Začíná mě to bavit:D:D

Z pohledu Oliverova otce:
Přišla za mnou Katy, dívka mého syna, a oznámila mi, že jí Oliver sdělil, že je gay. Plakala a já byl v naprostém šoku. Sebralo mě to tolik, že jsem jí nemohl utěšit. Sebral jsem se a odešel do jednoho baru s hernou, kde jsem už dlouho nebyl. Vlastně naposled tenkrát, kdy to začalo poprvé. Kroky mě tam vedly podvědomě. Vzpomínal jsem na svého syna a toho Billyho a věděl jsem, že je to tu znovu. A tak dlouho jsem si myslel, že už je konečně konec.
Byl jsem vzteky bez sebe a v hospodě do sebe házel jednu skleničku za druhou. Ani na okamžik jsem nepochyboval, že by Katy Oliver lhal, proto, že ji třeba nemiluje. Po chvíli jsem si začal třídit myšlenky a mnoho věcí jsem si spojil a začalo to dávat smysl. A přišel nový šok. Christian. Oliver jezdil každý víkend na chatu, říkal, že s přáteli. Teď jsem si uvědomil, že většina jeho přátel vždycky zůstávala ve městě, a jezdil tam s ním vždycky jen Christian. Až teď mi to bylo jasné - do té doby jsem neměl podezření. Je to určitě Christian, byl jsem si jistý.
Zaplavila mě nová vlna vzteku, který po chvíli odezněl a dostavil se strach. Znovu to tu bylo, po takové době. Znovu hrozilo, že se všichni dozvědí, že můj syn, můj dědic a budoucí vlastník firmy, je odpornej teplouš. Ta ostuda, společenské zamítnutí, řeči a pomluvy. K tomu nesmělo dojít. Už tehdy s Billym - nepomohly výhružky, nepomohlo, když jsem ho zmlátil, nepomohlo ani to, když jsem ho výhružkami nutil, aby se odstěhoval hodně daleko. Musel jsem to udělat.
A Olivera jsem měl držet víc zkrátka. Mělo mi být jasné, že si najde někoho jiného, až ten odpornej parchant, co mi zkazil syna, zmizí. Tentokrát jsem si přísahal, že už se to nestane. Nechtěl jsem nic riskovat. Christian zmizí a Oliver se už se žádným chlapem neseznámí, o to se postarám. Budu ho držet na uzdě. A Katy se odstěhuje zpátky z města a přinutím Olivera, aby jí řekl, že si to všechno vymyslel, protože ji nemiluje. Nebo jí to řeknu sám. Řeknu jí, aby o tom mlčela. A kdyby nemlčela…
Vytáhl jsem mobil a zavolal na číslo, o kterém jsem si myslel, že už ho nikdy nepoužiju.
Přijel ještě toho večera. Skoro se nezměnil, poznal jsem ho na první pohled i po tolika letech. I on mě poznal a přišel rovnou ke mně, sedl si a objednal pití.
"Hned jsem tě poznal," řekl mi. "Vůbec ses nezměnil. Kolik je to let?" Rádoby zamyšleně se napil. "Potřebuješ vyřešit nový problém?"
"Ano," řekl jsem. "Potřebuju."
Konec pohledu Oliverova otce
-
Byly už dvě hodiny ráno, když u Christiana zazvonil Oliver. Otevřel mu a pustil ho dovnitř s překvapeným pohledem a slovy: "Co se děje?"
Oliver neodpověděl, pouze se zeptal: "Je tu Julie?"
"Je, spí."
Oliver přešel po pokoji a otočil se k Christianovi. "Prosím tě, pojeď se mnou na chatu."
"Olli, co se děje?" Chris byl znepokojený, ale Oliver jen zavrtěl hlavou.
"Řeknu ti to pak… pojedeme?"
"Tak… dobře."
Rychle Julii načmáral vzkaz, že potřebuje něco vyřídit, a vytratili se. Po celou cestu, kdy Oliver nervózně řídil, se z něj Christian snažil něco dostat.
Teprve když byli v chatě a Christian zavřel dveře a zeptal se: "Tak povíš mi už konečně, co se děje?", Oliver promluvil. Vyčerpaně si sedl, sepjal ruce a s povzdechem řekl: "Christiane, já… nevím, co dělat. Řekl jsem Katy, že jsem gay."
Christian se zmateně zamračil. "Ale… vždyť…"
"O tobě jsem se nezmínil, ale…" zavrtěl hlavou a zaklel. "Je to v háji."
Christianovi připadalo, že se Olli chová nepřiměřeně k situaci. "To ale není tak hrozné!"
Oliver k němu zvedl pohled. "Není tak hrozné?!"
"No ano, přece -´´
"Ty to nechápeš!" Oliver vyskočil a přešel k oknu. "Otec se to dozví, a domyslí si, že chodím s tebou! Není pitomý!"
Christian pořád nechápal. "No a? Aspoň se už nebudeme muset skrývat! On to přece přežije, zvykne si! Je to vzdělaný člověk, ne? A tvoje matka se nás zastane, ne?"
Oliver ze zoufalství zvýšil hlas. "Nechápeš, o co jde! Matka proti otci nic nezmůže! A otec tohle nepochopí, budeme oba v nebezpečí!"
Christian svraštil obočí. "Jak to myslíš?"
"Nijak." Znovu si sedl. Třásly se mu ruce.
"Olli, co se děje?" naléhal znepokojeně Christian.
Oliver na něj vrhl nervózní pohled a roztřeseně se nadechl. Sledoval svoje ruce a pevně si tiskl a mnul prsty. "Christiane, já… já si myslím, že můj otec zavraždil Billyho."








oh!!! No, co na to říct?? Drama! Jako vždycky supe!