I'm lying here, on the floor, where you left me

25. února 2010 v 11:45 | Pip |  Site
"... I've got a one good reason to keep you on your feet, I've got another in the back, home at the seat..."
Zdravíčko!
Abyste také věděli, že jsem naživu.
Slíbila jsem vám, že vám napíšu po lyžáku - nenapsala. Tak jsem vám slíbila, že napíšu po plese... a ten byl před týdnem, ale co.
Oboje bylo fajn. Na plese jsem dokonce objevila, tedy spíš po plese, že mám city! Haha, fajnový, ne?
Ale co...
Stejně to tu nikdo nečte.
Víte, propadám skepsi víc, než je u mně zdrávo. Je to trochu složitější, ale já vážně přemýšlím o tom, že zastavím činnost blogu.
Nadobro.
Chápu, tohle tu bylo už několikrát, ale tentokrát je to fakt něco jiného - mnohem vážnějšího.
Je tu prostě trochu zvláštní období mého života a je mi jedno, co si o tom myslíte.
Je asi čas zavřít tuhle knihu.
A začít číst novou.
Je mi to líto.
Ale tohle místo už mi patrně nemá co říct. A mrzí mě to. Ale na co nechávat otevřené staré rány, když to pak bolí ještě víc?
Tedy, ne, že by tohle pro mě mělo znamenat ránu... to bylo myšleno obrazně.
Prostě už podle mě není nic, jak bývalo... A já se sem vždycky ráda vracela, to dobře víte - jen ... řada, vlastně valná většina, z vás už je taky někde jinde a o Frerard a slash už se nezajímá. Například, netvrdím, že to tak je. Ale už jsem jinde. Už jakou dobu.
Ale pořád ne dost daleko na to, aby mě nebolelo sem tato slova psát.
Když ono to jinak nejde.
Prostě a jednoduše. Jesli se nestane zázrak, tehle blog asi hodně brzy usne a já si nejsem tak jistá tím, jestli by měl šanci se ještě někdy probudit.
Je mi to líto.
Ale je to tak.
Všechno je pryč.
Všechno.
I ta holčička, co sem 3.8. 2007 psala první článek, je pryč. Teď je z ní Pip. Jsem to já a já jsem totálně, ale úplně docela, jinej člověk, než byla ona.
Málokdo z vás mě zná po celou tu dobu. Vlastně jen tři lidé. Jedním z nich je moje sestra. A druhým je Cec. A třetí je Čak :D
A ti by vám mohli potvrdit, že je to pravda. že jsem tu malou holku zabila, pohřbila a plivla jí na hrob.
A že už tu není.
Z tohohle článku je mi totálně na nic, ale co.
Stejně to tu nikdo nečte.
xxx
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cec cec | 25. února 2010 v 13:44 | Reagovat

víš, byla bych ráda, kdybysme si o tomhle mohly popovídat osobně...
takhle na to jenom čumim a upřímně řečeno moc nechápu, co tím vším myslíš... a nevim co napsat...

2 cec cec | 25. února 2010 v 13:45 | Reagovat

I think I took too much

3 Zuzu Zuzu | Web | 25. února 2010 v 16:25 | Reagovat

no já nevím co říct, možná tuším, možná netuším, co se v tobě zrovna odehrává, každopádně stejně tak jako Anett ti řeknu, že volba je jen na tobě. V mém životě zůstaneš i tak :-*

4 Achája Eressiel Achája Eressiel | Web | 25. února 2010 v 23:31 | Reagovat

Někdo to tu přeci jen čte. Ale občas nemá slov. Tyhle vývoje znám. Někdy to prostě jinak nejde, ikdyž to ze začátku bolí, nebo se nechce...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama