close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

There's nothing here in this soul left to say /8/ END

29. prosince 2009 v 16:56 | Cecily |  There’s nothing here in this soul left to say
Ptám se vás: Mám to takhle nechat, nebo mám psát druhou řadu??



Dlouho mezi nimi vládlo ticho. Christian se snažil utřídit myšlenky a přijmout ten šok, a Oliver už začal vykládat podrobnosti. Když skončil, znovu bylo ticho. Potom se ozval Christian: "A ví to tvoje matka?"
"Myslím, že to ví. Ale nemohl jsem s tím jít na policii. Bez důkazů by mi nevěřili. Sám jsem to dlouho popíral a říkal si, že to přece jen nebyl on."
Pohlédl na Christiana. "Proto jsem se ze začátku zdráhal s tebou chodit. Bojoval jsem sám se sebou. Nechtěl jsem, aby ti udělal totéž, co Billymu."
"Proboha, Olli, ale - to… - měl jsi s tím něco udělat!"
"Ale co, Christiane? Teď už je stejně pozdě!"
"Musíme něco udělat! Nemůžeme takhle pokračovat!"
"Myslíš, že to nevím? Řekni mi, co mám dělat!" Oliver vstal a rozčilením trochu zvýšil hlas, stejně jako Christian.
"Já nevím, třeba - já -´´
"Třeba co? Zabijeme mého otce? Nebo počkáme, až on zabije tebe? Utečeme spolu jako ve filmu? Nebo jak si to představuješ?"
"Představoval jsem si, že to nebude tak komplikované!"
"A je to moje vina? Jistě, je to přece můj otec!"
"A můžu za to já?"
"A co sis představoval? Že se ukáže, že Katy s Julií jsou lesby a založíme šťastnou teplou rodinku, nebo co?"
"Přestaň, Olivere!"
"Sakra!"

Místností se rozléhalo zoufalé ticho. Stály v něm dvě osoby, každá na jiné straně, a nedívaly se na sebe. Osud se je snažil rozdělit. Ale ještě se nevzdávaly, ještě se mu to nepodařilo.
Tiskly se k sobě na gauči a Oliver tiše řekl, hladíc Christianovy vlasy: "Napadá mě tisíc způsobů, jak tohle může skončit. Jen ať to prosím není ten, že zemřeš."
Christian k němu zvedl oči a viděl, že pláče. "Christiane, vím, že se říká, že v lásce se nemá co odpouštět, ale přesto… ty mi možná odpustíš, ale já sobě nikdy. Jen prosím tě teď neodcházej, teď, když tě potřebuju.."
"Olli, slibuju ti, že jestli odejdu, tak jenom s tebou."

It's no surprise I won't be here tomorrow
I can't believe that I stayed till today

Oliver:
Věděl jsem, že jediný způsob, jak tohle vyřešit, je definitivně se s Christianem rozejít. Jedině tak ho můžu ochránit. Neexistuje nic, co by mi teď mohlo pomoct. Byla to poslední a jediná šance. Byla to nejtěžší volba. Ale tady už nezbývalo místo pro jiné možnosti.
-
Christian:
Měl jsem strach, ale rozhodně jsem neměl na Olliho vztek. Milovali jsme se a diskutovali spolu o možnostech řešení, přemýšleli jsme, jak spolu utečeme, jak zfingujeme naši sebevraždu a potom odjedeme někam daleko a změníme si jména, ale přesto jsem věděl, že každý z nás v duchu přemýšlí jinak. Já určitě. Bylo mi jasné, že jediná možnost, jak to definitivně skončit a dát Ollimu svobodu, je moje smrt.
-
Často jsme to my sami, kdo si ničí lidské štěstí. Ale občas jsou to i jiní.

There's nothing here in this heart left to borrow
There's nothing here in this soul left to say

Je těžké vzdát se všeho, za co člověk tak dlouho a tvrdě bojoval. V možnostech vás omezují schopnosti.
Olli s Christianem seděli na zápraží pod měsícem, kouřili cigaretu a opírali se o sebe. Jako by všechno byla jenom fraška, nepřipouštěli si žádnou budoucnost. Člověk má potřebu vždycky něco dělat. Ale není někdy správné prostě zavřít oči a nedělat nic?

…I know in time we'll find this was no surprise
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Els Els | 9. ledna 2010 v 18:46 | Reagovat

prosííím, druhou řadu. aspoň kvůli mě!!!! vím že jsem to začla číst pozdě, ale potřebuju pokračování *opravdu smutně kouká*

2 cec cec | 9. ledna 2010 v 20:01 | Reagovat

děkuju za všechny komenty :* :) <3
plus to co jsem Ti říkala na FB :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama