Chicken Tale chapter fourteen

5. března 2010 v 16:16 | Pip |  Chicken Tale
Ale i tak pokračujeme dál...


Byla to opravdu dálka, takže si samozřejmě museli dávat přestávky, aby si odpočinuli. Pomineme to, že byly mnohdy náročnější než sama chůze. Po asi dvou hodinách konečně došli domů. Ani jeden z nich nemohl říct, že by ho cesta nezmohla. Únava však nebyla tak veliká, aby nemohli dokončit věci, které začali na pláži. Tedy tohle si myslel Hubrecht, když se vzdálil do sprchy, aby ze sebe a svých milovaných vlasů vymyl sůl z moře. Jenže jemu se ve vodě fakt líbilo, a když byla horká a sladká, platilo to dvojnásob. Opět přestal vnímat čas. Byl tam tak dlouho, že se z kuřete skoro proměnil v rybu.
Robin na něj mezi tím čekal v posteli. Čekal a čekal, až nakonec usnul. A nutno říct, že se spánku bránil skoro hodinu. Když se asi po další půl hodině Hubík konečně vyplácal ze sprchy, našel tedy Robina jako Šípkovou Růženku. V první chvíli ho to celkem naštvalo a chystal se ho nějakým nepěkným způsobem vzbudit. Když se ale kouknul na hodiny, došlo mu, že v tuhle hodinu mu nemůže mít za zlé, že spí. Navíc to, jak spokojeně oddychoval, mu zabránilo v jakékoli další akci. Zítra je taky den. Zavrtal se pod peřinu vedle něj. Chvilku si ho prohlížel, jako by ho nikdy před tím neviděl, než ho spánek přemohl taky.
Následující ráno se oba probrali skoro ve stejnou chvíli. Robin se posadil a protřel si oči. Nechápavě se kouknul kolem sebe, dokud nezaostřil na Hubrechta, který na něj s podepřenou hlavou koukal. Chvilku přemýšlel, co říct a nakonec ze sebe vyblekotal jen pozdrav. Blonďák na něj chvilku koukal. Překonal svou touhu ho sjet jak malýho fracka, že v noci usnul a přinutil se k úsměvu. Robinovi v tu chvíli spadnul kámen ze srdce.
"Vyspal ses dobře?" Zeptal se Hubík a neubránil se ironickému úšklebku a při výrazu, který následně nasadil Robík, ani návalu smíchu.
"Měl jsi mě vzbudit!" Pokusil se Robin o svou obranu. To, že ve sprše strávil asi hodinu a půl, mu radši neříkal, aby si to neschytal ještě víc. Hubrecht se posadil a pošoupnul se k němu, co nejblíže to šlo.
"Hm… ono bude lepší, když jsi odpočatej." Zašeptal a mrknul na něj. Dal mu sladkou pusu a znovu na něj kouknul. Jeho reakce byla samozřejmě pozitivní, takže na veškeré slovní přestřelky rázem zapomněli.
"Hm, ale co když mě všechno bolí?" začal se Robin vymlouvat, jako by se mu vidina ranního sexu něčím nelíbila. Hubrecht zvednul obočí a při představě, že bude zase bez jakékoliv možnosti uvolnit to pnutí v oblasti pánve, co ho už nějakou dobu sužovalo - jiní tomu říkají nadrženost - , další hodinu, ne-li den, přicházel o rozum. Podíval se na Robina takovým pohledem, že i kdyby nechtěl, spát s ním prostě bude. I kdyby ho měl Hub znásilnit, tak k tomu sexu dojde. A Robin to ihned pochopil.
"A co když tě chci tak strašně moc," spustil Hubča jen pro jistotu, aby působil uvolněně a ne, jako že chce ze svého přítele okamžitě vyšukat duši. "Že tě odsud nehodlám pustit, dokud-" zarazil se a hodil po Robíkovi ten nejperverznější pohled, na jaký se zmohl. Ten se jen pousmál, protože pochopil, že odsud není úniku a Hubrechta něžně políbil. Chvilku se ocumlávali a osahávali, než se konečně jeden z nich - ten s menším počtem zdravých končetin - konečně rozhoupal k něčemu dalšímu. Obkročmo si sednul na Robina a se zvráceným šklebem ho začal lehce kousat všude, kde mohl.
"Mm, chutnáš jako jahody," konstatoval Hubrecht po chvilce a dál Robina ocumlával. Ten se jen zasmál.
"Lepší, než abych chutnal jako kuře, že jo," neodpustil si a Hub se zarazil. Chvilku přemýšlel, jestli Robinovi neprokousne krční tepnu, když ji má teď tak nadosah, ale raději se rozhodl to ani nekomentovat. Přeci jen, pořád chtěl souložit, tak Robův smích udusil dalším, trochu drsnějším, polibkem. Pak se po sobě ještě chvíli váleli, kouleli se po posteli a mezi jejich polibky se ozýval smích a přerývavé oddechování. Robin, jehož mysl už pomalu začínala hlásat jen jedno slovo - přesněji to slovo s počátečním písmenem s, na konci s x a uprostřed s e - se rozhodl to dál neprotahovat, zajel Hubrechtovi rukou do trenek a jedním rychlým pohybem mu je stáhl.
"Jáu!!" zaječel naháč a Robin se leknul tak, že zaječel taky, podíval se svému příteli do obličeje - to protože se jeho pozornost doteď soustředila na jinou část jeho těla - a zkoumavě si ho prohlédl.
"Co?" zeptal se přiblble.
"Ležíš - mi - na - ruce - debile!" odsekával Hub a vší silou se snažil neječet bolestí dál. Robin mu z ruky bleskově slezl a začal se mu omlouvat.
"Nechceš do nemocnice už teď?" optal se nakonec. Hubča se na něj podíval a zvednul jedno obočí. Nějak se nemohl zbavit dojmu, že se baví s absolutním idiotem. Zhluboka se nadechnul, aby nějak přemohl všechnu tu bolest a stoupající vztek.
"Robine," oslovil ho jako někoho skutečně velice hloupého. "Já odsud bez sexu neodejdu!" štěkl. "Nutně se potřebuju uvolnit a jsem tak nadrženej, že kdyby mi lidi viděli do hlavy, tak by mě mohli nechat zavřít, protože se už skoro nedokážu ovládat! Tak mi dej kurva pokoj s nemocnicí a pokračuj!" dokončil tak výhrůžným tónem, až Rob dostal strach. Chvilku na sebe koukali a snažili se vymyslet, co se bude dít dál. Vyřešil to Hubrecht, znaveně protočil oči, políbil Robina a, aniž by brunet tušil, jak, přetočil na břicho a něžnými polibky, strategicky umístěnými zezadu na krk, ho připravil na to, co přijde. Nebohý Robin ani nemohl protestovat, protože měl pořád strach z toho, co by mu Hub kvůli sexu byl ochoten udělat. Ale zase oceňoval fakt, že se snažil být aspoň v rámci možností něžný.
"Brouku?" vydal ze sebe Robin. Mluvil tak opatrně, jak jen mohl, protože stále měl strach, aby mu Hubík nezakroutil krkem. Těžce oddychoval. I když měl kluk, který se po něm právě plazil, k dispozici jen jednu ruku, zvládal s ní neuvěřitelná kouzla.
"Ano?" zeptal se, když konečně odlepil pusu od Robíkovy kůže.
"Ne, že bych byl nějak proti tomuhle, ale, není moc pohodlný, když v jistou dobu ležíš na břiše a ty mi ještě sedíš na zadku! Docela to i bolí." Poslední větu řekl trochu hlasitěji, aby se ujistil, že ho blonďák opravdu slyšel. Vážně se mu moc nelíbilo, že si sám leží na juniorovi a ještě ke všemu na sobě má Hubrechta. I když jeho váha nebyla nějak extrémní, stejně tlak na jeho chloubu slušně zvyšovala.
"Jejky." Vydal ze sebe a pomalu se z něj svalil. Nepřestával se chichotat jak sjetej. Robinovi to očividně moc směšný nepřišlo. "Ale no tak se hned nečerti." Řekl hned, když se Robin otočil. Něžně ho políbil a konečně se přestal smát. Měl totiž plnou ruku i pusu práce. Zanedlouho se konečně dostal k tomu, co už tak dlouho chtěl a potřeboval.
Nebylo to ničím zvláštní. Tohle absolvovali už několikrát, ale i přes to oba křičeli a vzdychali jako smyslů zbavení. Navzájem se přiváděli k šílenství. Hubrechtovi na malou chvilku blesklo hlavou, jestli už se někdy s někým v posteli tak doplňoval, ale hned to zapomněl, protože se právě dostal k okamžiku, který celý akt zakončoval. S posledním vydechnutím se svalil na Robina. Položil si hlavu na jeho hrudník a spokojeně oddechoval. Robin ho krátce líbnul do vlasů.
"Teď už do tý nemocnice půjdeš?" zeptal se a pohladil ho po vlasech. Hubrecht neznatelně pohnul hlavou. Dalo se to brát jako přikývnutí. Trvalo však docela dlouho, než se konečně zvednul.
"Půjdeš se mnou?" zeptal se a pomalu se začal oblíkat. S jeho zlomenou rukou to vypadalo strašně komicky. Robin se po chvilce chichotání zvednul a šel svému milenci pomoct.
"Jestli chceš tak půjdu, ale jestli to zvládneš, zašel bych si mezitím konečně pro svý věci." Odpověděl Robin, když mu natahoval tričko. Když se z něj Hubrecht konečně vymotal a měl ho na sobě tak, jak správně patřilo, kouknul se na svůj protějšek. Mlsně se k němu naklonil a skousnul jeho spodní ret.
"To zvládnu. Aspoň pak nebudeme ztrácet čas nošením věcí." Chvilku ho okusoval a oblizoval, dokud se od něj Robin neodtáhnul.
"No že bys toho tolik nanosil." Culil se na něj jak měsíček na hnůj. Když si všimnul, že chce něco velmi ostře poznamenat na svou obhajobu, pohotově mu nacpal jazyk do krku a umlčel ho. Po dlouhé chvíli, kdy vypadalo, že si celou předchozí scénu zopakují, se od sebe konečně odtrhli. Oblíknul se i Robin a pomalu se nachystali k odchodu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama