I don't belong here, I gotta move on, dear ...

19. ledna 2010 v 18:40 |  Site
" ... nothing against you and surely I'll miss you... This place full of peace and light and I'd hope you might take me back inside when the time is right ... "

Že bych vás tentokrát nepozdravila?
Začnu rovnou zostra, protože už se s ničím nechci párat.

Nevím, jestli na nějakou dobu nepřestanu psát. Myslím tím úplně přestanu, protože se na to teď nějak necítím.
Ne, že bych blog opouštěla - a pořád je tu Chicen Tale - pořád to tu totiž nechci opustit.
Ale nějak se necítím na to, abych sem něco dávala. Možná si to ještě rozmyslím, protože tohle je trochu unáhlené rozhodnutí.
Ale já doufám, že když nějakou dobu nebudu vůbec psát, uvědomím si, jak moc to mám ráda a jak by mi to chybělo.
Ale teď se jen flákám, na všechny povídky kašlu a tak.

Pokoušela jsem se něco vyplodit, ale fakt, že když vám něco slíbím a vy na to čekáte, mě od toho všeho odrazuje.
Chtěla bych k tomu asi víc volnosti, vím, že jí mám i tak dost, ale u mně to takhle prostě nechodí.
Konec, tečka.
Nechci se nad tím moc pozastavovat, jen to berte spíš jako upozornění dopředu... Nee, nekončím s tím hned, ale mohlo by to přijít.
Tím netvrdím, že musí, mohlo by.

Víte, tenhle blog pro mě moc znamená, něco jako "... place full of peace and light ... " - proto je pro mě prakticky nepřipustitelné ho opustit. A to myslím vážně.
Jen je možná čas si od toho trochu odpočinout, víte, co myslím. On... život se mění každou chvíli, sice je suer mít nějaké místo, kde můžete zavzpomínat, kde se schovat, ale co když chcete na nějakou chvíli na minulost zapomenout?
Hm?
Nevím, nevím, co si mám myslet, nevím, co si myslím.
A nevím ani, jak se chovat a to, co se mi teď všechno honí hlavou je na mě až moc přeleněné skepsí a pdobonými kravinami, které skutečně nemám ráda.

Víte, všechno je nějaké divné.
Vždycky, jednou za čas, nastane období, kdy se všechno, co doteď bylo v klidu a pohodě, začne sypat na jednu ohromnou hromadu sraček a nic vás z nich nedostane ven.
Všimla jsem si toho už dřív, ale tentokrát je to fakt v ještě větším měřítku, než kdy jindy.

Nějaký sluneční skvrny. Určitě.

Je mi z toho všeho nějak tak... řekněmě na blití.
Mějte se fajn.
Nberte tenhle článek moc vážně. Ale ani na lehkou váhu.
xxx
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Achája Eressiel Achája Eressiel | Web | 19. ledna 2010 v 20:17 | Reagovat

Tak přeju příjemnou a úspěšnou oddechovku, někdy to je fakt nutný.
A ty střídající se období klidu a pak sypající ho se světa... To všechno dobře znám. Je to globální chyba v Matrixu.
Nevím, co se sype na tebe, kromě světa, život a tak, ale snad to má lepší východisko, než moje sesypávající se maturita:)
Tak tedy ještě jednou hodně zdaru ve všem, co děláš;)

2 cec cec | 19. ledna 2010 v 20:36 | Reagovat

hm, dík no, a já to tu mam táhnout sama...?

3 Pip Pip | Web | 19. ledna 2010 v 20:59 | Reagovat

cec, četlas to pořádně? neni to definitivní... mně už taky několikrátt nikdo neoznámil, že končí - a taky jsem to nakonec přežila

4 cec cec | 19. ledna 2010 v 21:04 | Reagovat

myslim že číst ještě umim... táhnout to budu na tu dobu neurčitou co tu nebudeš, to sem tim myslela... a nevim, jestli tohle myslíš jako pomstu za muj předchozí článek, že sem ti to neoznámla, myslim že to už jsme si snadvyjasnili...

5 Pip Pip | Web | 19. ledna 2010 v 21:20 | Reagovat

ježííš, neni to posmta za nějakej předchozí článek... já jsem jen trochu přemejšlela a taky mi došlo, že jsem se posunula jinam a taky potřebuju oraz...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama