténáním a udělal se. Téměř okamžitě se pak zhroutil vedle Robina a zhluboka oddechoval. Musel uznat, že tohle nebylo špatné. Jenže Robin, stále ještě neuspokojen, protože ta blonďatá děvka na něj někde v půlce toho šíleného aktu zapomněla, neměl v plánu ho nechat odpočinout.
"Dával sis pozor?" zeptal se ho po náhlém pominutí smyslů. Hub se zašklebil.
"Ne, proč?"
"No, s takovouhle se třicítky nedožiješ, kamaráde," zašklebil se Robin a nahnul se přes postel, na zemi nahmatal svoje kalhoty a ze zadní kapsy vytáhl kondom. Hubík se válel na posteli a vychutnával si zaslouženého odpočinku. Robin si šprcku bleskově nasadil a během zlomku vteřiny klečel před svým společníkem a tlačil mu kolena k ramenům.
"Hej, hej, hej!! Co to děláš??" vyjeknul Hubrecht a než se stačil jakkoliv začít bránit, Robin měl už dávno plno práce s tím, aby ho nepřetrhnul vejpůl. Nebohý blondýn se nestačil divit, ale za pár vteřin ho to přestalo trápit, protože měl plnou hlavu - a nejen hlavu - Robinovy skvěle vypilované techniky. On si to, že ho někdo šukal, prostě po dlouhé době užíval. A nestačil se tomu divit. A Robin konečně dostal to, co chtěl.
Sousedi dneska měli asi vážně pernou noc. Pokud se jim po předchozím aktu, který musel být slyšet asi až v centru města, podařilo usnout, zcela jistě je probudilo chrápání obou, alkoholem posilněných a značně znavených osadníků tohoto bytu. Bohužel veškeré stížnosti na Hubrechtovy noční radovánky byly zbytečné. Všechno mu procházelo, ani nevěděl jak. Možná, že správce domu doufal, že se v jeho objetí ocitne někdy taky. Nebo možná tajně nainstaloval do jeho pokoje kameru a teď vydělává těžký prachy za parádní gay porno. Každopádně si Hub z nenávistných pohledů nájemníků nic nedělal. Ráno se probral s Robinovou rukou plesknutou přes jeho břicho. Došlo mu, že už měl být dávno v práci. Svezl se z postele a natáhnul si kalhoty i triko. Vzal jeden z polštářů povalující se v nohách jeho velké postele a hodil ho po Robinovi.
"Hej! Vstávej! Musím do práce!" ozvalo se nesouhlasné zamručení. Pomalu otevřel jedno oko a hned na to i druhé.
"Taky ti přeju dobré ráno." Hub zakroutil hlavou a zamířil do koupelny.
"Pohni, už jsem tam měl být!" hned, jak zaplul do dveří, se ozvala rána - to jen Hub nohou přibouchnul dveře. Rychle si vyčistil zuby a udělal něco se svýma vlasama. Když vylezl ven, Robin už byl naštěstí ustrojený. "Tak jdeme." pokynul a rozešel se ke vchodovým dveřím.
"Můžu se aspoň umýt?" stále seděl na posteli a naivně na něj koukal.
"Na to není čas. Spěchám." nesmlouvavý tón se odrážel od stěn bytu. Robin se neochotně zvednul a následoval ho. Jakmile byli venku, Hub se rozešel směrem k práci a na nic a na nikoho se neohlížel. Jako by že dveří vyšel sám. Jeho celkem rázný krok přerušil hlas za jeho zády.
"To je jako všechno?" otočil se a nechápavě sledoval osobu, která mu právě tuto otázku položila.
"A cos čekal jinýho?" kdyby to šlo, tak by Robinovi asi vypadly oči na chodník a zkutálely se do kanálu.
"Třeba aspoň pozdrav?" myslel si, že už ho v Hubrechtově chování nic nepřekvapí, ale to se pletl.
"Sorry, nejsem taktní, ani když se nejedná o sex." hned na to se otočil a tentokrát bez přerušení pokračoval v cestě do práce. Robin zakroutil hlavou a někde v hrudníku ucítil slabé bodnutí lítosti. Ale co, řekl si, že takovejch debilů potká v životě ještě spoustu a rozhodl se na to dál nemyslet. Jenže nejhorší na tom bylo, že, kromě toho bezpodmínečně nejlepšího sexu jeho krátkého života, se mu Hubrecht a ten jeho malej zadek začal líbit. Rozhodl se, že pokud toho kluka ještě někdy potká, bude předstírat, že se neznají. I když mu tichý hlásek v hlavě napovídal, že Hubrecht bude nejspíš dělat totéž.
"Hej! Vstávej! Musím do práce!" ozvalo se nesouhlasné zamručení. Pomalu otevřel jedno oko a hned na to i druhé.
"Taky ti přeju dobré ráno." Hub zakroutil hlavou a zamířil do koupelny.
"Pohni, už jsem tam měl být!" hned, jak zaplul do dveří, se ozvala rána - to jen Hub nohou přibouchnul dveře. Rychle si vyčistil zuby a udělal něco se svýma vlasama. Když vylezl ven, Robin už byl naštěstí ustrojený. "Tak jdeme." pokynul a rozešel se ke vchodovým dveřím.
"Můžu se aspoň umýt?" stále seděl na posteli a naivně na něj koukal.
"Na to není čas. Spěchám." nesmlouvavý tón se odrážel od stěn bytu. Robin se neochotně zvednul a následoval ho. Jakmile byli venku, Hub se rozešel směrem k práci a na nic a na nikoho se neohlížel. Jako by že dveří vyšel sám. Jeho celkem rázný krok přerušil hlas za jeho zády.
"To je jako všechno?" otočil se a nechápavě sledoval osobu, která mu právě tuto otázku položila.
"A cos čekal jinýho?" kdyby to šlo, tak by Robinovi asi vypadly oči na chodník a zkutálely se do kanálu.
"Třeba aspoň pozdrav?" myslel si, že už ho v Hubrechtově chování nic nepřekvapí, ale to se pletl.
"Sorry, nejsem taktní, ani když se nejedná o sex." hned na to se otočil a tentokrát bez přerušení pokračoval v cestě do práce. Robin zakroutil hlavou a někde v hrudníku ucítil slabé bodnutí lítosti. Ale co, řekl si, že takovejch debilů potká v životě ještě spoustu a rozhodl se na to dál nemyslet. Jenže nejhorší na tom bylo, že, kromě toho bezpodmínečně nejlepšího sexu jeho krátkého života, se mu Hubrecht a ten jeho malej zadek začal líbit. Rozhodl se, že pokud toho kluka ještě někdy potká, bude předstírat, že se neznají. I když mu tichý hlásek v hlavě napovídal, že Hubrecht bude nejspíš dělat totéž.








už docela chápu, proč ste se u toho tak bavily
andělíčka?
a jinak, v tý posteli..bože, to jsou manýry, hubrech by se měl naučit být taktnější