Únor 2010

I believe.

28. února 2010 v 14:04 | Els
Seděli naproti sobě. Svíčka, která stála na stolečku mezi nimi ozařovala kousek místnosti kolem nich. Byl to úsporný kousek světla, ale jim to nevadilo.
Venku zuřila bouřka a zřejmě nějaký spadlý strom přerušil přívod elektřiny. Tyhle 'černé' chvilky patřili k jejím oblíbeným. Když byli ještě oba malí, rádi si sedávali těsně k sobě a vyprávěli si strašidelné příběhy. To ještě bylo všechno mezi nimi v pořádku.

Chicken Tale chapter thirteen

28. února 2010 v 11:11 | Pip |  Chicken Tale
Ha, a pořád vytrvale přidávám něco, co nikdo nečte.
Haha...

I'm lying here, on the floor, where you left me

25. února 2010 v 11:45 | Pip |  Site
"... I've got a one good reason to keep you on your feet, I've got another in the back, home at the seat..."
Zdravíčko!
Abyste také věděli, že jsem naživu.
Slíbila jsem vám, že vám napíšu po lyžáku - nenapsala. Tak jsem vám slíbila, že napíšu po plese... a ten byl před týdnem, ale co.
Oboje bylo fajn. Na plese jsem dokonce objevila, tedy spíš po plese, že mám city! Haha, fajnový, ne?
Ale co...
Stejně to tu nikdo nečte.
Víte, propadám skepsi víc, než je u mně zdrávo. Je to trochu složitější, ale já vážně přemýšlím o tom, že zastavím činnost blogu.
Nadobro.
Chápu, tohle tu bylo už několikrát, ale tentokrát je to fakt něco jiného - mnohem vážnějšího.
Je tu prostě trochu zvláštní období mého života a je mi jedno, co si o tom myslíte.
Je asi čas zavřít tuhle knihu.
A začít číst novou.
Je mi to líto.
Ale tohle místo už mi patrně nemá co říct. A mrzí mě to. Ale na co nechávat otevřené staré rány, když to pak bolí ještě víc?
Tedy, ne, že by tohle pro mě mělo znamenat ránu... to bylo myšleno obrazně.
Prostě už podle mě není nic, jak bývalo... A já se sem vždycky ráda vracela, to dobře víte - jen ... řada, vlastně valná většina, z vás už je taky někde jinde a o Frerard a slash už se nezajímá. Například, netvrdím, že to tak je. Ale už jsem jinde. Už jakou dobu.
Ale pořád ne dost daleko na to, aby mě nebolelo sem tato slova psát.
Když ono to jinak nejde.
Prostě a jednoduše. Jesli se nestane zázrak, tehle blog asi hodně brzy usne a já si nejsem tak jistá tím, jestli by měl šanci se ještě někdy probudit.
Je mi to líto.
Ale je to tak.
Všechno je pryč.
Všechno.
I ta holčička, co sem 3.8. 2007 psala první článek, je pryč. Teď je z ní Pip. Jsem to já a já jsem totálně, ale úplně docela, jinej člověk, než byla ona.
Málokdo z vás mě zná po celou tu dobu. Vlastně jen tři lidé. Jedním z nich je moje sestra. A druhým je Cec. A třetí je Čak :D
A ti by vám mohli potvrdit, že je to pravda. že jsem tu malou holku zabila, pohřbila a plivla jí na hrob.
A že už tu není.
Z tohohle článku je mi totálně na nic, ale co.
Stejně to tu nikdo nečte.
xxx

Chicken Tale chapter twelve

23. února 2010 v 17:26 | Pip |  Chicken Tale
A my i nadále pokračujeme, i když to nikdo nekomentuje!:D


So tell me now if this ain't love...

19. února 2010 v 11:13 | Cecil |  Site
Promiňte, že teď nic nepřidávám na blog.
Momentálně prostě nikde nemám stání, na nic se nedokážu soustředit.
"..How did I get here? I turned around and there you were, I didn't think twice or rationalize cause somehow I knew that there was more than just chemistry... They say that good things take time but really great things happen in a blink of an eye. Thought the chances to meet somebody like you were a million to one. All this time I was looking for love trying to make things work they weren't good enough till I thought I'm through, said I'm done and stumbled into the arms of the one.."
"..I closed my eyes and the flashback starts I'm standing there... I see the lights, see the party, I see you make your way through the crowd and say hello. Little did I know that you were Romeo.."
No, asi jste pochopili, že jsem zamilovaná.
A on do mě.
Takže, nebudu mít na blog moc času, protože ho chci trávit především s ním.
Nemůžu jíst, spát, mám ho plnou hlavu.
Najednou chápu všechny zamilovaný písničky, který mi vždycky připadaly tak trapný.
Určitě mě pochopí aspoň ti, co někdy byli zamilovaní.
Nevím, jestli vám to můžu přát, protože je šílený nebýt s ním třeba jen jeden den, nemoct ho políbit, neslyšet, jak vám šeptá do ucha, necítit jeho vůni a dotek, nemoct se ho pevně držet.
Tak zatím...
xx, cec

Chicken Tale chapter eleven

16. února 2010 v 18:17 | Pip/Zuzu |  Chicken Tale
Tak, podle tohoto jsem zase doma, ale jelikož jsem velie vytížená a vyčeraná, napíšu vám až pozítří, až se probudím po plese (ano, letos na něj jdu taky:D)


Abyste věděli, je mi jedno, že to nikdo nečte, osobně to ovažuju za jedno z nejvtinějších děl, který jsem vytvořila - samozřejmě, za neskonalého přispění Zuzky:D - tak mě váš nezájem naroste nesere:P:P


Ale jinak si to užijte:-*:D

Unbound I.

7. února 2010 v 21:24 | Cecily |  Comedy
Protože a jelikož moji drazí bratři odjeli na hory - ve stejný den, ale každá s jinou školou :D -, zbyla jsem tu sama. :( :D
A protože mám momentálně náladu psát něco lehkýho a novýho, rozepsala jsem něco jako komedii o kapele, ze který si jde skvěle dělat srandu. (Berte to proto s velkou rezervou, nechtěla jsem tím nikoho urazit.)
Pokračování 'In Prison' se tu asi hned tak neobjeví, protože to píšem s Eliz a ta je, jak už jsem řekla, na horách. A druhá řada 'There's nothing here in this soul left to say' mi psát zrovna nejde, je to moc těžký. :D
A o všech ostatních kapelách, o kterejch jsem si říkala, že něco napíšu... to zatím hasne:D (stejně tak Harry Potter:D:D)
Takže tady máte něco o Avenged Sevenfold. (Jimmy tam není - záměrně.)
Doufám, že od vás nedostanu přes držku a že si to třeba i přečtete a možná se i pobavíte, i když na mým humoru... nevím:D:D
xx, Cec

Let's pack our bags and settle down where palm trees grow

5. února 2010 v 20:03 | Pip |  Site
"... Please don't smother me, you should have never trust in me... you - Btich! ... "

Zdravíčko, robátka...
Jedu na hory - to jste rádi:D:D

Abych vás nezatěžovala obvyklými kecy, tak tam budu do soboty, v neděli ještě nebudu použitelná a v pondělí sem asi přidám report:D
Když nebudu líná:D

Jen tak mimochodem, beru si tam notebook, tak by se mohlo docela dobře stát, že se mi tam podaří něco napsat.. :D
To víte, to prostědí a tak:) romantika prostě:D
I když si nejsem moc jistá, protože tam jedu se skvadrou, která mě nenechá ani v noci spát - tím jsem si skutečně jistá.:D:D

A pokud všechno půjde špatně a absolutně mimo plán, přiveze mě třetí den z Harrachova sanitka, svázanou ve svěrací kazajce:D Protože zabiju učitelku:D:D
______

Co dál bych vám pověděla, drazí.
Jooo, Cec a Eliz přidávají In Prison :), tak to tu žije a konečně budeme moct číst i něco, co nesmrdí jako smažené kuře (asi bych měla přestat myslet v metaforách:D)!!:D:D
A když jsme u Chicken Talu - čtete to?:D Líbí se vám to?:D
A i kdyby ne, stejně v tom budeme pokračovat, žejo!:D

Máte prostě smůlu, nás nezastavíte!:D
A zase bych měla přestat kecat... :D
______

Jo, teď mimo mísu - Fall Out Boy se patrně (no, asi stoprocentně:D) rozpadli. Smůla:(
Měla jsem je fakt ráda...

A aby řeč nestála - jistě jste to už někde četli - ale povídá se, že My Chem (pamatujete se na ně?:D:D:D - joke) by mohli své nové album vydat už na konci března - jako tohoto:D
To jste rádi, co?:D:D:D
Já strašně (ironie:D)...
______

Co tak ještě povídat... Nic, sklapnu:D
Papapapa:)
xxx

Mosty příběhu

3. února 2010 v 23:17 | Cecily |  There’s nothing here in this soul left to say
Uvědomila jsem si, že jsem to sem vlastně ještě nedala... a rozhodně si to tu zaslouží být...

Prison - intro

3. února 2010 v 20:03 | Cec |  In Prison
huheh... úvod jako video, to tu ještě nebylo:D


In Prison II.

3. února 2010 v 19:31 | Eliz / Cecily |  In Prison

aneb když se potká pár piv s naším "humorem" :D